"Jsem mrtvý???
Ne!
Tak co se to děje a kde to vůbec jsem?"
Všude je tma a nemůžu se hnout
Na nohách mi leží něco těžkého...
Je to snad nějaký obrovský kámen, nebo co?!
Musím se z pod něj nějak dostat...!
Raz, dva .........
Ne....je příliš velký....ale dokážu to!..
...Raz, dva ááááááá........
.Jo, povedlo se..Ale ta bolest.... ta BOLEST!!!
Hlava mi třeští a ve vlasech cítím cosi mokrého...Je to lepkavé. Asi krev!
Už je zčásti zaschlá, zřejmě jsem předtím omdlel, že o tom nevím...
Co se to jen stalo..? Nemůžu si na nic vzpomenout....
Zkouším vstát, ale nejde to, je to tu nízké....
I když jsem v podřepu mám strop hned nad hlavou!
Hmatem zkoumám jeho strukturu:
Je to nějaká klenba z kamení. Jsou chladné a vlhké....
Jsem zřejmě v nějaké chodbě.
Šířka nebude určitě větší jak metr!
"Bože, jak já nesnáším takové stísněné prostory....!"
Musím se rychle dostat k východu!
No ale na kterou stranu mám jít? Kde je vlastně kde???
Jak mám poznat správný směr?
Snad je to i jedno...
Půjdu tedy od kamene dál, tak jak zrovna "stojím..."
Lezu v podřepu a nohy příšerně bolí, chvílemi to zkouším po kolenou .
Musím stále odpočívat.
V ústech cítím neskutečné hořko a obličej mám omotán pavučinou..
Snad už brzy dojdu k východu...
Konečně!
Konečně jsem na konci chodby.
Rukama šmátrám ve tmě a hledám otvor ven.........
Zkouším to znovu a znovu, ale neúspěšně.
Nic tu není.
Ohmatávám kamenný konec chodby, když mi v mysli náhle probleskla vzdálená vzpomínka:
.
"Tady už jsem přece..... byl!
Zde je ukrytá Kniha, pro kterou jsem tuto cestu absolvoval"
...Přesně vím co mám udělat, abych ji našel..."
Po chvíli ji také s jistotou opravdu držím v ruce.
Je těžká, moc těžká....
Otačím ji ve dlaních a cítím zvláštní pocit...
Nemám odvahu ji otevřít!
"To Ona je příčinou mé zoufalé situace!"
Vracím ji raději na místo a vydávám se zpět k místu s kamenem.
Pomalu se vzdaluji od konce chodby a jediné co mě uklidňuje je jistota,
že už jdu skutečně tím správným směrem.
I tak je ale cesta nyní ještě mnohem náročnější, protože bolest je už nesnesitelná...!!
Je mi zle, už se těším jak budu venku.
"Aspoň že ty pavučiny jsou již ometeny....."
Ne, do smíchu mi ale opravdu není..!.......
Konečně,...konečně jsem u kamene....
je to jediný orientační bod tady........
Překračuji ho a chystám se pokračovat, ale co to...
Za kamenem je další kámen...za ním další a další..Jsou až po strop....!
"Co to sakra je???!!!"
V tu chvíli mi to došlo.
Přes záda mi přeběhl mráz a tvář zalil studený pot. Oblast kolem žaludku mi sevřela neskutečná křeč.
"Jsem tu zavalen! Bože, to néééé. Jsem tu zavalen!! To nemůže být pravda........!"
Náhlý, neskutěčně silný pocit frustrace a beznaděje mi podlomil kolena
a mé tělo se bezvládně sesunulo k zemi.
"Takhle to přece nemůže skončit, třeba mne tu někdo najde...
Ale kdo? Kdo???
Nikomu jsem neřekl o své "Cestě za Knihou!¨
Nesmím se tomu poddat!"
Zkouším přesouvat kameny a nějak si uvolnit cestu.
