Krátká procházka či cykloprojížďka podél Lipovického potoka. Minisérie obsahuje tři tradiční kešky(věnované ptákům, obojživelníkům, savcům) a bonusovku na závěr věnovanou hmyzu, tak si nezapomeňte opsat bonusová čísla.

Ptactvo

U potoků nebo rybníků je možné potkat mnoho vodních zástupců ptačí říše. Asi ne všechny potkáte u Lipovického potoka, ale pokud budete mít to štěstí, můžete k logu připojit jejich foto.

Čáp bílý

Čáp je asi nejznámější zástupce brodivých ptáků. V Evropě žijí pouze dva druhy: čáp bílý a čáp černý. Jsou to velcí ptáci s dlouhýma nohama a mají dlouhá široká křídla, díky čemuž jsou velmi vytrvalí letci. Čáp bílý je vysoký až 1 metr, samci a samice jsou od sebe k nerozpoznání, pouze samec bývá o trochu větší.

U nás hnízdí čáp především v bažinatých oblastech a v blízkosti rybníků. Původně byl obyvatelem stromů (a někteří jedinci si svá hnízda ve stromech stále stavějí), ale většina z nich se sžila s člověkem a staví svá hnízda v blízkosti jejich obydlí, nejčastěji na opuštěných komínech či střechách domů.

Na konci léta odlétají čápi na zimoviště ve střední a jižní Africe. Urazí denně 100 až 300 km, takže cesta tam i zpět jim trvá okolo tří měsíců. Soustřeďují se do hejn a až na výjimky dodržují určité tahové cesty. Mladí čápi létají v doprovodu starších jedinců a okolo 60% se jich z Afriky už nevrátí.

Čápi se k nám vrací koncem března a začátkem dubna. Jako první většinou přilétá samec a obsadí hnízdo. Někdy pár přiletí současně a žije v klidu, dokud sen objeví jiný čáp se zájmem o hnízdo. Může docházet i k boji, kdy teče krev, lítá peří, zničí se snesená vejce a může dojít i k úmrtí některých čápů.

Snášejí 2 až 6 vajec a při sezení se střídají. V noci sedí obvykle samice. Mladí se líhnou po 30 až 34 dnech a rodiče je pečlivě střeží. Mláďata mají černé zobáky a růžové nohy. Oči se jim otevřou několik hodin po narození. Výchova trvá přibližně 70 dní a rodiče se o mladé starají velmi pečlivě. Neúnavně shánějí potravu a na hnízdě se pravidelně střídají. Asi po 25 dnech života se mláďata v hnízdě postaví a mávají křídly, k prvnímu letu se odváží asi 60. den.

Koncem třetího týdne šestičlenná čapí rodina spotřebuje denně kolem 4 kilogramů potravy. Není proto divu, že čáp loví vše, co se hýbe: nejčastěji žáby, čolky, hady, ještěrky, mladé ptáky, ryby, krtky. Podstatnou složku potravy tvoří hlodavci.

Kachna divoká

Často je nazývána také březňačka. Vzhled samce se od samice velmi liší. Zatímco samice jsou celé tmavohnědé, samci mají hlavu a krk tmavozelený s vysokým leskem ohraničený bílým krčním kroužkem a zadní hřbet a ocasní krovky jsou černé se zelenavým leskem. Typické kachní kvákání umí jen samice, hlas samce není tak výrazný.

Kachny se zdržují jen u vody, kde nachází útočiště. Jsou nenáročné – rybníček může být malý, jen když je trochu zarostlý rostlinami. Tam kde se nemohou ukrýt se příliš nezdrží.

Manželství uzavírají kachny již na podzim, v době, kdy je kačer oděn do letního šatu. Kačer sice není nijak věrný manžel, ale po většinu roku žije v páru. Na rybnících můžeme často pozorovat jednu kachnu a u ní více kačerů. Pouze jeden z nich je „ten pravý“, ostatní jsou „záletníci“. Když kačera zálety omrzí, vrací se zase ke své kachně, ale ta z toho nevyvozuje žádné závěry.

Hnízda si kachny nestaví vždy jen u vody, ale i ve větší vzdálenosti od břehu. Hnízda bývají většinou na zemi v nějaké mělké prohlubni. Stanoviště hnízda vybírá kačer, ale s jeho stavbou nepomáhá. Ten se z počátku drží u hnízda, brzy ho to omrzí a jde zase obtěžovat jiné kachny.

Koncem března nebo v dubnu snáší kachna 8 až 14 světle zelených vajíček. O mláďata se stará pouze kachna – když hnízdo opouští, přikrývá jej trávou. Vylíhlá mláďata kachna vodí s sebou a všemožně je chrání. Pokud se některé mládě ztratí, žalostně píská, aby jej matka našla. Kachna neví, kolik mláďat má a proto pokud se ztracené mládě neozývá, ztrátu si neuvědomí. V nebezpečí se kachňata umí dobře potápět. Asi po 50 dnech jsou mladé kachny schopny letu.

Když zamrzne voda, zmizí i kachny. Velká část odletí na jih, některé zůstávají i přes zimu a stahují se na místa, kde voda nezamrzá.

Kachny se živí na jaře převážně živočišnou potravou: pulci, žábami, korýši či brouky. V létě převažuje potrava rostlinná. Pobývají na polích a hledají různá semena.

Další ptáci

Dále u českých potoků či rybníků můžeme vidět například volavku popelavou, lysku černou, potápku roháče, poláka velkého či labuť velkou.