Geograficky stred okresu Klatovy Mystery Cache

Rychlá keš s jednoduchým úkolem. Celý odlov Vám zabere maximálně 15 minut. Keš Vás zavede ke staré důlní štole a pochopitelně do míst určeného středu okresu Klatovy. Nejsou-li Vaše děti příliš rozjívené, mohou si keš s Vámi odlovit. Keš vyžaduje speciální vybavení – zrcátko.

V Bělorusku, Estonsku, Litvě, Polsku, Slovensku a na Ukrajině… Tam všude můžeme navštívit geografické středy Evropy. Stejně tak můžeme navštívit geografický střed ČR, či dokonce geografický střed Plzeňského kraje. Tak proč nenavštívit i geografický střed okresu Klatovy! Ale kde to je?

Na základě takových úvah vznikl na klatovském Gymnáziu J. Vrchlického studentský projekt, jehož cílem bylo nejen co nejpřesněji, ale i co nejoriginálnějším způsobem, určit místo geografického středu našeho okresu. Výsledkem pak byly nejen souřadnice geografického středu okresu Klatovy, ale i tato keš.

Okres Klatovy

Obecná charakteristika

Klatovský okres patří mezi příhraniční okresy České republiky. Na severu a západě hraničí s okresy Plzeňského kraje (Plzeň-jih a Domažlice), na východě s okresy Jihočeského kraje (Strakonice a Prachatice) a na jihu tvoří hranici okresu v délce asi 70 km státní hranice se SRN.

K 31. 12. 2009 činila rozloha okresu Klatovy 1946 km², což z něj činí nejen největší okres Plzeňského kraje (z celkové rozlohy kraje zaujímá 25,7 %), ale i největší v rámci celé České republiky.

V okrese Klatovy je 95 obcí, z toho 11 měst a 4 městysy. Téměř polovina obyvatel okresu žije v městech Klatovy , Sušice  a Horažďovice , kde se také soustřeďuje většina průmyslu.

Víte, že…

…se hranice okresu poměrně nedávno měnily?

Ke dni 1. 1. 2007 přešla z okresu Domažlice do okresu Klatovy obec Černíkov. Naopak okresu ubyly obce Borovy a Nezdice, které se staly součástí okresu Plzeň-jih.

Povrch a vodstvo

Velká Mokrůvka - 1370 m
zdroj: [7]
 

Povrch okresu se vyznačuje značnou členitostí. Převážnou většina okresu vyplňují horské a podhorské oblasti. Jeho jihozápadní stranu tvoří po celé délce pohoří Šumavy, které se zvedá nejvýše v pásmu hranic a zároveň zde leží nejvyšší vrchol okresu - Velká Mokrůvka  (1370 m n. m.). Nejvyšší místo okresu se pak (údajně) nalézá na státní hranici s Německem u vrcholu Blatného vrchu a je to ještě „o kousek” vyšší než samotná Velká Mokrůvka. Nejníže položené místo okresu (362 m n. m.) nejspíše leží na pravém břehu Úhlavy za obcí Jíno nedaleko Červeného Poříčí (levý břeh v těchto místech již patří do okresu Plzeň-jih).

Územím okresu prochází hlavní evropské rozvodí Labe/Dunaj. Většina území okresu patří do úmoří Severního moře, naopak jen malá část do úmoří Černého moře. Nejvýznamnějšími řekami území klatovského regionu jsou řeky Úhlava  a Otava  (obě povodí Labe - úmoří Severního moře). Úhlava pramení nedaleko Železné Rudy, pod horou Pancíř. Řeka opouští území okresu za obcí Červené Poříčí. V Plzni řeka ústí do Radbuzy. Na řece byla v letech 1965-1969 postavena vodní nádrž Nýrsko  (126 ha), která slouží jako zásobárna pitné vody pro část klatovského okresu. Řeka Otava vzniká na Šumavě nedaleko rekreačního střediska Čenkova Pila soutokem řek Vydra  a Křemelná . Opouští území okresu i kraje za Horažďovicemi a dále teče směrem na Strakonice a Písek, za nímž ve vodní nádrži Orlík ústí do Vltavy.

