Skip to Content

This cache has been archived.

Voyager Reviewer: Archivace listingu keše

Protože výzvy k údržbě nebyly naplňeny, byla keš v souladu s pravidly archivována. Upozorňuji, že keš, která byla archivována pro zanedbávanou údržbu, již nelze odarchivovat.

Voyager Reviewer - Reviewer pro ČR, (především kraje Jihomoravský, Zlínský)

More
<

Rybnikarstvi v Chropyni

A cache by Diarrhoa Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 10/19/2014
Difficulty:
5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

!!!!kesku najdete na uvodnich souradnicich, je udelana jako mystery, k jejimu odlovu budete potrebovat kousek tenkeho dratku cca 20cm!!!!

tahle kes je prvni ze serie pripravovanych 5*. k odloveni vam pomuze kousek dratku (cca 20cm) povazuji za nutnost!!!!

nedoporucuji jet na misto odlovu autem. Vrchni dil kesky je pomerne slozity na vyrobu, proto prosim dusledne vracejte kryt na miste a ujistete se ze drzi tak jak ma. preju prijemny odlov

Rybniky a rybnikarstvi ma v nasem kraji dlouholetou tradici. Vzdyt v minulosti se v katastru mesta nachazelo mnohem vice jezer a rybniku než dnes. Vratme se proto do historie, kde se muzeme docist: "... Slechta nabyvsi po valkach husitskych neobycejne moci ve state si libovala v nakladnych potrebach a tak nenechavala jiz sve pozemky lezeti ladem a snazila se z nich vytezit co nejvice. Za dob Jagellonskych obracela se pozornost k sadarstvi, ale i rybnikarstvi. A tak v 16. stoleti rozkvetlo toto remeslo merou netusenou.

Okoli Chropyne je zvlaste rybnemu hospodarstvi zpusobile, byvalot v nem bezcetnych tuni, ples, jezer se znamenitym naplavem a na ryby bohatych. Dale pak mnozstvi mocalovitych lesu, bažin a luk." Zbyla však jen jména. Plešovec (původně Plešivec), Plesský les (louka za plesisky). Jezero na Spálené louce bývalo 222 měřic veliké. Jezero Společnica pod zámeckým rybníkem, Koňské rybníčky v rozloze 78 měřic. Po obou stranách starodávné silnice na hranici chropyňsko-kyselovské bývalo Černé jezero." Není divu, že v kraji, kde vzniklo tolik přírodních vodních nádrží, se lidé snažili vybudovat ještě umělé.

O tom, že se rybníkářství zdárně rozvíjelo svědčí i další zapisky. "Ve smluvních listinách se neuváděla pouze jména vsí a dvorů, ale zda jsou zde i rybáři (zřejmě myšleno rybníky). Hynek Rokytský r. 1517 odkoupil za 2000 kop grošů nárok na ves Chropyni s dvorem a rybáři, půl vsi Záříčí a díl Plešovce s rybáři." O další rozkvět se postarali Ludanicové: "... bažinaté polohy prohlubovali, rozšiřovali v rybníky, opatřovali hrázemi, jež utvrzovali vysazováním hustého dubového stromořadí. Zakládáním rybníků nejen, že půdu ladem ležící využitkovali, nýbrž zároveň okolní lesy, pastviny tím odvodňovali. Také podnebí stávalo se zdravější. V díle Ludanici započatém důmyslně pokračovali, zvláště Haugvicové z Biskupic již Chropyni drželi od r. 1567 - 1581. Registr z roku 1655 připomíná na panství chropyňském 6 velkých rybníků - Starý rybník (pod zámkem), Plešovský, Hejtman, Vlkošský, Hanuš (nad Záříčím) a Nadýmač, dále 7 rybníčků "na vejtah" - Bedryč, dva Pod pivovarem, haltýř řečený Dlouhý, Kuchyňka, rybníček u Plešovce a rybníček Korytný."

Větší rybníky na Chropyňsku byly říčné, napájené rozvětvenými strouhami z levého ramene Moravy, přejmenovaného po regulaci r. 1780 na Bečva. Voda se do nich naháněla otevřením náhonů. Rybníky byly mezi sebou spojeny "hrázkami", strouhami a stavidla dle potřeby vodu zadržovala nebo spouštěla.

