K obrázku jsme chodili často, v polích s kukuřicí jsme si dělali improvizované domy se spoustou pokojů (za což nás JZDáci asi neměli moc rádi), závodili jsme tu na minikárách, které jsme si vlastnoručně postavili, starší kamarádi tady létali s modely letadel a i dnes je to místo schůzek místní omladiny. Ale nyní již k obci Svébohov.
SVÉBOHOV
Svébohov je malá podhorská obec v okrese Šumperk, nacházející se 6 km severozápadně od Zábřeha na úpatí "Zborovského háječku" na komunikační ose Zábřeh - Štíty. Rozloha katastru je 615 ha a střední nadmořská výška 420 m. V současnosti zde žije 440 obyvatel.
První dochovaná zpráva o obci je z roku 1358, kdy Svébohov patřil k zábřežskému panství. Podle pověsti dal obci jméno kdysi dávno uhlíř, o němž se říkalo, "že má svého boha".
Svébohov byl již v době první dochované zprávy z roku 1358 součástí panství Zábřeh, i když zde měl nějaké statky i klášter z nedalekého Klášterce. V druhé polovině 15. století držela tuto ves kratší dobu manželka Jana st. Tunkla, která se psala ze Šternberka a Svébohova. Po třicetileté válce zde bylo podle lánového rejstříku 24 usedlíků. V první polovině 19. století se v okolí dobývala železná ruda, která byla dovážena do železáren v Sobotíně. V roce 1834 žilo ve Svébohově již 792 obyvatel ve 112 domech. V téže době zde byla také škola, která je prvně zmiňována v roce 1805.
Obyvatelstvo Svébohova se vedle zemědělství živilo také různými domáckými pracemi, napřed přadláctvím, později též výrobou nitěných knoflíků, dřeváků a jiného dřevěného zboží. Rolníci si zde založili v roce 1903 i malou mlékárnu, která zanikla po druhé světové válce.
V roce 1990 sloužil občanům jen jeden obchod, hostinec a nově byl postaven víceúčelový dům.
Do seznamu chráněných památek byla ve Svébohově zapsána zdejší evangelická modlitebna z roku 1860 a dvě roubené chalupnické usedlosti č. p. 41 a 78 z první poloviny 19. století.
Nejznámějším svébohovským rodákem je letec Arnošt Valenta (1912 – 1944), který byl jedním z iniciátorů i obětí útěku anglických zajatců z nacistického zajateckého tábora u Saganu. Svébohovským rodákem byl rovněž Jiří Bezděk, učitel českých dětí v SSSR, oběť stalinských represí.
Další zajímavostí je i zvon místního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je dost možná nejstarší v republice. Jeho vznik se odhaduje na 14 století.
Jako zdroj informací jsem použil oficiální stránky obce Svébohov kde se dozvíte více.