Drobna fauna tekoucich vod Traditional Cache

Drobná fauna tekoucích vod

Kamomil říční (Ancylus fluviatilis) Příslušníci této čeledi vodních plžů žijí téměř přisedle, což ovlivňuje i jejich tělesnou stavbu. Ulita netvoří závity, ale má pouze tupý, dozadu a doprava pootočený vrchol. Stěny ulity jsou velmi tenké, křehké a průsvitné, s jemným paprsčitým rýhováním. Zbarvení je rudohnědé, přes rohově hnědou až k šedobílé. Délka ulity je 4,5 až 9 mm, šířka 3,4 až 6,8 mm, výška 1,8 až 5 mm. Ústí je široce otevřené, vejčitého tvaru. Kamomil říční obývá tekoucí vody, kamenité potoky a řeky. V létě bývá pevně přichycen na horní straně kamenů. Při podzimním poklesu vody se stěhuje na jejich spodní stranu, kde přezimuje. Živí se zelenými řasami a rozsivkami. Vyhledává prudce tekoucí vody s dostatkem. kyslíku. Žije asi 1 rok. Obývá převážnou část Evropy. Lze jej pěstovat v akváriu kam si jej můžeme donést na kameni.

Chrostíci (Trichoptera) jsou řád křídlatého hmyzu s proměnou dokonalou. Dospělci mají ochlupená křídla a žijí v blízkosti čistých vod. Vajíčka kladou do vody nebo její těsné blízkosti. Larvy jsou vodní a staví si schránky z nejrůznějšího materiálu, který je charakteristický pro daný druh. Tímto materiálem může být písek, jehličí i schránky jiných živočichů. Larvy jsou dokonale přizpůsobené pobytu ve vodě. Válcovité larvy si vytvářejí schránky, kterými si chrání měkký zadeček a v případě potřeby se do nich schovají celé. Larvy mají malé oči, krátká tykadla a kousací ústní ústrojí. Hruď je sklerotizovaná a nese krátké kráčivé nohy. Zadeček je měkký a na bocích má žábry a na prvním článku jsou výrůstky, které larvu přidržují ve schránce. Obvykle se šestkrát svlékají. Poté se zakuklí. Po dvou dnech je kukla pohyblivá. Toto stádium trvá zhruba dva týdny. Pak kukla vyplave na břeh, kde oschne a vylíhne se. Den dospělí chrostíci obvykle tráví schovaní ve vegetaci, ačkoliv některé druhy můžeme vidět aktivní i přes den. Hojný výskyt zejména na horních tocích potoků a řek zajišťuje potravu rybám, hlavně pstruhům využití však nemajíKe keši samotné.

Blešivec potoční (Gammarus fossarum) V ČR se vyskutují tři druhy blešivců: Blešivec hřebenatý, který žije v teplejších i poněkud znečištěnějších vodách, Blešivec obecný a Blešivec potoční. Živí se mrtvými těly živočichů, drobnými organismy, rostlinnými zbytky, listím. Blešivci jsou šedožlutavě zbarveni s obloukovitě zahnutým , zploštělým tělíčkem. Nalezneme je pod kameny.Dýchají žábrami jako všichni žabernatí. Mají rozeklané končetiny, první dva páry hlavových končetin jsou transformovány v tykadla, další tři páry pak v kousací ústrojí a jeden pár v kusadla. Mají 5 párů nožek. Přední část trávicí soustavy tvoří žvýkací žaludek, střední část nepárové výběžky. Tvoří významnou potravu pstruhů. Někdy se označují jako vodní ráčci. Žije v tekoucích spíše chladných vodách. Zimu přežije zahrabaný v písku nebo bahně. Jeho stavy ve volné přírodě pomalu klesají, jelikož je velmi citlivý na čistotu vody. Blešivec potoční je nejhojnější v oblastech, které obývá i kriticky ohrožený rak říční.

