Jirovcova alej-Radenin Traditional Cache

Jižní příjezdová cesta do jihočeské vesničky Radenín je oboustranně lemována alejí vzrostlých velikánů jírovců maďalů.

Jírovcova alej - Radenín

Vesnička Radenín leží v jižních Čechách ve východní části okresu Tábor nedaleko od města Chýnov. Přibližný počet obyvatel v destinaci včetně přilehlých obcí činí 500 obyvatel. První zmínka o této obci pochází ze 14. století (Radonin - tzv. Radoňův dvůr). Dnešní název Radenín získala obec z napodobeniny koncovky názvu okolních vsí jako Prasetín, Maletín, atd.

Dominantou destinace je především zámek, který v dnešní době slouží jako dětský domov. Mezi další kulturní atraktivity destinace se řadí kostel sv. Markéty, hrobka hrabat Baillet de Latour, pomník obětem světové války, výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého, či místní židovský hřbitov. Mezi přírodní atraktivity patří javorová alej - nachází se severně podél silnice směřující k vesnici Nuzbely a jírovcová alej – nacházející se jižním směrem podél silnice od zámku až k místu zvanému Bažantnice (aneb podél cesty směrem k vesnici Krtov, Dlouhá Lhota).

Stromy v jírovcové aleji byly vysázeny někdy v druhé polovině 19. století - stáří není tedy přesně známo. Za uplynulá léta vyrostly a zmohutněly, čímž se staly dominantou krajiny.  Zpestřují krajinu ve všech ročních obdobích – na jaře hrdě kvetou a květy hýří barvami, v létě se pyšní zelenou korunou a na podzim září do zlatova. Nejmohutnější stromy ve výčetní výšce dosahují obvodu až 2,5 m a dorůstají do výšky 30 m. Přibližný počet vyskytujících se stromů činí 170 jedinců.

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), zvaný také kaštan koňský, není původním druhem naší přírody. Jírovec pochází totiž z Balkánu – přesněji z malé oblasti v Makedonii (jihozápadní Bulharsko a severní Řecko). K nám byl přivezen až v 18. století.

Strom kaštanu měří až 30 m, s tím že po obvodu dosahuje 3 m. Listy jsou velké 15 - 20 cm, dlanitě složené, zubaté, mají 5 - 7 lístků a dlouhý řapík. Bíle, červeně a žlutě kropenaté květy mají 5 lístků. Květy jsou uspořádané do vzpřímených jehlanovitých hroznů. Zároveň obsahují na cukry bohatý nektar, který láká včely. Proto je přítomnost jírovce přínosem pro místní včelaře. Jírovec kvete v květnu. Plod je ostnitá tobolka s jedním velkým semenem, a to kaštanem. Právě plody zbožňují děti, které si z nich vyrábějí různá zvířátka. Radost působí i zvířatům v lese - místní myslivci kaštany krmí lesní zvěř.

Úhlavní nepřítel                                                                  

 Od roku 1986 je prakticky celá evropská populace napadena drobným motýlkem – klíněnkou jírovcovou (Carmeraria ohridella). Housenka se živí pletivem listů, které následně odumírají. Najít na konci léta strom bez poškozených listů je téměř nemožné a ani tato alej není vetřelcem ušetřena. Doposud nebyla objevena proti klíněnce žádná stoprocentně účinná metoda. Larvy klíněnky totiž přežívají zimní období ukryty ve spadaném listí a v kůře na kmeni stromu. Na jaře se z nich líhnou motýlci, kteří migrují zpět do koruny stromu. Děsivá je především rychlost, s jakou se tento motýlek rozmnožuje - za rok dokáže jedna samička vyprodukovat přes tisícovku nových jedinců, přičemž polovina jsou opět samičky.