Něco málo z historie Triangulace
Již v letech 1821 - 1864 bylo území bývalé rakouské monarchie pokryto první souvislou trigonometrickou sítí, která sloužila jako geometrický základ budoucího mapování pro potřeby stabilního katastru. Z uvedeného období pocházejí první zmínky o triangulačních věžích. K čemu vlastně věže sloužily? Při triangulačních pracích se museli teodolitem měřit úhly mezi jednotlivými trigonometrickými body a k tomu byla nutná vzájemná viditelnost mezi nimi. Jak víme terén našeho území je dosti členitý a většina vyvýšenin a kopců je pokryta lesními porosty, které rozhled ze země znemožňují. Rovněž pro vzdálenosti bodu kolem třiceti kilometrů se již uplatňuje zakřivení země. Tyto překážky byli překonávány výstavbou dřevěných triangulačních věží do výše zhruba třiceti metru pro stanoviště teodolitu. Vyšší stavby již byli poměrně nákladné, byli daleko náročnější jak z hlediska množství použitého materiálu, tak i z hlediska zabezpečení proti převrácení věže a proto se jich stavělo jen málo.
Trigonometrická síť I. řádu a s tím spojena výstavba triangulačních věží u nás začala probíhat již v letech 1920-27 a její další zahušťování probíhalo až do roku 1936. Současně se od roku 1927 započalo s budováním trigonometrických sítí II. - V. řadu, které skončilo v roce 1958 v prostoru Šumavy a z tohoto období pocházela i triangulační věž na vrchu Teleček 886 m.n m..
V pozdějším období se u nás postavilo jen malé množství triangulačních věží a to pouze pro některá speciální měření. Vůbec poslední věž byla postavena v roce 1994.
Většinou byly stavěny věže čtyřboké, méně již trojboké a vyjimečně i osmiboké, přičemž jejich výška byla volena podle konfigurace terénu. Triangulační věž se skládala ze dvou úplně samostatných konstrukcí. První konstrukce, věž sama, sloužila pro výstup, zřízení pracovní podlahy kolem vchodu druhé konstrukce, středního sloupu a stanoviště teodolitu a končila střechou opatřenou na vrcholu černým hranolem s tyčkou, který sloužil k cílení z okolních bodu. Druhá konstrukce byla ve zvětšením měřítku vlastně jen stativ pro teodolit.
V některých případech se pro triangulační práce využívaly i věže různých hradů či rozhleden.
S nástupem nových technologií, dříve elektronických dálkoměrů a teodolitu a v současné době globálního polohového systému GPS, éra klasických triangulačních věží a s tím spojených původních observačních technologií již skončila. I proto si myslím, ze v době geocaschingu je dobře na takovou věc upozornit nynější uživatele GPS technologií. V 50 - 60 letech minulého století takováto věž stála téměř na každém kopci a stávaly se jakousi přirozenou součástí malebné krajiny a je škoda ze tyto věže měli díky použitému materiálu, ze kterého byli postaveny pouze krátkou dobu své životnosti. Osobně bych se moc rád rozhlédnul z tohoto zeširoka rozkročeného vrchu Telečku.
Co o triangulační věži na Telečku napsal pan Vladimir Pohorečký ve své knize Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy si můžete nyní přečíst.
Asi 15 kilometru na západ od Sušice se nad obcí Chotěšov zvedá dosti vysokým lesem porostlý kopec zvaný Teleček. Na jeho nejvyšším bodě stála nepříliš velká dřevěná triangulační věž. Měla čtyři patra a poskytovala hezky výhled na četné Šumavské kopce, z nichž vynikal nedaleký mohutný Pancíř s rozhlednou a Můstek z rozhlednou, která dnes již bohužel nestojí. Současné bylo možno z jejího čtvrtého patra zahledět i do oblasti Pošumaví a daleko do vnitrozemí. Asi 5 km od Telečku směrem na severovýchod se nachází hrad Velhartice založený ve 14 století. Tento hrad byl často spojován se známým jménem Buška z Velhartic, komorníka krále Karla IV.
Kudy ke krabičce
Keš je ukryta blízko vrcholu kopce Teleček v nadmořské výšce 890 m. n m.. Možná si řeknete....
“Divné vrchol Telečku je ve výšce 886 m. n m.” Opravdu velikou “krabičku” nehledejte u země. Při odlovu, ale nebudete potřebovat žádné speciální lezecké potřeby ani um lezení po stromech. Pouze dávejte dobrý pozor, na lanko, které spouští krabičku k zemi. Aby nespadlo a krabičku vždy vytáhněte zpět do koruny stromů a zajistěte stejným způsobem jako byla. “Krabička” je vlastně velký platový tubus o objemu bezmála 4 litrů a obsahuje menší krabičku, kde je loogbook a psací potřeby zbytek tubusu je určen na hračky pro děti a veliké trekovatelné předměty. Z vlastních zkušeností s vlastními malými dětmi a jejich zálibou ve vyměňování hraček jsme museli zvolit takto velikou krabičku. A navíc již jsme měli možnost převést veliké trekovatelné předměty, ale jelikož je keší velikosti LARGE v našem okolí minimum vždy jsme nechali trekovatelný předmět na svém místě.
Vrchol Telečku ve výšce 886 m. n m.
V současnosti je jediný výhled z vrcholu na jihozápad na obec Chvalšovice a v pozadí na Můstek 1235 m.n m.
Kudy ke “krabičce” jsou asi tři možné trasy více v nápovědě u každého parkovacího místa.
1. Od Parkoviště na žluté turistické značce
2. Od Parkoviště u kapličky
3. Od Parkoviště na “letišti”
Zdroj: Kniha Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy