NS měří asi 10 km, je na ní 15 zastavení s ilustrovanými informačními tabulemi a je značena typizovaným značením pro NS. Provede nás okolím Policky a seznámí nejen shistorií a současností, ale i přírodou a dalšími zajímavostmi v místě či okolí jednotlivých zastavení.
Výchozím bodem je parkoviště pod Tylovým domem (1), postaveným V. Bandouchem v l. 1924-1929 podle projektu prof. ing. Mendla a prof. ing. Šantrůčka z Prahy. Při slavnostním otevření v srpnu 1929 byla hrána skladba Prélude od B. Martinů. V l. 2000-2002 prošel generální rekonstrukcí. Značení nás Královskou alejí přivede ke stadionu (2). Alej byla vysázena u příležitosti 25. výročí sňatku Františka Josefa I. s císařovnou Sissi, r. 1893 byla prodloužena. Stadion byl zřízen r. 1931. Po dalším krátkém přesunu se zastavíme v lesoparkuLiboháj (3). Založen byl r. 1815, r. 1892 byl rozšířen. V r. 2005 přibyl malý rybníček. Pokračujeme kolem Husova pomníku. Tvoří ho žulový balvan, který byl r. 1921 dopraven z Oldříše. Bronzový reliér je dílem sochaře V. E. Šaffa. Zanedlouho se zastavíme u kapličky Panny Marie z r. 1830 (4), pod níž vyvěrá pramen, který dříve napájel nedaleké bývalé lázně. Značení nás dovede na okraj lesa k vodárně (5). Ta byla zřízena r. 1898 a voda se sem čerpala z 2,3 km vzdáleného pramene v dnešní Hegerově ulici čerpadly poháněnými větrem. Po Poličce se voda rozváděla 4 km dlouhým potrubím. O něco výše v přímém směru se zastavíme v místě rozhledu zvaném Na špici (6) a cestou vlevo půjdeme na Šibeniční vrch (7), kde město Polička až do r. 1765 vykonávalo hrdelní právo.
http://www.estudanky.eu/3615-studanka-u-kaplicky-sv-anny
V další části trasy se dovíme něco o významu lesů a lesním hospodářství (8). Na křižovatce cest se dáme vlevo k lesní tůňce (9), kde si přiblížíme význam tůní pro přírodu a ekosystém. Přes silnici a kolem pastevecké salaše založené r. 1959 sejdeme do údolí potoka sv. Antonína (Svatojánského potoka), který pramení v bořinských lesích a ústí do Bílého potoka. Dáme se vpravo a přes hráz jdeme k rybníkům (10). Po pravé straně pokračujeme k meandrům (11), kde je pojednáno o tomto geomorfologickém odborném termínu v souvislosti s vodním tokem. Za potokem se směr cesty stočí vlevo k panelu Geologie (12). U Poličky se stýká oblast tzv. poličského krystalinika s oblastí usazenin křídového moře. Obě pásma jsou od sebe oddělena zřetelným rozhráním, které vzniklo na konci třetihor a v průběhu starších čtvrtohor. Dokladem této geologické rozmanitosti je, že zatímco svahy nad Svatojánským potokem jsou tvořeny křídovými usazeninami - opukou, nad Libohájem se již vypíná hřbet tvořený tvrdým a tmavým dioritem. Samotné údolí Svatojánského potoka, který protéká holocenními usazeninami, je v podloží tvořeno biotitickými rulami. V opukách lze nalézt otisky pravěkých mořských rostlin či živočichů, a výjimkou nejsou ani nepatrné slojky křídového uhlí. Pokračujeme k místu Pod viaduktem (13), kde nedaleko od nás vede trasa žel. vlečky do Bořin z roku 1924. Živočichy nám představí další panel NS (14). Znovu sejdeme do údolí k rybníku, po jehož pravé straně pokračujeme po cestě přímo k Poličce. V lokalitě Olšinky procházíme mezi zahrádkami a chatami, které zde vznikaly od 70. let 20. stol. Panel s názvem Člověk rozumný (15) je umístěn na okraji města. Zahrádky za pivovarem vznikaly postupně od 60. let 19. stol. Přijdeme ke Královské aleji a po pův. trase se vrátíme k Tylovu domu.