Pár jsem jich vytáhl, ale po chvíli už fakt nemůžu...
Střídající se fyzická bolest s duševní trýzní, mi v hlavě vyvolávají prudké změny stavů.
Mozek bojuje sám se sebou...
Vím, že to nesmím vzdát a přitom jakoukoli naději zatracuji...
Jsem vyčerpaný...Nemůžu...končím....
...........................................................
Sedím odevzdaně ve tmě a přemýšlím nad životem.
"Proč?...Proč?.."
Před očima vidím obrazy svých blízkých.
Oči mi zalily slzy.
Nikdy bych nevěřil jak moc mi chybí,
Tolik bych jim toho chtěl teď říct.
"Bože prosím pomoz mi odtud.
Nechci tu zemřít...
Chci žít......"
"Teda...to je velmi strhující příběh a co bylo dál?"
"Tak to vám bohužel neřeknu, vždy v tento okamžik sen náhle skončí a probudím se....."
"Velmi zajímavé!
No a vy tušíte o jakou knihu vůbec jde a o čem pojednává.".
"Ano, to vím zcela přesně.
Je to mýtická Kniha psaná samotným šamanem ISYREM
a tomu kdo do ní vepíše své jméno poradí jak řešit jeho největší problém.
Isyr odpoví opravdu každému individuálně a zcela přesně.
Kniha je napojena přímo na čistou energii Země a pravou podstatu Bytí.
Není na světě větší síly, jež by uměla nahlédnout do našeho nitra...
Tohle by bylo na dlouhé povídání, pane redaktore..."
"Tak o tom vůbec nepochybuji, toto téma je nekonečné...!
A zeptám se vás pane Tomáši: Podnikl jste někdy ve skutečnosti výpravu pro tuto Knihu?"
"Ne, nepodnikl...
I když je Kniha velmi lákavá, má noční vize je tak silná, že jsem nikdy nenašel odvahu.
Tolikrát už se mi ten sen zdál, že opravdu vím, co vše se může stát!
Beru to jako varování....
Teď už pro tu Knihu nepůjdu! Opravdu NIKDY!"
"To chápu. A pokud by jste přece jen chtěl Knihu hledat, víte vůbec kam byste pro ni měl jít?"
"Přesně to sice nevím, ale nějaké vodítko bych asi měl...
V dobách, kdy jsem toto téma intenzivně řešíval, jsem chtěl Knihu skutečně najít ať to stojí cokoli...
Byl jsem toho opravdu plný a cítil jsem, že někde ve svém nitru odpověď vím...
Zkoušel jsem proto všemožné způsoby jak se něčeho dopátrat.
Nejdál jsem se asi dostal se tímto experimentem:
Několik nocí jsem si u postele zapínal záznamník s nadějí, že třeba něco klíčového ze spaní říkám.
Asi šestou noc se nahrálo cosi divného....
Po vyslechnutí záznamu jsem nabral přesvědčení, že s tím už nechci mít nic společného....
Bylo to děsné, několik dalších nocí jsem vůbec neusnul...
Navíc jsem pak po nějaké době objevil uvnitř mé zamčené truhly jakýsi pergamen s malbou..
Obsah a poselství kresby jsem ale už nerozluštil.
Přiznám se vám pane redaktore, dostal jsem strach.
Celá má odvaha a odhodlání rázem pominulo.
Nechápu to....
Na druhou stranu si ale říkám, že i možná proto jsem ještě mezi živými....
Nevím, už to asi nechci řešit... Docela mě to vysiluje...
"Normálne mě z toho mrazí v zádech, opravdu...!
Dovolte mi ještě poslední otázku:
Jste nám ochoten pergamen ukázat a záznam zveřejnit?"
"Hm......?
S pergamenem nevidím problém, ale ten záznam.....?
Mám ho stále doma a vícekrát jsem ho nepouštěl..."