Za třicetileté války došlo ke značnému úpadku rybníkářství, které se pak jen pozvolna zotavovalo, ale své bývalé slávy již nikdy nedosáhlo. Počátkem 18. století bylo již natolik zanedbáno, že i v kronikách se píše o roku 1750, kdy byly všechny chropyňské rybníky vypuštěny (vyjma rybníku pod zámkem).

A teď konkrétně o jednotlivých rybnících:

Starý rybník - dnešní Zámecký. Nejstarší rybník v Chropyni poskytuje malebný pohled na zámek a kdysi sloužil i jako ochrana proti nepříteli. Z katastru z roku 1860 se vykazuje rozloha 138 měřic. Za starých dob sahal více ke staré silnici do Skaštic. Napájí jej strouha z Bečvy od chropyňského mlýna, která je vedená v korytě pod silnicí. Rybník je od pradávných časů hnízdištěm tisíce racků. V rybníce také roste vzácná kotvice plovoucí, jejíž plod lidem v dávných dobách nahrazoval dokonce obilí. Rybník se neustálým zanášením a zavážením břehů zmenšoval (bylo to způsobeno vyústěním čistícího zařízení z bývalého cukrovaru, kdy do rybníka tekla voda a bahno z řepných praček) a zarůstal rákosím. V roce 1966 byl však rybník vyčištěn a vytěžené bahno bylo nahrnuto doprostřed, čímž vznikl ostrov, který využívají ke svému hnízdění již zmiňovaní racci.

Hejtman - jeho rozloha činila 940 měřic. V listinách se nejdříve připomíná roku 1507, kdy panství přešlo z rukou Ludaniců. Poloha ukazuje, že býval v době předrybníkářské částí sousedního jezernatého lesa. V 17. století sázelo se do Hejtmana 600 kop kaprů a několik kop štik. V roce 1637 se z něho vylovilo 402 kop kaprů, 48 štik a několik desítek kop drobných ryb. Když se v roce 1911 prohlubovalo při regulaci řečiště Vlkošské svodnice, narazili dělníci na Hejtmanu a také v roce 1922 - 26 při melioraci na Nadýmači na mnoho starých, zčernalých, zuhelnatělých, ale přesto zachovalých dubových kmenů. Tradice také říká, že hladina rybníka Hejtman sloužila zámeckému panstvu ke krácení dlouhé chvíle projížďkami v lodičkách.

Haltýř - pod samým Hejtmanem už od rozkvětu rybníkářství stával v našem kraji Haltýř - sádky, v nichž se až dosud přechovávají ryby na prodej. Voda v nich musí být čistá a zdravá, aby ryby nelekly a ztratili svou bahnitou příchuť.

Hanuš - ležel nad Záříčím a podle katastrálního výkazu z roku 1860 měl rozlohu 82 měřic. Jméno dostal po svém zakladateli Hanuši Haugvicovi z Biskupic. Svodnice, která ústila do Vlkošského rybníka, protékala také středem rybníka Hanuš. Tok této regulované svodnice byl dlouhý 16 km.

Nadýmač - tento rybník stával hned po levé straně silnice do Záříčí a to hned pod samotnou vsí. Jeho rozloha činila 40 měřic. Sloužil vsi k napájení menších rybníků ve vyšší poloze. Pravděpodobně jej postavil také Hanuš Haugvic z Biskupic v 16. století. Nadýmač měl vysokou a pevnou hráz. Jméno dostal díky způsobu, jak byl napájen. Voda se totiž zadržovala stavidlem a rychle do něj naháněla, zdvihadla dmula - odtud jméno Nadýmač.

Bedryč - stával hned za dnešní železniční tratí při samé Rasině na bývalých obecních trávníkách. Do Bedryče se v 17. století sázelo na 100 kop "plodu na vejtah". Odvodněním okolních pozemků ztrácela se nápadně voda v Rasině a na místě bývalého rybníka do lesa vklíněného je vidět jen prohloubené dno.