Jepice (Ephemeroptera)Jepice jsou okřídlená skupina hmyzu. Dospělci mají redukované ústní a trávicí ústrojí, nepřijímají potravu a žijí obvykle pouze jeden až tři dny. Zato vodní larvy mohou žít i několik let. V jejich vývoji proměnou nedokonalou se vyskytuje unikátní stádium subimaga, což bývá často interpretováno jako původní, primitivní znak. Přední křídla jsou výrazně větší než zadní. Oči jepic jsou rýhou rozděleny na dvě poloviny. Nohy jsou dlouhé a štíhlé, samčí přední pár je prodloužený. Někdy bývají úplně redukované, nebo se ulamují, takže pak ve vzduchu poletují beznozí jedinci. Na zadečku jsou dva štěty, někdy s prostředním paštětem. Jednoduchá očka jsou zachována. Křídla mají bohatou žilnatinu a většinou jsou skládána kolmo na tělo. Sameček má u pohlavního otvoru plodidlové nožky k přidržování samičky během kopulace. Samci vytváří roje v blízkosti vod, samice přiletí a bývá okamžitě oplodněna. Vajíčka klade volně do vody, nebo se dokonce potápí a lepí je na kameny. Snůška obnáší podle druhu 300 až 9000 vajíček. Samice umírá po nakladení, samec po kopulaci. Některé jepice jsou partenogenetické. Larvy se líhnou po deseti až třiceti dnech a absolvují třicet až čtyřicet svlékání, jejichž počet nemusí být konstantní ani v rámci jednoho druhu. Mezi dospělcem a larvou je ještě stádium subimaga, okřídlené larvy. Trvá obvykle jen několik minut, ale jsou i výjimky. Některé druhy se dokonce ve stádiu subimaga i páří. Způsob života larev je značně různorodý a dá se u nich rozlišit několik ekologických typů. Živí se hlavně detritem, drobnými vodními organismy a úlomky rostlin. Jsou důležitou potravou ryb, mohou sloužit jako bioindikátor čistoty vody.

Pošvatky (Plecoptera) je řád celosvětově rozšířeného hmyzu. Velikost jeho příslušníků se pohybuje mezi pěti a 65 milimetry. Pošvatky v larválním stadiu žijí čtyři roky, jako dospělci zhruba týden. Pošvatky mají zajímavý způsob namlouvání, samci tlučou zadečkem do země a samičky jim na to odpovídají, tyto námluvy mohou trvat poměrně dlouhou dobu. Tento tlukot pošvatky vnímají pomocí smyslových orgánů, které jsou umístěny v nohách. Samičky po oplodnění shromáždí vajíčka na zadečku a takto spojená do chuchvalců je nakladou do vody. Z těch se po druhově rozdílné době vylíhnou nymfy. Vylíhlé larvy jsou pak prakticky stejní jako dospělí jedinci, rozdíly jsou v pozdějších stadiích tak nepatrné, že je pro laika prakticky nemožné určit zda jde o larvu, či dospělého jedince. Larvální stadium trvá až čtyři roky a během něho se larva třicet pětkrát svléká. Proměna je nedokonalá. Larvy žijí celý svůj život ve vodě, většina larev dýchá pouze povrchem těla, pouze větší druhy mají na spodní straně hrudi, zadečku nebo nohách žaberní chvosty. Larvy jsou zpravidla masožravé, ale vyskytují se i larvy býložravé a zcela výjimečně se vyskytuje i všežravost. Dospělci nejčastěji pouze pijí, jinak nepřijímají potravu vůbec, v takovém případě žijí ze zásob. Pošvatky jsou celosvětově rozšířeny, většina druhů však žije v mírném nebo chladném podnebném pásu. Drtivá většina druhů žije v horských či podhorských oblastech u chladnějších vodních toků či ploch, kde probíhá jejich larvální vývoj. Larvy i dospělci jsou důležitou složkou potravního řetězce především pstruhovitých ryb. Zároveň jejich larvy brání přemnožení jiným druhům (např. komárům).