Železniční trať Pardubice - Liberec je jednokolejná železniční trať celostátní dráhy. Vychází z rovinatého Polabí a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité Podkrkonoší a předhůří Jizerských hor, kde je i několik tunelů, do Liberce. V jízdním řádu pro cestující je jízdní řád vlaků osobní dopravy v úseku Jaroměř – Turnov - Liberec uveden v tabulce 030, pro úsek Pardubice – Hradec Králové - Jaroměř je uveden v tabulce 031. Listem povolení Františka Josefa I. ze dne 15. června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiega, Lannu a bratry Kleinovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Byly to úsek Pardubice – Josefov v roce 1857, úsek Josefov – Turnov v roce 1858 a úsek Turnov – Liberec v roce 1859. Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes Labe u Pardubic stál na jiném místě. V roce 1871 byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti Rakouské severozápadní dráhy od Havlíčkova Brodu. Od té doby vede trať v této části v současné trase.[2] V roce 1909 byla SNDVB zestátněna a trať přešla do vlastnictví Císařsko-královských státních drah (kk StB), po vzniku Československé republiky pak k nástupnickým ČSD. Po zabrání Sudet německou Třetí říší byla trať na několika místech přerušena státní hranicí. Tento stav trval až do konce 2. světové války. V roce 1965 byla část z Pardubic do Hradce Králové elektrizována. V roce 1993 byl elektrizován úsek z Hradce do Jaroměře. V letech 2009 a 2010 byla provedena ve dvou etapách racionalizace trati v úseku Jaroměř–Stará Paka–Železný Brod.[3] Druhá etapa této racionalizace zvítězila v soutěži Česká dopravní stavba a technologie 2010 v kategorii Dopravní technologie.[4] V roce 2012 byl rekonstruován železniční uzel Stará Paka. Revitalizace úseků trati Na jaře roku 2015 začne revitalizace trati Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov.[5] Především se jedná o rekonstrukce částí tratě (mosty, železniční stanice, přejezdy, kolejové křížení, kolejové oblouky apod.), kde musejí vlakové soupravy nyní při průjezdu výrazně snížit rychlost. Díky tomu bude možné dosáhnout zkrácení cestovní doby Hradec Králové-Svoboda nad Úpou ze současných 120 minut na systémových 90 minut. Nejvyšší traťová rychlost po revitalizaci bude 120 km/h (s výhledem na 130 km/h). Vlakové soupravy ji budou moci využívat na úseku mezi Předměřicemi nad Labem a Smiřicemi. Od prosince 2014 bude stanice Opatovice nad Labem přejmenována na Opatovice nad Labem-Pohřebačka; dosavadní název se tím uvolní pro novou zastávku blíže obci, plánovanou v modernizovaném úseku Stéblová - Opatovice nad Labem v km 15,567 - 15,684. Železniční nehody 14. listopadu 1960 se osobní vlak č. 608 z Hradce Králové do Pardubic srazil s osobním vlakem č. 653. Neštěstí si vyžádalo 118 mrtvých a 110 těžce zraněných. Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda u Stéblové. 4. dubna 2003 krátce před šestou hodinou ranní se v Březhradě (na přejezdu v obvodu železniční stanice Opatovice nad Labem) srazil osobní vlak s linkovým autobusem městské hromadné dopravy. Signalizační zařízení přejezdu podle výroku soudu fungovalo, i když někteří svědci tvrdili opak. Řidič autobusu linky 12 patrně přehlédl, že se k přejezdu blíží vlak rychlostí 85 kilometrů v hodině. Při nehodě přišli o život tři cestující a řidič autobusu, čtyři osoby utrpěly vážnou újmu na zdraví. Z cestujících ve vlaku byl lehce zraněn strojvedoucí a jeden cestující. Provoz V části mezi Pardubicemi a Jaroměří je trať silně vytížena osobní dopravou, zvláště pak úsek z Pardubic do Hradce Králové. Ve zbývající části je už osobní doprava slabší. Kromě regionálních vlaků po trati jezdí i rychlíky z Pardubic do Liberce a v části trati mezi Hradcem Králové a Jaroměří pak rychlíky z Prahy do Trutnova. Většina vlaků jezdí v pravidelných taktech.[10][11] Většina osobních vlaků na elektrizované části trati je vedena elektrickou jednotkou RegioPanter. V úseku z Jaroměře do Liberce jsou osobní vlaky obvykle motorové vozy a jednotky několika řad: 810, 814, 843 a 854. Rychlíky z Pardubic do Liberce jsou sestaveny z motorových vozů řady 843 a přípojných vozů Btn753. Rychlíky z Prahy do Trutnova z lokomotiv řady 750.7 (případně starších 754) a vozů 1. i 2. třídy.[12] Navazující tratě Pardubice hlavní nádraží Trať 010 Česká Třebová - Ústí nad Orlicí - Choceň - Moravany - Pardubice hl. n. - Přelouč - Kolín Pardubice-Rosice nad Labem Trať 238 Havlíčkův Brod - Žďárec u Skutče - Chrast u Chrudimi - Chrudim - Pardubice-Rosice nad Labem Hradec Králové hlavní nádraží Trať 020 Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou - Odbočka Plačice - Hradec Králové hl. n. - Týniště nad Orlicí - Borohrádek - Choceň Trať 041 Hradec Králové hl. n. - Hněvčeves - Ostroměř - Jičín - Libuň - Turnov Smiřice Trať 046 Hněvčeves - Smiřice Jaroměř Trať 032 Jaroměř - Starkoč - Trutnov Poříčí - Trutnov střed - Trutnov hl. n. Stará Paka Trať 040 Chlumec nad Cidlinou - Ostroměř - Stará Paka - Martinice v Krkonoších - Kunčice nad Labem - Trutnov hl. n. Trať 064 Mladá Boleslav hl. n. - Dolní Bousov - Libuň - Stará Paka Železný Brod Trať 035 Železný Brod - Tanvald Turnov Trať 041 Hradec Králové hl. n. - Hněvčeves - Ostroměř - Jičín - Libuň - Turnov Trať 070 Praha hl. n. - Praha-Vysočany - Neratovice - Všetaty - Mladá Boleslav hl. n. - Bakov nad Jizerou - Odbočka Zálučí - Turnov Liberec Trať 036 Liberec - Smržovka - Tanvald - Harrachov Trať 037 Liberec - Raspenava - Frýdlant v Čechách - Černousy st. hr. (Zawidów PKP) Trať 086 Česká Lípa hl. n. - Výh. Žízníkov - Liberec Trať 089 Liberec - Hrádek nad Nisou st. hr. (Zittau DB) - Varnsdorf st. hr. - Rybniště Poznámka: V Liberci na nádraží je možno použít i tramvajovou linku č. 11 do Jablonce nad Nisou