(chvíli přemýšlí.. pozn.redaktora)
"No......nevím jestli udělám dobře, ale možná je na čase se toho jednou provždy zbavit.
Napište mi prosím mail s předmětem "KNIHA" a já vám celý balíček s dokumenty pošlu.
(tomas.jones.grygar@email.cz)"
"Pane Grygare mockrát děkuji za Vaši zpověď a přeji Vám hodně zdraví a klidných nocí.
Nashledanou"
.................................................................................
KONEC LISTINGU
.................................................................................
O keši
Cache a její stage jsou umístěny na relativně NEBEZPEČNÝCH MÍSTECH.
Buďte proto prosím velmi opatrní.
Upozorňuji také na to, že tato keš je velmi náročná na fyzickou kondici a ne každý ji zvládne!
(hlavně její druhá půle)
Proto její zdolání doporučuji provést ve dvou, max třech lidech.(Víc už může být na škodu)
Přesto všechno však musím poznamenat, že odlov jedincem je adrenalinově nejsilnější!
Každý musí sám zvážit na co má....
Sen pana Grygara popisuje skutečný stav prostředí, ve kterém se budete pohybovat,
z čehož je patrné, že není vhodná pro klaustrofobiky a epileptiky!
Nepište prosím negativní a otrávené komentáře,
terénní náročnost je zde prostě 4,5* a tak to taky berte.
JAKO AUTOR VÁS V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NENUTÍM NĚKAM LÉZT
A VSTUP DO VŠECH OBJEKTŮ JE ČISTĚ NA VAŠE VLASTNÍ UVÁŽENÍ A RIZIKO!!!
Co si vzít sebou?
Baterku (nejlépe čelovku), nějaký notes a tužku,
foťák na ofocení informací (je jich hodně), telefon pro případ nouze.
Mít sebou listing se také může hodit (nepočítejte však s přístupem na web - není signál)
V jednom bodě budete potřebovat dobrý zrak, takže brýle sebou!
A dvě poslední, za to ale nejdůležitější věci:
Nezapomeňte pergamen a znát přesné znění nočního záznamu!
Jak se obléct?
Tak zde bych jednoznačně doporučil gumáky a nějaké oblečení, které může být tzv "jako od prasat":-)
Na co si dát při řešení úkolů pozor
Na úvodních souřadnicích nic nehledejte. Je to pouze ikonka v mapě a s keší nijak nesouvisí!
Při plnění úkolů buďte pečliví, ať dáte tu správnou věc na to správné místo!
Záměna může být fatální a kontrola je zdlouhavá.
Nejasnosti konzultujte s pergamenem.
Nebojte se odkrýt HINT.
NENÍ NIKDE POTŘEBA SAHAT NA ELEKTRICKÉ DRÁTY!
Sice je vše odpojeno a bezpečné, ale i tak to nedělejte.
Při jakémkoli problému (něco nejde, něco někam zapadlo, prostě cokoli) zavolejte,
mám připravenou spoustu řešení jak dálkově pomoct.
Nezapomeňte si před odlovem prověřit, že je keš aktivní a není disable!
Jak si ověřit správnost?
Pokud jste se u svých PC již dostali do stavu, že víte kde leží váš první cíl,
stačí souřadnice místa vložit do ověřovače a po odsouhlasení uvidíte navíc i pozici doporuč.parkoviště.
Rozptyl přesnosti ověřovače je +-20m
Závěrečné poděkování
Jsou tři lidé, kterým chci poděkovat za pomoc.
Hadovi, který mi pomohl s úpravou stage k obrazu mému...
Čerussovi za odborné odpojení objektu od zdroje síťového napětí,
čímž se již stage stala zcela neškodným a bezpečným místem.
A Cokistovi za provedený betatest a připomínky, které z něho vzešly.
Mnoho nejasností bylo jeho zásluhou odstraněno.
Díky chlapi..
________________________________
Poslední úprava listingu 6.8.2016