Vlkošský rybník - měl dle katastrálního výměru z roku 1860 asi 320 měřic. Napájela jej Bečva od Troubek a snad také Moštěnka z Horní Moštěnice vedená na mlýn Vrbák. Rozkládal se mezi Bochořským lesem až po dnešní železniční trať. Do rybníka ústila také svodnice, jež má své počátky na Oujezdském svahu a odvodňovala celý kraj od Lověšic až po Záříčí. Sázelo se do něho asi 200 kop plodu.

Plešovský rybník - rozkládal se na 605 měřicích mezi Chropyní a Plešovcem. Založil jej sám Václav Haugvic, když vyměnil zatopené louky za louky za starou Chropyní. Plešovský rybník měl i svůj strategický význam - v dávných dobách bránil nepříteli v přístupu k tvrzi. V dobách dešťů býval sběrnou odpadové vody z ostatních výše položených rybníků na chropyňském panství.

Kuchyněk - byl jen 77 sáhů veliký (dle kat. výkazu z roku 1860) i se svým močálovitým okolím. V roce 1870 byl zavezen, protože výtok z cukrovaru bral místo směrem do Svodnice opačný spád do prohlubeniny bývalého Kuchyňky, jež se rozkládal za dvorem. Jméno dostal od sousední kuchyňské zahrádky. Sloužil k jejímu zalévání a chovaly se v něm ryby "na vejtah".

Rybníčky pod pivovarem - registr z roku 1655 připomíná pod silnicí u pivovaru na severním břehu Zámeckého rybníka dva rybníčky, do kterých se sadil plod. Rybníčky se v menší míře udržely až do 90. let 19. století. Po jejich hladině se projížděly labutě, slípky vodní a kachny. Na ostrově pak stával ve stínu jehličnatých stromů letohrádek cukrovarnických úředníků.

Černé jezero - bývalo po obou stranách silnice do Kyselovic za dnešní novou hájovnou (zápisek z roku 1926) a byla to největší tůň na Kyselovsku, z něhož vytékala svodnice. Jezero muselo být pravidelně udržováno v náležité šířce i hloubce, aby mohlo při záplavách pojmout vodu z výše položených rybníků. Roku 1760 dostali kyselovští poddaní od své vrchnosti povolení chytat na Černém jezeře ryby, avšak každý rybolov musel být předem na zámku hlášen.

Díky rozsáhlému rybnému hospodářství byli poddaní na chropyňském panství nuceni konat tzv. rybniční  robotu. V Plešovci (dříve Plešivci) se ještě v 16. století připomíná, že původně byli všichni rybáři, bezzemci. R. 1615 zde bylo jen osm usedlých rodin, které užívaly něco panských pozemků, jinak se živili rybářstvím. Plešovští ke svým rybářským chatrčím přikupovali svobodné pozemky od chropyňských a kyselovských, aby je mohli obdělávat a chovat dobytek. Vrchnost je chtěla nutit i k robotě ve dvoře, ale nedali se.

Chropyňské panství postihlo v minulosti také hodně povodní. K těm největším patřily tyto:

1579 - veliká povodeň, která strhla i lobodský stav a zaplavila vsi pod Kojetínem.

1647 - po ustavičných deštích, které poškodili i chropyňský mlýn, obyvatelé se obávali i o splav.

1877 - veliká povodeň protrhla hráz u Troubek a zaplavila široké okolí. V Chropyni sahala voda až po zvýšené prahy domků na Hejtmaně.

1911 - protrhla se hráz od řeky Moštěnky, dva dny hrozilo zatopení celého Plešovce, dobytek byl přestěhován na statek a hasiči naplnili 300 pytlů hlínou a těmi pak byla ucpána protržená hráz.

1930 - byla naše obec opět ohrožena, tentokrát se valila voda korytem Bečvy, hráze však byly brzy upevněny a tak nedošlo k žádné větší škodě.

1997 - povodně, které zasáhly naše město i obec Plešovec máme ještě v živé paměti.

 

Additional Hints (Decrypt)

hiavge/vafvqr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

164 Logged Visits

Found it 125     Didn't find it 22     Write note 12     Archive 1     Needs Archived 1     Temporarily Disable Listing 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 11 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.