V dobách, kdy toto byla ta pravá Šmoulí zem, než tu vymizely všechny šmoulí jahůdky a šmoulíci se museli přestěhovat jinam. Pod tímto stromem stával domeček Taťky šmouly. Při stěhování byl moc těžký, jak byl plný moudrých knih. Šmoulíci přivezli ten nejvědší vůz , uvázeli okolu domečku lano a druhý konec přehodili přes mohutnou větev velikého listáče nad ním.
Pak všech sto šmoulíků začalo za ten volný konec tahat. Táhli a tááhli, až se domeček pohnul vzhůru. V tom však "RUP", praskla větev a spadla i s domečkem.
Tohle všechmo je pravda, vyprávěl mi to můj praděda, který mi dutinu po té větvi ve stromě ukazoval a prý na vlastní oči slyšel o tom vyprávět svého pradědu, který si z rozvaleného materiálu toho domečku postavil jako dítko malou stodolu.