První jarní pohlazení,
zima v jaro rázem se mění.
Stará dáma s bílým hávem,
není víc už velkým pánem.
S každým kouskem třpytu slunce,
mizí bílá peřina.
Den je delší, ruku v ruce,
nový život právě začíná.
Probouzím se, já spanilá dáma,
ticho všude kolem panuje.
Je tu někdo, jsem tu sama?
Vyvstává mi naděje.
Sestry mé se zelenají,
vláda sněhu končí dnes,
dech tou krásou se mi tají,
ožil právě celý les.
Starý strom jež na stranu se kývá,
překvapení v dutině své věrně skrývá.
Sklání větve své níž a níž,
otevři poutníku oči své a nakloň se blíž.
Procitni, probuď se, to se tak stává.
Ano, promlouvám k tobě já, první sněženka! Poselství jara!
-------------------------------------------------------------------------------------
Rádi bychom Vás pozvali na místo, kde jsme s rodiči jako malí čas od času chodili přivítat jaro. Nyní jsme to sami už pár let odkládali, tak odteď snad už budeme mít jasný důvod proč se vracet. Krabička samotná není žádným výkvětem představivosti. Jde o spontánní nápad navázat na starou tradici, takže jsme pobrali co doma bylo a založili tuto keš. Nepřitahujte proto prosím víčko silou ať aspoň chvíli těsní a není hned stržené. Děkujeme.
Šlo nám převážně o místo samotné, kde se na jaře budete cítit jako v ráji. V jinou roční jsme zde nebyli, ale věříme, že v Litovelském Pomoraví si každý najde to své v každém období a za každého počasí :-)
Přejeme příjemnou procházku a ať se Vám zde líbí!
Keš je uložena se souhlasem CHKO.