V tomto sedle mezi Chlumem a Trkotínem se ukrývá vápencový útvar, jehož vápenec se hodí k pálení vápna. Dříve se vápenec lámaný ve zdejších lomech nepálil na místě, ale odvážel se do vápenek na Babě a v Čerčanech.
V letech 1868 až 1873 postavil Leopold Strašnov a spol. u lomů cylindrovou vápenku takzvanou Pacoldovku. Protože společnost konkurovala konopišťské vápence na Babě, odkoupil dne 2. srpna 1882 lom i s vápenkou kníže Lobkovic, pán na Konopišti. Po něm byl vlastníkem od 17. března 1887 arcivévoda Ferdinand d'Este, od 12. srpna 1901 Josef a Marie Zadrobílkovi, od 24. července 1906 Jindřich Bürgl. V roce 1908 koupil vápenku v dražbě Josef Joska a od něj ji 7. října 1908 koupil Opavský. Dále ji vlastnili Brousil, Čelikovský. Začátkem dvacátých let 20. století se stal majitelem F.J. Jež, který začal používat trhací látky k dobývání vápence. V listopadu 1937 koupil vápenku Ladislav Žaba vlastník vápenky, cihelny a žulového lomu v Mrači. V roce 1939 neměl vápenku živnostenskoprávně schválenu a pro nedostatek uhlí přestal pálit. Tento majitel zemřel v roce 1940, načež ji spravovala jeho žena Marie do roku 1948, kdy byla připsána synu Jaroslavu Žabovi. 1. července 1948 byla vápenka znárodněna. V roce 1969 prodal stát celý objekt obci Soběhrdy a ta dále prodala jednotlivé objekty k rekreačním účelům.
Vápenka se sestávala ze dvou cylindrických šachtových pecí, každá měla tři topeniště a dva výtahy na vápno. V roce 1923 bylo v podniku zaměstnáno 17 dělníků a jeden střelmistr, dělníci vápenec lámali železnými sochory nebo rozstřelovali střelným prachem.
Zdroj: cedule před vápenkou.
Do začátku vloženo 2xCWG, měňte pouze kus za kus, díky.