Černé jezero
zdroj: [8]

Mimořádný přírodní význam představují šumavská jezera ledovcového původu – Černé jezero  (17,6 ha - největší jezero v ČR), Čertovo jezero  (10 ha), Jezero Laka  a Prášilské jezero , všechna v nadmořské výšce kolem 1000 m n. m. Pro vodní hospodářství okresu je důležitá řada rybníků, které dohromady představují 1084 ha. Zejména se jedná o území vymezené přibližně městy Klatovy, Nepomuk, Horažďovice a Sušice. Největším rybníkem je Kozčínský rybník  (u obce Kovčín) s výměrou 104 ha. K dalším významným rybníkům pro rekreaci patří Hnačovský (68,4 ha) a Myslívský (58,1 ha).

Obyvatelstvo

 

Administrativní rozdělení okresu
Klatovy je dni 1. 1. 2008
 

Počtem obyvatel okresu Klatovy sice patří druhé místo v kraji (po okrese Plzeň-město), avšak díky své značné rozloze dosahuje druhé nejnižší hustoty zalidnění v kraji. Na 1 km² připadá zhruba 46 obyvatel. K 31. 12. 2009 činil počet obyvatel klatovského okresu 88721 osob. K témuž datu činila míra registrované nezaměstnanosti 9,51 %. V porovnání s ostatními okresy Plzeňského kraje dosáhl klatovský okres třetí nejvyšší míry registrované nezaměstnanosti.

Ve školním roce 2008/2009 představovalo síť předškolních a školských zařízení v okrese 41 mateřských škol, 45 základních škol, 2 gymnázia. (Počty středních škol odborného vzdělávání a oborů nástavbového studia nejsou vzhledem k odlišné stávající metodice vykazování proti minulým obdobím na úrovni okresu k dispozici.)

V roce 2009 byla zajišťována zdravotní péče v okrese ve 2 nemocnicích, ve 29 ostatních samostatných zdravotnických zařízení a v 1 léčebně pro dlouhodobě nemocné. Na jednoho lékaře připadlo v průměru 317 obyvatel (třetí nejnižší počet obyvatel na jednoho lékaře v kraji).

Cestovní ruch

Hrady klatovského okresu
zdroj: sken pohlednice

Charakter přírodního prostředí Šumavy  umožňuje především pěší turistiku a cykloturistiku, návštěvy kulturních památek a přírodních pozoruhodností. V zimním období zde existují vhodné podmínky pro lyžařskou turistiku a rekreační sjezdové lyžování. K zajímavým památkám patří hrady: Rabí  (největší hrad v Čechách), Švihov  (vodní hrad), Klenová  (dnes Galerie výtvarného umění), Velhartice  (u hradu vzniká skanzen lidové architektury), Kašperk . Na zámku v Horažďovicích se dnes nachází Městské muzeum s rozsáhlou expozicí. Turisticky zajímavou oblast nabízí Chudenicko. V městečku Chudenice  se vedle zámku Lázeň nachází Americká zahrada  se vzácnými stromy a rostlinami příznačnými pro americký kontinent.

Geografický střed území

Termínu „geografický střed” se často užívá ve spojení s určením geometrického středu určitého území. Například geografický střed České republiky  leží poblíž obce Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku (N49°44'37,5"; E015°20'19,1").

Geometrický střed  (geometrické těžiště, centroid) na rozdíl od těžiště  (hmotného středu) nezávisí na rozložení hmoty v tělese. Ale pokud jde o rovinný (homogenní) geometrický útvar, např. trojúhelník, nepravidelný mnohoúhelník (ale i  území okresu) můžeme oba pojmy ztotožnít, neboť leží těžiště a geometrický střed ve stejném bodě. Geometrický střed okresu tedy budeme hledat jako těžiště plochy vymezené jejími hranicemi, přičemž tuto plochu považujeme za výškově stejnou, tj. nebereme v úvahu horstva a nížiny.

Pro výpočet bylo třeba získat souřadnice bodů na hranicích okresu. Velké poděkování Ing. Mgr. Otakaru Čerbovi, Ph.D. (z KMA ZČU Plzeň) za poskytnutí těchto dat (cca 12 tis. GPS souřadnic), stejně tak za poskytnutí referenčních výsledků.

Pro výpočet bylo použito hned několik metod:

1. Metoda experimentální – model okresu pro experiment byl vyříznut na souřadnicové pile podle geografických souřadnic hranice okresu
2. Výpočet přes metodu váženého průměru trojúhelníků – výpočet proveden pomocí profesionálního programu pro geografické výpočty
3. Střed vypočten jako těžiště hraniční křivky – výpočet proveden pomocí běžného tabulkového kalkulátoru – MS Excel, OO Calc apod.
4. Metoda určení těžiště bitmapového obrázku – určení těžiště jako těžiště všech pixelů ve vygenerovaném monochromatickém bitmapového obrázku

Výsledky:

Kromě hledaného geografického středu klatovského okresu, se podařilo určit několik dalších zajímavých údajů - snad budou ostatním kačerům inspirací. Následující tabulka tyto body uvádí:

Různé metody (dle předpokladů) přinesly různé výsledky geografického středu. A jaký je tedy správný výsledek?

Geografický střed okresu Klatovy:

Souřadnice jsou určeny s odhadovanou přesností ±30 m. Ti, kteří očekávají, že jim toto místo udáme s přesností na jeden metr, budou asi zklamáni. Dokonce dva profesionální výpočty, které podepřely naše výpočty, se mezi sebou lišily o 25 m. V reálných případech se prostě nic nepodaří určit naprosto přesně, v našem případě tato nepřesnost činí asi 0,5 promile, což je na studentský projekt docela slušné, ne?

Zdroje:

Keš / Cache

Důležitým údajem jsou pro Vás samotné souřadnice geografického středu okresu Klatovy (uvedeno výše). Ty si bedlivě zapište! You must note the GPS coordinates of the geographic center of the district Klatovy! (see above)

Výhled do okolí ze souřadnic geografického středu okresu Klatovy
 

Výchozí souřadnice - stará opuštěná štola

Výchozí souřadnice Vás přivedou ke staré opuštěné štole. Pro splnění úkolu na této STAGE, jak naznačují i atributy, budete potřebovat speciální vybavení. Na zadní části zákazové cedulky je připevněna skrytá destička s korekčními koordináty. Pro přečtení této destičky potřebujete zrcátko! You need a mirror for reading the hidden label! Použití zrcátka je nutné - text je napsán tak, aby respektoval fyzikální vlastnosti obrazu zobrazeném v zrcadle (Zavzpomínejte, co Vás to tenkrát ve škole učili!).

Nedaleko od geografického středu okresu Klatovy můžete najít starou opuštěnou štolu
ref. bod ST (STAGE1)
 

Zde získáte hodnoty: N ±0.xxx; E ±0.yyy. Tyto údaje přičtěte k souřadnicím geografického středu okresu Klatovy - respektujte i znaménko před číslem! Tím získáte FINAL souřadnice uložení krabičky. You need sum the "mirrored" data and GPS coordinates of the geographic center for getting FINAL coordinates.

This image contain instructions for those who do not speak Czech.
 

FINAL - úkryt krabičky

Finální souřadnice krabičky nejsou na skutečném středu okresu, ale jsou o pár desítek metrů posunuty na místo, kde bylo možné bezpečné ukrytí keše. Geografický střed však můžete klidně navštívit (rád bych tam časem na strom dal aspoň tabulku), jeho souřadnice jsou uvedeny jako WP.

Keš není klasická krabička Lock&Lock velikosti small někde pod kamenem, jak by se asi dalo po peripetiích s keší očekávat. Snad se i toto netradiční řešení bude líbit! V keši jsou 4 CWG a stejný počet by tam měl být i po Vaší návštěvě. Měňte fér!

Krycí objekt lze otevřít dvěma prsty. ČTĚTE HINT, POUŽÍVEJTE OČI a MOZEK - NEPOUŽÍVEJ SÍLU!
Covering object can be opened with two fingers. READ THE HINT, USE EYES and BRAIN - DO NOT USE FORCE!

Epilog:

 

Pro ty, co nejdou jen za bodem, navrhuji zaparkovat své geovozidlo v nedalekých Velharticích. Po tamější naučné stezce jít kolem řezbářské dílny pana Tittla, kde si lze prolédnout vyřezávaný Velhartický betlém . Odlovit keš GC2A4NA - Hrad a zamek Velhartice, prohlédnout si další středověkou štolu  a pokračovat při řece Ostružné kolem pramene s mnoha dřevěnými mlýnky k bývalé chatě Jana Wericha . Poté odbočit z naučné stezky po modré turistické značce cca 1 km ke keši - k místu označenému jako bod ODB1 a ODB2. Po odlovu se vrátit zpět k chatě Jana Wericha a dokončit zbytek naučné stezky. Je to příjemná a pohodová procházka, i když kus cesty ke keši vede modrá turistická značka po silnici. Po návratu zpět do Velhartic můžete navštívit hrad, skanzen, či se osvěžit v některé z místních restaurací.