Dějiny obce Víchová souvisejí s panstvím Štěpanickým pak Branským a naposledy pak Jilemnickým. Kdy a jak obec vznikla, nelze přesně zjistit, jisté ale je, "že patříc k hradu Štěpanickému, který obývali počátkem 13. století mocní páni z Valdštejna, také v té době vznikla". Dle pověsti byl v obci majitelem svobodného statku zeman Wich, od něhož se odvozuje jméno obce. Stará obecní pečeť nese jméno Wess Wichova a ve znaku má snop nebo Vích, uprostřed povříslem spoutaný a nahoře zakončený vějířem klasů. Uvedený zeman Wich rozdělil majetek svým pěti synům. Panství měnila své urozené majitele a od roku 1701 bylo bývalé panství štěpanické opět zceleno a pány celých Krkonoš i podhůří se stali Harrachové. Kolem roku 1627 měla Víchová 44 statků osedlých s koňmi a 17 chalupníků poplatných. Na svahu vrchu Chmelnice se na 15 korcích pěstoval chmel pro pivovar ve Branné.
První zmínka v kronice o Horní Sytové potvrzuje, že v roce 1492 zde stála, podobně jako v Jilemnici, Roprachticích, Jablonci, tvrz. Je zde také psáno, že základem jména Sytová bylo příjmení Syta, které povstaloz adj. Sytý, jako příjmení Bohata a Lacina. Není bez zajímavosti, že i obec Horní Sytová měla svůj znak. Byl to ovál na výšku 24*28 mm: havíř v dlouhém, rozhaleném plášti, s vysokou čepicí, v pravici s napřaženým hornickým kladivem - nápis Wess SITTOWA. Obec Horní Sytová byla již v minulém století při toku Jizerky poměrně průmyslová. Asi v roce 1872 byla postavena pila a mlýnice na mletí pilin při č.p. 1 a 2t.j. v objektu zvaném Havlenka. V soutokovém klínu řek Jizera a Jizerka, v místě, které později dostalo jméno Arnoštov, byl nákladem 70 tisíc zlatých základního kapitálu postaven a uveden do provozu velký železářský podnik. Když huť v roce 1850 vyhořela, nebyla obnovena a asi v roce 1902 byla na jejím místě postavena papírna.
Obec Lhota Víchovská má své jméno z dob poddanství. Leží v ústraní, ale pobyt v ní pro její polohu je velmi příjemný. Obec to byla převážně zemědělská, v mnoha domech se předlo. V období první světové války, kdy zdejší chudý lid velmi hladověl a chodil v hadrech, byl obci odejmut i zvon z místní zvonice, a to občané velmi těžce nesli.
V roce 1960 došlo ke sloučení Horní Sytové, Víchovské Lhoty a Víchové do jednoho celku.