Skip to Content

<

Petrovicky zamecek

A cache by Lalibela Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 03/29/2015
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Milovníci procházek přírodními zákoutími Prahy znají červenou turistickou značku mířící k Dobré Vodě. V Petrovicích však stojí za to odbočit ke kostelíku svatého Jakuba a za ním se už odkryje pohled na další z českých hříchů – zničený Petrovický zámek, největší městská ruina, stojící na lukrativních pozemcích. Chátrá a je tak dnes honosným panstvím jen pro místní bezdomovce.


Petrovický zámeček





1. Dávná minulost Petrovic
Ještě před nástupem Karla IV. na český trůn se pravděpodobně zrodila ves a při ní byl postaven kostelík, obojí patřilo pražskému měšťanu Mikuláši Klementerovi a ten zde také vybudoval tvrz při vrchnostenském dvoře. V následujících staletích se rychle střídali majitelé panství, až počátkem 18. století koupil Petrovice František Pacelli z Adlersheimu. Nový majitel zde nechal roku 1716 vystavět místo tvrze barokní zámeček.

2. Původní podoba zámečku
Šlo o jednopatrovou jednoduchou stavbu obdélníkového půdorysu, část přiléhající ke hřbitovu byla zřejmě určena jako technické zázemí s kuchyněmi, sklady a místnostmi pro personál a služebnictvo. Kolem celé budovy vedla atika, která zakrývala pohled na střechu a vytvářela iluzi dalšího patra. Hlavní průčelí zámku bylo postaveno tak, aby směřovalo na východ do dvora a bylo ozdobené plastikami, vyvýšeným rizalitem s polosloupy a štítem, v něm pak byla umístěna klenutá nika se sochou svatého Floriána. Na západní straně ležela zahradní terasa se schodištěm, která vznikla při poslední přestavbě počátkem 20. století. Na stavbu zámku pak navazovala ohradní zeď zdobená ze strany dvora sgrafitem (nástěnná technika, např. dvoubarevného sgrafitového vzoru se dosahuje tak, že spodní vrstva tmavé omítky se nechá zaschnout a do svrchní tenké vrstvy omítky světlé barvy se za vlhka proškrabují vzory). Místnosti zámku nebyly už tak reprezentativní, stropy byly ploché a bez zvláštního architektonického i malířského zdobení. Šlo přece o zámek určený jen správcům, protože panstvo zde tehdy nebydlelo. Zámek pak byl několikrát upravován v 19. století v romantizujícím duchu, tak přišel mimo jiné i ke své novogotické vstupní bráně do parku.

3. Zašlá sláva
Na zámku Petrovice pobývala i řada významných osobností. Například v roce 1861 se stal jeho majitelem významný francouzský chemik Nicolas Bellot, spoluzakladatel firmy Sellier-Bellot, která vlastnila továrnu na výrobu nábojových kapslí na pražském Žižkově. V roce 1912 si petrovické panství pronajal Ludvík Kolben, spolumajitel světoznámých závodů těžkého strojírenství Českomoravská Kolben-Daněk (ČKD). V roce 1923 podlehlo Petrovické panství pozemkové reformě, jeho část byla rozprodána malorolníkům a drobným živnostníkům, zbytkový velkostatek se zámkem pak koupil roku 1925 bývalý hospodářský správce panství Roman Danner. Vzápětí ho kompletně zrekonstruoval jeho bratr Zdeněk, ředitel Občanské záložny ve Vršovicích.



4. Úpravy a opravy
Větší úpravy pak tedy proběhly za působení Zdeňka Dannera, který byl barokním zámkem natolik okouzlen, že se jej rozhodl rekonstruovat a opravit na své náklady, i když mu nepatřil! Nechal vyměnit střešní lepenkovou krytinu za tehdy moderní eternit a před západním průčelím nad potokem Botičem dal zřídit nádhernou terasu na tu dobu s velikým bazénem, který byl využíván v létě i ke koupání. U vchodu do zámeckého parku dle jeho návrhu jako by vítala příchozí socha Jana Nepomuckého vytesaná z hořického pískovce. Vysvěcena byla dne 27. července 1929 na velkolepé slavnosti spojené se svatojakubskou poutí. Žít tehdy na tomto půvabném místě muselo být jistě příjemné. Petrovický kronikář zaznamenal: „Slavnosť sama za účasti drůžiček a čestného občanstva působila mohutným dojmem. Skutkem tímto získala obec Petrovice památku trvalou.“ Když psal Josef Holý tyto řádky, netušil, že za nějakých 65 let bude socha z výklenku ukradena a že dnes by Roman Danner nad svou chloubou zaplakal.



