Smírčí kříž je kamenný kříž postavený nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém takzvaného smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Smírčí kříž může mít podobu křížového kamene, kamenného kříže, či kruhové stély.
Smírčí původ kamenných křížů patří k jedné z dostatečně prokazatelných teorií. Doklady z 15. - 16. století (smírčí smlouvy) dokazují, že velké množství křížů má vztah k tomu, jak soudobý právní život reagoval na smrt člověka. Státní orgány, jež se staraly o objasňování vraždy nebo zabití, nestíhaly postihnout všechny pachatele bez výjimky trestně právním rozsudkem. Takže se během 14. - 16. století vytvořila jakási tradice. Pachatel uzavřel s příbuznými či rodinou smírnou dohodu o svém odčinění. Zavázal se ke stavbě kamenného kříže, který musel vytesat na místě činu a dále třeba k peněžité úhradě.
Společnost pro výzkum kamenných křížů při Městském muzeu v Aši má ve své centrální evidenci více než 2300 kamenných křížů na území celé České republiky
V Karlovarském kraji se dochovalo více než 150 smírčích křížů, v rámci republiky zaujímá region jedno z předních míst. Nejčetnější výskyt těchto památek totiž odborníci zaznamenali v blízkosti státních hranic.
Na Chebsku se ze 73 zdokumentovaných smírčích křížů 61 nedochovalo.
Smírčí kříž v Lázních Kynžvartu byl nalezen v roce 1989 ve stráni nad Kynžvartským hradem. Jedná se o nepravidelný tlapatý kříž ze žuly o rozměrech 84 x 53 x 17 cm.
U tlapatého kříže se na rozdíl od normálního ramena rozšiřují od středu směrem ven. Tato rozšiřující se ramena mohou být rovná nebo dovnitř prohnutá.
Cesta ke keši je možná několika způsoby.
Z parkoviště 1 pěšky cestou stále do kopce kolem hradu celkem asi 2 km, 180 m převýšení.
Z parkoviště 2 asi 0,5 km po cestě do kopce a pak klesání lesem.