Skip to Content

<

J. A. Eigermann - vyznamna osobnost

A cache by motofoko Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 1/24/2015
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato keška Vás seznámí s přimdským rodákem, česky mluvícím odsunutým sudetským němcem, profesorem teologie Josefem Adolfem Eigermannem (1893-1973).


Vztah německých obyvatel předválečných Sudet k obnovenému československému státu nabyl po jejich vynuceném odchodu nejrůznějších podob – od nenávisti, přes pocity křivdy a hořkosti až po smíření s osudem. Mezi sudetskými Němci se ovšem našli i lidé, kteří pochopili příčiny i důsledky tragické epochy evropských dějin a dokázali se nad vše povznést. Jedním z nich byl přimdský rodák Josef Eigermann, kterého jsem měl možnost osobně poznat (píše Evžen Kůs).

Josef Adolf Eigermann se narodil roku 1893. Jeho rodný dům poblíž náměstí v dubnu 1945 při zničujícím náletu vyhořel a později byl srovnán se zemí. Ve zdejším kostele jej pokřtil Jindřich Šimon Baar, který na Přimdě dva roky působil jako kaplan. I Josef Eigermann se rozhodl pro kněžské povolání a v roce 1916 byl vysvěcen v Litoměřicích. Jeho dalším působištěm se staly farnosti v severních Čechách, zejména pak děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. V roce 1945 se na čas vrátil do rodné Přimdy. O jeho smyslu pro realitu svědčí historka, kterou kdysi sám vyprávěl. Jedné noci v roce 1946 se vydal z Přimdy po Staré dianské cestě do Bavorska s nákladem bohoslužebných předmětů, o nichž se domníval, že by po odsunu německého obyvatelstva mohly vzít za své. Na cestě jej zastavil příslušník finanční stráže a nařídil mu, aby vůz otočil a vrátil se zpět. Za nějakou dobu se tento mladý muž hodlal oženit a šel tedy na faru, aby si zařídil ohlášky. Jak sám vzpomínal, moc se mu tam nechtělo. Měl obavy, že mu kněz připomene jeho služební horlivost. Když se se svými obavami svěřil, páter Eigermann se jen usmál a řekl: „Té noci jsme oba konali svou povinnost a s tím boží svátost nemá nic společného.“ Poté Josef Eigermann, tak jako většina přimdských Němců, odešel. Usadil se v oblasti Algäu na jihu Bavorska a pokračoval v kněžské kariéře. Byl jmenován profesorem teologie h. c, a stal se biskupským protonotářem. Do rodného kraje se však pravidelně vracel. Několik dnů vždy pobyl v rodinách přimdských starousedlíků, kteří tu po válce zůstali ve smíšených manželstvích, a pak se vydával do Mostu. Tam na počátku 70. let emotivně prožíval přípravy na složitý přesun děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který musel ustoupit těžbě uhlí. Oceňoval snahu a profesionalitu českých odborníků, nicméně byl přesvědčen, že se chrám zachránit nepodaří.  Jak známo, kostel se podařilo úspěšně přesunout v roce 1975, toho se však už nedožil.

Na jedné z návštěv jej v srpnu 1968 zastihla invaze vojsk Varšavské smlouvy. S pomocí přátel se dostal na hraniční přechod do Rozvadova, kde mu nezbývalo nic jiného než přejít hranici přes most pěšky. Protože měl těžký kufr, jeden z československých pohraničníků mu se zavazadlem pomohl až na německou půdu. Situaci zachytil pohotový německý fotograf a snímek tehdy obletěl svět. Autor nazval snímek „Přívětivost na hranicích“. V textu se praví „Starý muž přechází hraniční přechod ve Waidhausu. Český pohraničník mu pomáhá se zavazadly na německou stranu. Muž prošel pasovou kontrolou a pohraničník se vrací na československé území.“

Ač sudetský Němec, profesor Josef Eigermann nikdy vůči Čechům nezahořkl. Byl přesvědčen, že události, které oba národy tak bolestně poznamenaly, byly důsledkem ustupování zlu, zaslepenosti a neúcty člověka k člověku, bez ohledu na národnost. Toho, že jej křtil Jindřich Šimon Baar, si nesmírně považoval. Na rozdíl od mnoha krajanů mu čeština ani po dlouhých letech nedělala potíže, a to jak mluvená tak psaná. Mám ještě několik hustě popsaných pohlednic, které vždy končily slovy: S láskou ku českému národu!

Profesor Josef Eigermann zemřel v srpnu 1973. V době, kdy už byl vážně nemocen, si připravil jednoduché parte s mottem: „Naší milované Paní z přimdského hradního vrchu patří můj dík za ochranu a pomoc v mém dlouhém životě.“ Onou zmiňovanou Paní je socha Panny Marie z malé kapličky na cestě na přimdský hrad (kaplička byla pro zdejší obyvatele více než symbolem)

Tajným přáním profesora Eigermanna bylo spočinout na hřbitově v rodné Přimdě. Bohužel toto přání se mu nesplnilo, doba takovým myšlenkám nepřála. Místem jeho posledního odpočinku se proto stal hřbitov v nedalekém Waidhausu, kde se za hřbitovní zdí na obzoru tyčí typická silueta Přimdy s hradní zříceninou.

 

Zdroj: RNDr. Evžen Kůs (Český les 12/2014)

Additional Hints (Decrypt)

ir fxnyav qhgvar mn fzexrz (sbgbuvag)

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

398 Logged Visits

Found it 378     Didn't find it 9     Write note 9     Publish Listing 1     Owner Maintenance 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 38 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.