Po stopach Velkeho Sefa - 3
Vážení páni kačeři, vážené paní kačerky a malá káčata. Vítám vás na mé sérii keší s názvem Po stopách Velkého Šéfa. Tato série se věnuje filmu s názvem Velký Šéf. Tento film se mi odjakživa líbil. Rozhodl jsem se tedy, že vás filmem provedu pomocí příběhu. Doufám, že se vám bude líbit jak příběh, tak i keše samotné. Jedná se o 5 tradičních keší a o jednu mystery keš. V každé tradiční keši najdete dvě otázky. Tyto otázky si vyfoťte nebo opište, budou potřeba pro zjištění souřadnic šesté (mystery) keše. Otázky se vztahují k určitým scénám ve filmu, proto doporučuji nejdříve obejít všechny zelené keše a po získání všech otázek kouknout na film. Šestá, mystery keš, není myšlena jako bonusová, ale jako zakončení série. Až po jejím odlovu máte teprve celou sérii hotovou. Přeji šťastný odlov a příjemnou zábavu.
Příběh
Vezmu z krabičky papír s číslem 3 a opět se dávám do čtení.
Náš plán byl dokonalý, ale zřejmě jsme nebyli jediní, kdo se chtěl zmocnit peněz NATO. S Anatolem jsme měli vybrané místo na vyložení nákladu. Bylo proto potřeba náš plán načasovat. Pro komunikaci jsme si také sehnali vysílačky. Museli jsme se nějak dostat do vagonu, ale ten byl zamčený. Vyvrtali jsme v bocích díry a dovnitř jsme foukačkou dostali smradlavé baňky, které se při dopadu roztříštily. Strážní ten zápach nemohli vydržet, proto otevřeli dveře, které jsme zablokovali. Další částí plánu bylo oddělení vagónu. Nevím jak, ale vagón se oddělil sám, nejspíš nějakou výbušninou. Vím, že vám pobíhání z místa na místo musí začít lézt na nervy, tak vám prozradím, že je celkem šest skrýší. Prosím vydržte až dokonce, slibuji, že to bude stát za to.
„Stát za to, to jsem na to zvědavý,“ řekl jsem si. „ Z toho procházení mi docela vyhládlo.“ Stavil jsem se proto v hospůdce nedaleko třetích souřadnic, kde jsem si objednal svíčkovou. Když jsem dojedl, přišel hospodský. Mohutný muž s plnovousem, a ptá se: „Jste tu za prací nebo za zábavou?“ „Nedávno tu byl můj starý známý, který mě na toto místo poslal, prý mi to pomůže ho lépe pochopit.“ „Á, to bych ho mohl znát, sem chodí dost lidí, jak pak se jmenuje?“ Pochyboval jsem, že by tu Arthur byl, ale přesto jsem odpověděl: „Arthur Lespinasse.“ Hostinský chvíli přemýšlí, a najednou řekne: „Ten tu skutečně byl, je to tak půl roku zpátky. Na něj si pamatuju, nebylo mu zrovna nejlépe, dokonce tu sebou seknul, asi vomdlel. Chtěl jsem mu zavolat záchranku, ale trval na tom, že nemůže nikam jet. Měl tu prej nějakou důležitou práci, pokud se nepletu.“ Víc už muž nevěděl. Poděkoval jsem mu tedy a zaplatil. Pokračuji tedy dál na souřadnice N50°10.980 E014°10.295.
Opět jsem využil nápovědy. V krabičce byly jako vždy 2 papíry, oba jsou pokračováním příběhu, ale ten druhý mě vždy dovede na další místo. Začínám tedy číst první papír.
Když jsme dojeli na místo vykládání, vlezli jsme do vlaku, kde k našemu překvapení strážní spali. Využili jsme situace a naházeli pytle dolů. S Anatolem jsme se z úspěchu radovali. Netrvalo to však dlouho. Sešli jsme dolů a na místě, kde měly pytle ležet, bylo prázdno. Všude kolem bylo prázdno až na jedoucí auta hasičů. Oba jsme utíkali k autu, které jsme tu měli připravené na únik. A vyrazili jsme za nimi. Hasiči, to oni nám vyfoukli naše prachy.
Zde text opět končil a já sáhl po druhém papíru. Jak jsem čekal, byly zde opět souřadnice. Věděl jsem, že se budu muset přesunout na další místo.
Beta test proveden týmem Hovnadiv, kterému moc děkuji.