HERTZSCHLEGERŮV ŠPITÁLEK
S KAPLÍ PANNY MARIE BOLESTNÉ VE FRÝDKU
V roce 1715 založila Pavlína Anna Hertschlägerová spolu se svoji sestrou Rozálií Cecílií Kassewiusovou fundaci tvořenou 6 000 zlatými a 60 krejcary, zděným domem poblíž farního kostela sv. Jana Křtitele a pozemkem na místě vyhořelé sladovny u bývalých městských hradeb. Fundace[majetek věnovaný ke konkrétnímu účelu] měla sloužit na zřízení a provoz špitálu pro městské chudé a přestárlé osoby. Ve špitále mělo být umístěno 7 chudých a starých lidí z řad frýdeckých obyvatel.
Jednoduchá jednopatrová budova špitálu se začala stavět na místě vyhořelé sladovny za farním kostelem sv. Jana Křtitele. Jelikož Pavlína Anna zemřela v roce 1716, stavbu a vybavení špitálu a kaple Panny Marie Bolestné dokončila její sestra.
Vratislavský biskup Leopold hrabě Frankenberg schválil zřízení kaple a špitálu 10. prosince 1717 a dal frýdeckému děkanu Václavu Faldinovi povolení k vysvěcení kaple. Kaple byla vysvěcena 8. dubna 1718 a tím byl oficiálně zahájen i provoz špitálu.
Špitál je posledním pozůstatkem zástavby staré frýdecké Dolní ulice a tvoří spolu s přilehlou kaplí Panny Marie Bolestné hodnotnou součást zachovalé původní městské hradby.
Kaple je s valbovou střechou, nad níž ční polygonální sanktusová věžička s jehlancovou střechou. Původní zvonička měla tvar typické barokní cibulové báně. Až při regotizaci sousedního kostela na konci 19. století dostala současnou podobu.
Součástí kaple jsou dva zajímavé kamenné reliéfy - jeden informující o výstavbě objektů rodinou Hertschlegerů v roce 1717 s reliéfem modlících se donátorů a druhý znázorňující Korunování Panny Marie.
Pověst: Záchrana Pavlíny Anny
Ke zbudování kaple měla přimět vdovu Pavlínu Annu, poprvé provdanou Hertschlägerovou, událost z 5. prosince 1714, kdy její dům přepadl zbojník Ondráš a jeho družina. Chtěli ji mučit, aby prozradila, kde má ukryté peníze a cennosti.
Modlila se k Panně Marii, která prý její prosby vyslyšela a zbojníci utekli. Důvod k jejich útěku byl zřejmě prostější: služka se ukryla na půdě, volala o pomoc, uslyšel ji zvoník a vyzváněl, až zburcoval měšťany. Ti se srotili a Ondráš utekl. Jako poděkování nechala postavit rodina Hertschlägerových kapli, o jejíž stavbě uvažovali již delší dobu.
Frýdecká hradba
Město Frýdek bylo hned od svého založení mezi lety někdy mezi 1327 a 1339 obehnáno kamenným opevněním. To chránilo město ze severní, východní a jižní strany. Hradba měla podobu jednoduché zdi z lomového kamene bez cimbuří, věží či bašt. Vstup do města chránily dvě brány. Na severu, na konci Hluboké ulice, brána Leskovecká (Ukwaldská)... Lískovecká, Hukvaldská. A na východě na dnešní Radniční ulici (naproti Sociálnímu uřadu) brána Těšínská.
Ještě do 70. let 20 století existovala městská zeď ve většině své délky. Poté začala nelogická demolice velké části historického centra a s tou vzala za své i většina hradby.
Dnes můžeme najít jediný souvislý úsek zdi za farou a farním kostelem sv Jana Křtitele, podél uličky na Blatnici. Hradba vede ve zdech domů na Farní ulici, poté vystupuje a táhne se asi 150 m až k budově Herschlegerovského špitálu, kde opět tvoří součást jeho zdí. Je vysoká asi 4, 5 až 6 metrů a šířka se pohybuje mezi 1 až 1, 5 m . Tento úsek je dnes také přerušen schůdky ke kostelu. Další, asi jen 2 m kus hradby je možno vidět u předzámčí, kde navazovala hradba na zámek.
V létě 2003 začala společnost ....... stavět hypermarket a jako kompenzaci obnovila úsek hradby který v těchto místech kdysi vedl. Jejich hradba připomíná spíše zídku někde kolem rodinného domu než původní hradbu (jedná se jen o betonové monolity oblepené kamenem). Zcela příkladné srovnání, jak se stavělo v minulosti a dnes.
ŠIFRA
78 32 52 57 32 52 49 46 50 50 51 32 69 32 48 49 56 32 50 48 46 56 51 52
