Tomáš Holý
*17.3.1968 – ✝ 8.3.1990
Životopis
Tomáš Holý byl nejslavnější dětská hvězda své doby. Ale osud mu nepřál a Tomáš při tragické nehodě v autě zemřel. Navždy zůstane v našich srdcích a dokud na něj budeme vzpomínat tak tam zůstane.
Jako dětská hvězda zazářil tak silně a měl už jako dítě takový náboj jedinečnosti a neopakovatelnosti, že i přesto, že zmizel bohužel už před skoro dvacetipěti lety navždy, z obrazovek nezmizí nikdy. S takovým hereckým dětským talentem a darem bezprostřednosti, jaký měl malý Tomáš, se opravdu často nesetkáváme. Byl tak výjimečný, že se dostal k našim srdíčkům a nám připadá, že ho důvěrně známe a setkáváme se s ním na obrazovce pořád. Během šesti let - od osmi do čtrnácti - natočil třináct filmů a jeden třináctidílný seriál.
Ale pojďme na začátek - vzpomínáte na scénku z filmu Marečku, podejte mi pero, kde malý žáček podá roztržitému profesorovi chemie (F. Filipovský), skrytému za chemikáliemi a zkoumajícímu, zda je přítomen draslík, ocucanou a ulepenou hašlerku? Tak to byla jeho úplně první role.
Jeho herecká kariéra začala takhle nenápadně - režisérovi Oldřichu Lipskému, když sháněl malého chlapce, nabídl barrandovský rekvizitář svého synovce. Zase tak jednoduché, jak by se zdálo, to ale Tomáš neměl.
Na konkursu na "velrybu" se sešlo sto čtyřicet dětí a režisérka Marie Poledňáková si prý malého Tomáše málem ani nevšimla. Byl malý, nevýrazný, málo mluvil. "Teprve když udělal na pozdrav zvláštní gesto, upozornil na sebe," říkala režisérka, když se jí ptali, jak Tomáše objevila. A vznikla opravdová hvězda. Před domem stávaly děti s památníčky, zvali ho na besedy, dostával dopisy, hračky, v Brně cenu Krokodýl za mimořádné herecké výkony. V roce 1982 měl za sebou všechny svoje filmy. Do konce života mu zbývalo pouhých osm let.
Dál si jeho příběh můžeme připomenout jen pomocí archivních materiálů, článků a zážitků jiných, kteří v médiích už to nejnutnější o jeho osobě řekli. Víc nemá smysl jeho blízké trápit dalšími otázkami. V osmnácti letech se přihlásil na právnickou fakultu, novináři už ho nepronásledovali a roztomilého Vašíka v něm poznával tehdy málokdo. Spolužáci v některých rozhovorech říkali, že "měl sklony k filozofování, bavilo ho nad věcmi přemýšlet".
Jeho koníčky prý bylo rybaření, koně a auta (už v osmi letech měl prý doma 120 modelů autíček). "S herectvím jsem skončil, nechci, aby to bylo moje celoživotní povolání. Je to stereotypní a namáhavé. Když jsem točil, bavilo mě to a chtěl jsem hrát, ale na druhé straně jsem neměl prázdniny, ostatní kluci šli do kina, já se dřel na zkoušky, žil jsem pořád mezi dospělými. Nechci hrát a nemrzí mě to. Co kdybych jednou byl neúspěšný herec, to musí být k zbláznění...," řekl Tomáš Holý v jednom z pozdějších rozhovorů.
O dalším životě Tomáše Holého toho víme málo a jen to, kam nám dovolí nahlédnout již zmíněné archivní články. Snad je to proto, že se prý jeho blízcí - přátelé a kamarádi - dohodli po jeho smrti s Tomášovou maminkou, že nebudou s novináři komunikovat. Na mlčení narazili i dokumentaristé, kteří chtěli o Tomáši Holém natočit film.
Úmrtí
Po absolvování gymnázia začal studovat práva, ale jeho život 9 dní před 22. narozeninami tragicky ukončila autonehoda u severočeské obce Kytlice, kdy se zabil ve svém autě čelním nárazem do stromu.
Tomáš přijel toho odpoledne autem z Prahy do Polevska. Hráli kulečník, čekalo se na další kamarády. Pak chtěli koupit nějaké pití na večírek, na jeho chalupě v Kytlici. Pít chtěli až tam. Zjistili ale, že nemají dostatek peněz. Tomáš s kamarádem tedy zajeli na chalupu pro peníze a právě cestou zpět havarovali na silnici mezi obcemi Kytlice a Polevsko. „Klouzalo to a Tomáš prostě nezvládl zatáčku, která dost vynášela,“ řekl kamarád, který jako první objevil místo havárie. „Narazili čelně do stromu. Jeho kamarád, který nebyl připoután bezpečnostním pásem proletěl čelním sklem a utrpěl víceméně jen povrchová zranění. Doběhl k nám do hospody a křičel, že bourali. V šoku ale nebyl schopný říct nám, kde přesně. Všichni hledali po Polevsku, já jediný jsem běžel na Kytlici. Tomáš měl zlomenou nohu a bezpečnostní pás zaříznutý v hrudníku, utrpěl těžká vnitřní zranění. V autě jsem našel igelit a snažil jsem se zastavit krvácení a ucpat díru po pásu. Zrovna jeli kolem moji známí, pomohli mi Tomáše vytáhnout z auta a jeli zavolat pomoc. Sanitka tam byla rychle, odvezli Tomáše do Nového Boru, kde v té době byla jen malá poliklinika. Za půl hodiny vyšel doktor a řekl nám, že Tomáš zemřel.“
Bohužel si této zprávy všimlo v médiích tehdy málo lidí, protože záplava politických událostí bylo to hlavní, co plnilo na počátku devadesátých let novinové stránky.
Jeho blízkou přítelkyní byla v době jeho tragické smrti o dva roky starší Hana Zaňáková (Lucie Bílá)
Zahrál si ve filmech:
Marečku, podejte mi pero (1976)
Jak vytrhnout velrybě stoličku, Ať žijí duchové! (1977)
Setkání v červenci, Tajemství Ocelového města, Muž s orlem a slepicí, Babička je ráda, Miluji tě, Jak dostat tatínka do polepšovny, Pod Jezevčí skálou (1978)
Upír ve věžáku, Smrt stopařek, Postavení mimo hru, Na pytlácké stezce (1979)
Prázdniny pro psa, Za trnkovým keřem, Útěky domů, Anna Proletářka (1980)
Připoutejte se, letíme nad Atlantidou (1982)
Možná o Tomášovi nevíte, že:
- měl řadu přezdívek,například: Ušaté torpédo, Verlyba, Herec, Holas, Holouš, Božskej
- chtěl být řidičem tiráku, pilotem, veterinářem, nakonec zvítězila práva
- v neznámém prostředí byl spíš stydlivý, ale v okruhu blízkých s ním podle spolužáků byla velká legrace
- miloval koně
- měl rád knihu Bohumila Hrabala Ostře sledované vlaky a všechny knížky Oty Pavla
- jeho láskou byla zpěvačka Lucie Bílá
Ke keši
Keš je umístěna poblíž místa, kde onoho osudného večera 8. března 1990 měl Tomáš Holý autonehodu.
Budete-li mít cestu kolem, zastavte se tu a zanechte Tomášovi tichou vzpomínku.
Do keše prosím nevkládejte žádný kinderšrot!
Za betatest děkuji kačerovi VeseliD.
