U jednotlivých listingů této série se mění pouze barevná část textu.
Kešky jsou ukryty pokud to bylo možné, co možná nejblíže k informační tabuli, nebo přímo u popisovaného místa.
3 - Štola Sylvy Tarouccy
Štola Sylvy Tarouccy je cca 200 m dlouhá a podsedá staré práce v severní části výrazné S - J struktury na jižním svahu kóty Besídka. Byla založena roku 1911 hrabětem Sylvou Tarouccou, majitelem průhonického panství, který v té době podniká kutací práce v celé oblasti se snahou o znovuotevření zlatých dolů. Při ražbě štoly byly na několika místech naraženy staré dobývky jdoucí i pod úroveň štolového horizontu. Ve 20. letech je dílo pro neperspektivnost opuštěno. V období 50. let byla štola vyzmáhána při průzkumných pracích a po vyčištění byla štola zmapována a ovzorkována. Výsledky potvrdily, že žíly mají lokálně vysoké obsahy zlata, ale pro nepravidelnost jak v průběhu, tak co do obsahu jsou průmyslově nedobyvatelné. V 80. letech byly v rámci geologického průzkumu celé oblasti provedeny dva hlubší vrty. Jejich výsledky potvrdily, že žíly směrem do hloubky přecházejí do vulkanitů kozohorského pásma, kde dosahují větších mocností a místy přecházejí v žilníky. Zjištěné obsahy zlata jsou však velmi nízké.
Báňské práce sledují ve štole zastižené tři hlavní žíly - Amadeus, Anna (směr žil je přibližně SZ - JV s nepravidelným úklonem, kdy žíly přecházejí z ložních do strmých až 85°) a František (směr S - J s úklonem 40°). Směrná délka žil je krátká: 25 - 60 m, v místech rozmrštění žíly přecházejí do krátkých žilníků. Žilná výplň je tvořena bílým křemenem cukrovitého vzhledu s vtroušeným pyritem. Vzácně se vyskytuje chalkopyrit. Ryzí zlato se vyskytuje ojediněle při okrajích zrn pyritu v křemenné žilovině. Mocnost žil je velmi nepravidelná a kolísá od 2 do 30 cm, v místech žilníků i více. Obdobně nepravidelné jsou obsahy zlata. Na poměrně krátkém úseku žíla mění svůj obsah od pouhých stop do stovek gramů na tunu.
Otevřené propadliny ve svahu nad štolou jsou životu nebezpečné, lezení do nich je přísně zakázáno!
Informační cedule nejsou již v moc dobrém stavu, některé jsou poškozené nebo dokonce úplně chybí.
V případě, že se mi podaří dohledat originální podobu těchto cedulí, doplním tyto informace i do listingu. Prozatím musí postačit alespoň foto toho, co z nich na místě zbylo.
Trasa je značena modrou turistickou značkou – místní značení.
Je to úhlopříčně rozdělený čtverec na dva trojúhelníky. Jeden je býlí a druhý má jednu ze čtyř barev (modrou, červenou, zelenou nebo žlutou). Používá se pro značení krátkých místních vycházkových tras a okruhů - proto se jí říká místní (tzv. „psaníčko“).
Toto značení již nemusí být všude patrné.
Původní informace o náročnosti trasy naučné stezky:
* Délka stezky: cca 18 km (celý okruh z Knína a zpět, okruh z Chramiště po jednotlivých zastavení je cca 12 km).
* Doporučená doba prohlídky: 4 - 6 hodin
* Výchozí místo: muzeum historie dolování zlata v objektu „Mincovna“ na náměstí v Novém Kníně, příp. křižovatka cest
Kozí Hory - Dražetice - Hranice
* Konečné místo: náměstí v Novém Kníně
* Za suchého počasí vhodné i pro cyklisty
Zdroj:
Naučná stezka Kozí Hory - Libčice
Tomáš Váňa
www.zlatokop.cz
