Každý rok má 365 dní (některý o jeden DEN víc) a každý DEN se něco přihodí. Pro někoho obyčejný, všední DEN, může být třeba pro vás velmi významný. Je DEN, kdy jsme se narodili, DEN, kdy je nám smutno nebo DEN, kdy se naopak radujeme. DEN, kdy svítí slunce, DEN, kdy prší, DEN, kdy se objevila duha nebo DEN, kdy padala hvězda. DEN dětí, DEN žen, DEN mužů, ale i DEN, kdy mluvíme jako piráti.
Řekli jsme si, že občas vybereme DEN, KDY…a vy už si najdete ten svůj. Snad se budete u naší série dobře bavit.
Dnes (13.února) je DEN, KDY definitivně tají sněhuláci (tedy jak kde). Pozorujeme jednoho takového nešťastníka u souseda před barákem, jak den ze dne slábne. A tak než ze všech sněhuláků zůstane jenom louže vody, připravili jsme pro vás dva sněhuláky, kteří leccos vydrží.
Stavění sněhuláků patří mezi poměrně staré tradice, nicméně kdy přesně lidé začali stavět skulptury ze sněhu, není jasné. První písemné zmínky o sněhulácích je možné najít už v 16.století.
V 19.století se pozvolna začal měnit přístup lidí k zimě, která již neznamenala jen čas strádání, a sněhulák se tak ve vyobrazeních tohoto ročního období objevuje výrazně častěji. V této době také získal vizáž „normálního člověka“, svůj charakteristický tvar a přívětivý výraz. Stal se oblíbenou dětskou zábavou a motivem ilustrací pro děti.
