Více než stoletá tradice skoků v Desné
Ač se to možná nezdá, tak skoky v Desné mají opravdu dlouhou tradici a při pátrání po začátcích skoků v tomto jizerském městě jsme museli zajít hodně hluboko do historie. Původně stál skokanský můstek, přibližně o velikosti K 20, za dnešní základní školou. Kolem roku 1912 se poprvé skákalo na Bílé Desné, kde momentálně stojí skokanský areál. Po založení TJ byl založen i oddíl skoku na lyžích a severské kombinace. V šedesátých letech byl vybudován areál s můstky K 15, K 32, K 48 a v osmdesátých letech se konala i pokládka umělé hmoty na všechny můstky včetně pokládky keramické stopy a umělého osvětlení. V roce 2005 se oddíl osamostatnil od TJ aby mohl získat dotace na rekonstrukci můstků a vznikl oddíl Jizerský klub lyžařů Desná.
Klub z Desné se může chlubit tím, že českému skoku vychoval olympijského medailistu Tomáše Godera. Jako další známé odchovance můžeme uvést Jana Mojše či Josefa Samka.
TOMÁŠ GODER:
Ke skokům se dostal přes nábor na základní škole. Poté navštěvoval jilemnické gymnázium, kde ho trénoval Luděk Matura, jenž platil za experta na nově se prosazující V-styl. Jeho svěřenec Goder byl považován za velmi nadějného českého skokana. To potvrdilo i stříbro na juniorském mistrovství světa, které získal v roce 1991. Porazila ho pouze budoucí rakouská skokanská hvězda Martin Hollwarth . V soutěži družstev byl Goder součástí vítězného týmu.
Dva týdny poté si odbyl premiéru v závodě Světového poháru. Na mamutím můstku v Planici skončil na 55. místě, v prosinci 1991 se v Sapporu již dostal na 13. příčku. Při letech v Obersdorfu v lednu 1992 si vyskákal dvakrát 4. místo.
Na Zimních olympijských hrách 1992 v Albertville mu nevyšel závod na středním můstku (48. místo), na velkém můstku skončil dvacátý, ale v týmové soutěži získal spolu s Františkem Ježem, Jaroslavem Sakalou a Jiřím Parmou bronzovou medaili. Goder měl na úspěchu značný podíl: jeho první skok byl 117 metrů dlouhý a byl zároveň nejdelším skokem první série. Podruhé dolétl na značku 110 metrů a ve své sérii byl druhý nejdelší. V celé týmové soutěži se našli pouze čtyři lepší skokani.
V březnu 1992 se zúčastnil mistrovství světa v letech na lyžích v Harrachově, kde skončil na čtvrtém místě. Poté však již dosáhl jen na osmou příčku v závodě v Planici v roce 1993.
Jeho kariéru přerušil pád při letním závodě na umělé hmotě, při kterém si natřikrát zlomil ruku a měl 33 stehů. Po zotavení se již nedokázal vrátit do vrcholové formy a ze skokanských můstků zmizel na konci sezóny 1994. Po třech letech se krátce vrátil. Poslední skok absolvoval 12. ledna 1997 v Harrachově, kde skončil na 51. místě. Konec jeho kariéry přímo nesouvisel s propadem ve výkonnosti, ale s dalšími zdravotními problémy.Jenom na závěr bychom se chtěli zmínit že Tomáš Goder je naším bývalím sousedem, a jeho rodiče s námi sousedí dodnes.