Hraniční kámen v blízkosti cache je historickým hraničním kamenem obce Ochoz u Brna, patřící k panství panství Líšeň patřící rodu Belcredi (HL – Herrschaft Lösch) a obce Babic nad Svitavou, které patřily pod panství Pozořice rodu Lichtenstein (HP – Herrschaft Posoritz). Kromě zkratek panství (HP a HL) na něm můžete vidět ještě letopočet – 1824. Za určení bych chtěl poděkovat Martinu Habáňovi a na tomto místě doporučit jeho poutavý web Toulky minulostí Březiny a Proseče. Na stránkách se dozvíte více nejen o hraničních kamenech (kterých jen u zelené turistické značky najdete hned několik dalších) zde v okolí. Krátký úryvek o kamenech pochází také odsud:
Josefínský katastr z roku 1785 byl prvním katastrem, kde pozemky byly jasně zaměřeny a hranice katastrálních území byly označeny a to především hraničními kameny. Hraniční kámen zvaný také hraničník nebo mezník je obvykle kamenný kvádr vyčnívající ze země. Na kamenech byly vytesány nápisy, letopočty a často i erby nebo jiná označení majitelů. Pokud se hranice panství shodovala s hranicí obce, byla osazována hraničními kameny, v případě cest dělících panství pak většinou dvojicí těchto kamenů či oboustranným kamenem. Hranici obvykle tvořila spojnice mezi jednotlivými kameny, pokud nebyla hranice vymezena přirozenými přírodními útvary, jako jsou potoky či řeky.
Bohužel s příchodem moderního zemědělství a následné kolektivizace došlo v mnohých případech k tomu, že tyto kameny postupně mizely. A bohužel i moderní lesní hospodářství s těžkými stroji znamená, že velká část těchto kamenů byla zničena. A posledním nebezpečím je člověk a jeho neutuchající touha mít něco navíc u sebe doma. Krádeže, které se poslední dobou objevují stále více, však tuto památku na doby minule jen znehodnotí. Hraniční kameny totiž nemají žádnou historickou cenu, pokud nejsou na místě, kam byly kdysi usazeny. Patřila pod pozořické panství rodu Lichtensteinů, kameny jsou označené HP - Herrschaft Posoritz. Habrůvka i Babice nad Svitavou patřily taktéž pod pozořické panství. Na jihozápadě hraničila s katastrem obce Obce líšeňského panství rodu Belcredi (HL - Herrschaft Lösch), na jihu, východě a severovýchodě pak s panstvím kláštera zábrdovických premonstrátů (HO - Herrschaft Obrowitz) – katastry obcí Ochoz, Proseč a Křtiny.
Více zde:
http://www.toulky-minulosti.cz/hranicni-kameny/K samotné cache a cestě k ní: pojedete-li autem, zaparkujte buď u rozcestí Pod Vysokou na silnici mezi Křtinami a Babicemi (od Výpustku nahoru), nebo u začátku lesní cesty (zelená značka) kousek za Ochozem (směr Březina). Z obou míst je to po zelené značce asi tak 1,5 km, cesta začínající za Ochozem u Brna je trochu těžší (na horském kole to bez sesednutí zvládnou jen šikovnější) a hlavně v posledních stovkách metrů před cache často rozblácená (při dešti se přímo na cestě tvoří potůček). Samotná cache je kousek od cesty a hraniční kámen proto prohledávejte nanejvýš očima. Schovka je hlavně s hintem jasná a jednoduchá, takže ušetřený čas věnujte prosím stejnému zamaskování cache a kontrole, zda vám třeba z kapes nevypadlo něco, co nebude v lese zrovna hezké.
Výlet k této cache můžete spojit s odlovem nedaleké cache u nádherného padlého dubu – Kulatý dub (GC4VXKY). Zde se prosím chovejte obzvláště ohleduplně a hlavně nenechte ani svoje děti po padlém velikánovi lézt. Kdo půjde od Ochozu nebo Březiny, může si procházku po zelené hezky natáhnout třeba až k přírodní památce Čihadlo (spousta krasových jevů + vyhlídka + krátká multina Čihadlo (GC12WCV)). Nebo od rozcestí Pod Vysokou můžete sejít dolů k Výpustku a následně pokračovat do Křtin, kde se geokačersky můžete vyřádit skutečně dosytosti.
Obsah cache při založení: asi litrová lock-n-lock krabka, logbook, propiska, tužka, ořezávátko, CWG, nějaké mince, figurka slona, sběratelské kartičky a zvířátko pro děti, bublifuk, voskovky…