Malá obec Frymbruk ( cca 110 obyvatel ) v okrese Klatovy (pozor, neplést se stejnojmenným městem u Lipna!) má překvapivě až mnoho co nabídnout. Nejsnáze se do obce dostaneme po silnici číslo 172 procházející z Katovic směrem na Strašín. Cesta prochází přímo skrze obci, takže není problém obci najít a nedá se tak ani minout. Zaparkovat se dá na návsi kousek od hradiště, které je popsáno jako cíl tohoto výletu a kde se nachází cache. Pokud máte čas, zamiřte i na sever od obce na blízký 557 metrů vysoký kopec, kde se nachází zřícenina Frymburk ze 14. století. Na malé ploše si tak skutečně přijde turista na své a to jak pěší, tak i na kole.My jsme se ale vypravili do obce Frymburk spatřit dřívější hradiště, na kterém se v současnosti nachází kaple svatého Antonína. Kaplička i s hradištěm se nachází uprostřed obce jen kousek od místní požární zbrojnice, kterou uvidíte při cestě po silici skrz obec. Předpokládá se, že hradiště je zde již od doby bronzové a do současnosti je dobře viditelné zbytky opevnění, které ho dříve chránili. Na kopci se tak nacházelo útočiště, které bylo chráněno z jedné strany poměrně příkrým srázem plným skal a na druhé vyhloubeným valem. Hradiště postupem času zaniklo, ale místo a val zůstal. Na vrcholku kopce byla pak postavena na konci 19. století novogotická kaple zasvěcená svatému Antonínovi a která je nyní dominantou hradiště. Od kaple je nádherný výhled do okolí a to nejen na přilehlou obec, ale i do širších oblastí. Taktéž určitě stojí zato navštívit tuto oblast mezi přechodem pozdního jara a brzkého léta, jelikož celá louka obklopující kapličku kvete a je rájem pro mnohé druhy vzácných motýlů.
http://www.turistika.cz/vylety/hradiste-v-obci-frymburk-okres-klatovy
Historie:
Osídlení známo z doby bronzové. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Na nízkém kopci nad rybníkem v centru obce stával dříve menší hrad či spíše tvrz. Počátkem 13. století dostal jméno Friedenburg, zkomoleno na Frymburk. Podle hradu obdržela jméno i přilehlá ves. V 15. století měl hrádek v držení Racek Varlych z Bubna, který sloužil polskému králi Kazimírovi. Poté co se vzepřel českému panovníkovi Jiřímu z Poděbrad, přitáhlo roku 1467 královské vojsko ke Frymburku, tvrz vypálilo a rozvalilo. R. 1580 byla ještě obnovena, ale po smrti majitele, rytíře Vojslava z rodu Branišovců byla roku 1623 opuštěna a během let vojsky táhnoucími krajem opět vydrancována a spálena. Na hradišti nyní novogotická kaple Sv. Antonína z konce 19.st., zbytky příkopů a valů. Součástí dřívějšího opevnění byly i dva dnešní rybníky. Pod bývalým hradem u rybníka renesanční tvrz z 2. pol.16.st(r.1578), založená rytíři z Branišova, upravena r.1826, zachovány valené klenby, sklepy a štít.
Nezamyslické farnosti postaven ve 13. století hrádek, který obdržel podlé panující obliby německé jméno Friedenburg, což od Čechů zkomoleno a Frymburg vyslovováno. Při hrádku byl dvůr a povstala nynější ves Frymburk. Zbytky bývalé tvrze již skrovné, vlastně jen tvrziště, lze viděti u dvora. První nám známí držitelé byli erbu osličí hlavy a předkové potomních vladyk z Frymburka. Okolo l. 1318 byl v držení Sezeny a Protivy, bezpochyby bratří, z nichž každý měl polovici.
Sezema prodav svou polovici seděl l. 1341 na Kasejovicích. Protiva žil ještě l. 1349, kdež mu svěřena od kláštera Vindberského oprava nade vsí Albrechtcem polovici Frymburka koupil od Sezemy Pertolt z Lipého, probošt Vyšehradský, který ji dal v manství l. 1341 Drslavovi ze Šelmberka. Co se potom s ní dálo, není nám známo.
Svojše měl syny Karla a Protivu (l. 1368 atd.). Protiva měl také syny, ale byli ještě synové třetího bratra nebo bratrance. Kromě totiž synů Sezemových připomínají se bratří Bašek a Svojše (r. 1356–1378) a bratří Bušek, Jaroslav a Pertolt (r. 1356–1377). Ti totiž připomínají se mezi spolupatrony kostela v Kasejovicích, odkudž rod osličí hlavy měl svůj vznik. Kteří z nich na Frymburce seděli, není nám známo. Zdá se, že po prodání první prodání i druhé polovice brzo následovalo. Léta 1384 držel Frymburk Pavel z Vimberka z rodu pánů z Janovic, jenž téhož roku učinil dobrodiní kostelu Nezamyslickému, poněvadž tam manželka jeho pohřbena byla.
Později seděl na Štěkni, a Frymburk se dostal v držení Stacha z Bubna. Nacházíme jej l. 1396 jako patrona kostela ve Volenicích a soudíme odtud, že byl pánem na Frymburce, poněvadž synové jeho Držkraj Stoklasa (r. 1408), Vácslav Varlych a Racek Buben z Frymburka také tu pány podacími byli. Dotčení bratří založili l. 1415 oltář a kaplanství při kostele Volenickém, k němuž dali dvorec ve Volenicích a platy v Bílenicích a Frymburce. Držkraj byl l. 1437 již mrtev, snad i bratr Racek, který se ještě l. 1420 připomíná, ale Vácslav ještě žil. Jako nástupce jejich v držení Frymburka připomíná se Racek Varlych z Bubna od r. 1456, jenž l. 1465 sloužil Kazimírovi králi Polskému. Když pak se bojovné povahy své nezapíraje králi Jiřímu vzepřel, přitáhl kníže Jindřich s vojskem královským ke Frymburku a dobyv ho spálil a rozvalil.
Později mu Frymburk navrácen a byl v držení jeho ještě l. 1484, kdež prodal dvě vesnice ke kaplanství ve Vilharticích. Sice ještě l. 1490 žil. Asi tehda přikoupen Frymburk k panství Rábskému. Při Rábí zůstával pustý zámek Frymburk s dvorem pustým a vsí až do l. 1574. Tehda odprodal Vilém z Rožemberka Frymburk samotný a ves Kejnice Janovi Vojslavovi z Branišova. Tento postavil ve Frymburce novou tvrz buď ve dvoře, nebo na místě bývalého hrádku. Zemřel l. 1612 zůstaviv vdovu Barboru z Lišvic a syny zletilé a vnuka Jana ze syna Mikuláše, již před tím zemřelého. Ve Frymburk uvázal se Jan Vojslav starší, nejstarší z bratří. Ten jej měl ještě léta 1614, ale léta 1617 nacházel se již v držení Vojslava, druhého bratra, který zemřel l. 1623. Za těch dob tvrz podruhé spálena a vydrancována od lidu vojenského.
Statek Frymburský zabrán potom k dobrému fisku královskému a prodán Alžbětě Kolovratové z Lobkovic. Tato byla manželkou držitele Žichovic, k nimž pak Frymburk připojen.
A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl XI.
Oficiální www stránky: