Skip to content

Nase Zeme - Savci Mystery Cache

This cache has been archived.

Voyager Reviewer: Archivace listingu keše

Protože výzvy k údržbě nebyly naplněny, byla keš v souladu s pravidly archivována. Upozorňuji, že keš, která byla archivována pro zanedbávanou údržbu, již nelze odarchivovat.

Voyager Reviewer - reviewer pro ČR, (především kraje Jihomoravský, Zlínský)

More
Hidden : 11/13/2014
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tahle mystery keš je jednou z 6. , které budou postupně publikovány , proto si nezapomeňte opsat bonusové číslo :-)


( S ) - Savci

Liška obecná (Vulpes vulpes)

Rezavě zbarvená psovitá šelma s bílou spodinou těla a bílou špičkou ocasu (tzv. květem). Tělo má dlouhé 50 až 80 cm, ocas 30 až 50 cm. Dokáže se přizpůsobit nejrůznějším typům prostředí, nejběžněji se však vyskytuje v lesích, na které navazují otevřené plochy. Ve svém okrsku má několik nor, z nichž jedna je hlavní a nejčastěji využívaná. Živí se drobnými živočichy, převážně hlodavci a hmyzem, a příležitostně také různými lesními plody. V zimě a v době odchovu mláďat je aktivní i během dne, v jiných obdobích především večer a v noci. K páření dochází v lednu a v únoru; samice po 50 až 52 dnech březosti rodí 3 až 8 (někdy i více) liščat. 

Škodlivost lišky na lovné zvěři je často příliš přeceňována. Je nutné mít na zřeteli i její užitečnost, spočívající v hubení drobných hlodavců v lesních i polních kulturách. Užitečná je i tím, že z přírody odstraňuje slabé a nemocné jedince a neopovrhne ani zvěří padlou. I liška má své nezastupitelné místo v naší přírodě a navíc bezesporu patří mezi nejhezčí představitele naší zvířeny. Uvědomte si i skutečnost, že sám člověk se dost často chová v přírodě daleko hůře než nejkrvelačnější šelma. 

 

Jelen lesní (Cervus elaphus)

 

Jelen lesní patří mezi největší zástupce své čeledi. Samci dorůstají 175 – 230 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 160 – 240 kg. Samice jsou oproti samcům značně menší, dorůstají 160 – 210 cm a dosahují hmotnosti mezi 120 – 170 kg. Ocas přitom měří 12 – 19 mm a v kohoutku dosahují výšky 120 až 150 cm. Velikost i hmotnost je však velmi proměnlivá a viditelně se liší mezi jednotlivými poddruhy, kdy nejtěžší (C. e. elaphus) může vážit až 500 kg, oproti tomu jeleni žijící v méně příznivých podmínkách mohou dorůstat pouhých 70 cm a vážit sotva 100 kg.

Přes léto má jelení srst obvykle hnědou barvu s rudějším nádechem a u samců je většinou navíc patrná i prodloužená srst na krku. Zimní srst je spíše šedohnědá. Mláďata jelena lesního se vyznačují skvrnitým zbarvením, které u některých poddruhů přetrvává i do dospělosti.

 
 
Nejtypičtějším znakem pro samce jsou parohy, které každý rok, obvykle na konci zimy, shazuje. Na jaře, kdy jelenům rostou parohy nové, jsou porostlé jemnou ochrannou sametovou vrstvou, která později zmizí. Parohy jsou tvořeny kostí, která může denně vyrůst v průměru o 2,5 cm. U dospělých samců se na parozích navíc objevují jakési výrůstky, kterým se odborně říká výsady, a které s přibývajícím věkem rostou a přibývají. Samec s jednou výsadou, která se nazývá očník, se v myslivecké mluvě označuje jako vidlák. Druhá výsada se označuje jako nadočník. Třetí (roste však jako druhá v pořadí), poslední pak jako opěrák; samci s ní se poté nazývají šesteráci. Rozvětvené zakončení parohu se za výsadu již nepovažuje a označuje se jako koruna (viz obrázek vlevo – paroh šesteráka)

 

Prase divoké (Sus scrofa)

Má robustní, z boků jakoby stlačené tělo se širokým krkem a mohutným hrudníkem na nízkých nohách. Protáhlá hlava přechází v pohyblivý rypák, jehož oporu tvoří rypáková kost. Ocas je krátký, tenký, řídce osrstěný a zakončený štětičkou delších černých chlupů. Silnou a pevnou kůži kryje v zimě srst s hustou jemnou podsadou a tuhými, dlouhými štětinami (200-550 chlupů/cm2), v letním období podsada z velké části vylíná. Zimní zbarvení bývá tmavé až černé, v létě hnědožluté či šedohnědé, někdy až rezavé. Mláďata jsou na rezavém až žlutohnědém podkladu podélně světle pruhovaná.

Prase divoké je typický všežravec. Požírá trávu, hlízy, ořechy, různé bobule, mršiny, kořeny, odpadky, hmyz, malé plazy. Často navštěvuje pole, zvláště kukuřičná, kde dokáže napáchat značné škody. Objevuje se také na smetištích a dokonce v obcích, kde si hledá potravu v okolí popelnic a kontejnerů. Byla pozorována divoká prasata, jak převracejí popelnice a valí je před sebou, aby z nich vysypala odpadky. Právě všežravost je jedním z hlavních předpokladů úspěšného šíření divokých prasat na našem území.

 

 

A teď něco ke keši :

Při odlovu se chovejte co nejvíc nenápadně, i když to asi nemusím nikomu připomínat :-). Chtěl bych též požádat a výměnu fair - trade. To znamená, když si z keše něco vezmu dám tam něco jiného stejné nebo vyšší hodnoty zpět.

N 49°29,XXX E 016°34, XXX

23.11.2014 Přidán GeoCheck Zkontrolujte Vaše řešení

Additional Hints (No hints available.)