Smrk pichlavý (Picea pungens) (v ČR bývá pro typické zbarvení jehlic na mladých výhonech nazýván též smrk stříbrný) je vždy zelený a statný jehličnatý strom z čeledi borovicovité, dorůstající výšky 30 – 50m. Koruna je dosti hustě zavětvena vodorovnými, kuželovitými větvemi. Kmen dosahuje 70–120 cm v průměru, pokrytý šedohnědou, silnou a brázditou borkou. Dožívá se 400-600 let.
Byl objeven v roce 1862 Charlesem Christopherem Parrym u Pikes Peak v Coloradu v USA, odkud se rozšířil do Nového Mexica, Utahu a Wyomingu, kde roste ve výškách 2000–3300 m, roztroušeně na březích horských řek a také na bažinatých místech. Dnes ještě četné, nikdy však čisté porosty. Již v roce 1863 se rozšířil do Evropy, kde se stal nejrozšířenějším pěstovaným smrkem v parcích a zahradách. Zvláště ceněné jsou jeho kultivary se sivým nebo modrosivým jehličím pro svou výraznou dekorativnost, většinou ovšem spíše v mladém věku, tj. do 20-30 let. Roste poměrně dobře i v znečištěném ovzduší velkých měst a blízko továren, kde jiné jehličnany trpí. Díky jeho pomalému růstu se hodí i do malých zahrádek. Bývá používán jako vánoční stromeček.
Picea pungens má silné, žlutohnědé a lysé větvičky a tuhé, 18-30mm dlouhé ostře přišpičatělé a bodavé, čtyřhranné, zakřivené jehlice odstávající na všechny strany. Jehlice mají barvu matně zelenou, sivozelenou až stříbřitě bělavou na každé straně ze 3-6 řadami průduchů. Šišky jsou válcovitě podlouhlé (5-10cm dlouhé), v mládí zelené, zralé světle hnědé a zůstávají na stromě do následujícího roku, plodní šupiny mají měkké, ohebné, na konci vlnitě vykousané. Silné a nepryskyřičnaté pupeny jsou obaleny šupinami, které bývají na špičkách zpět zahnuté.
Je státním stromem Utahu a Colorada
A jak na keš? V životopise objevitele tohoto stromu hledáte dvě data ve formátu AB.B.1CDE a FG.F.1HIJ. Keš pak najdete na souřadnicích
N50°0(B-1).(C-1)(H)(I-F) E14°0(H-1).(I)(A+D+E)(H+1)