5. Smutná novodobá historie
Za druhé světové války byl celý velkostatek i se zámkem zabaven gestapem, po roce 1945 se Dannerovi znovu ujali svého majetku. Bohužel Roman Danner zemřel nedlouho po válce, jeho ovdovělá žena žila v Petrovicích nadále. V roce 1946 začala manželka rozprodávat s povolením MNV pozemky, podařilo se jí prodat skoro sto parcel, než byl celý zbytek i se zámeckým areálem v březnu 1948 zabaven státem. O deset let později byl prohlášen za kulturní památku. Nejprve nad ním byla vyhlášena národní správa a pak byl celý objekt i s pozemky předán státnímu statku. Ten si v zámecké budově zřídil kanceláře. Stát sice na opravy zámku žádné peníze nevyčlenil a budovy proto chátraly, ale až do roku 1989 byly funkční. Jeho zkázu ovšem nepřinesly roky socialistického hospodářství, ale právě až období dvaceti let jeho porevolučního soukromého vlastnictví. Samotný majitel Roman Danner totiž zemřel bez potomků, ale rodiny jeho sourozenců se začaly domáhat svých práv ihned po sametové revoluci a žádaly restituci zámku.



6. Soudní rozhodnutí
V roce 1992 předložil restituční nárok na uvedený majetek nevlastní syn Romana Dannera. Vypadalo, že restituce bude urychleně vyřízena a nový majitel se bude o objekt prohlášený za kulturní památku starat. Roku 1993 se ale přihlásili další dva restituenti, bohužel jakmile soud určil osobu oprávněnou dědictví převzít, ostatní restituenti se ihned odvolali… Teprve v roce 2001 soudy rozhodly, zámek konečně dostal majitele a získala jej Dannerova neteř Václava Kocíková. Měla zájem zámek opravit a využívat, dostala od magistrátu grant ve výši 2,27 milionů korun, ale v okamžiku, kdy se mělo začít s opravami, ústavní soud rozsudek městského soudu zrušil a nemovitost připadla praneteři původního majitele Andree Isholové. Ta však k žádným pokusům o záchranu památky nepřistoupila, nestará se ani o pozemky a nemá zájem své dědictví prodat. A. Isholová, i přestože má podle zákona povinnost se o zámek jakožto o kulturní památku starat, tak dlouhodobě nečiní. Restituentka trvale žije v Kanadě, s úřady komunikuje výhradně přes své právníky a je pravděpodobné, že čeká na okamžik, až zámek spadne, bude vyjmut ze seznamu kulturních památek a ona tak získá lukrativní pozemky v ceně stamiliónů, na nichž bude moci vydělat. Že se její prastrýc asi obrací v hrobě, nikomu nevadí, láska a úcta k práci našich předků jsou dnes jen prázdným slovem a jakkoli získané peníze jsou vítané….

7. Současnost
Kdo pohlédne na zříceniny zámku a zpustošenou zahradu, uvidí jen obraz bídy a zchátralosti. Tady je asi nejvhodnější citovat zprávu státní památkové péče z listopadu 2012: „Areál bez využití, neobydlen a bez jakékoliv údržby. Stav konstrukce kritický, statické narušení, progrese náletové zeleně. V areálu provedeny některé zásahy proti vniknutí osob, stav hlavní zámecké budovy havarijní, propadlá střecha, odcizená a poškozená sochařská výzdoba. Budova při hřbitovu vyhořela, stále bez zastřešení. Hospodářské objekty bez využití, havarijní.“ Přitom jde o nemovitost zapsanou do státního seznamu kulturních památek už v roce 1958.

7. Stav v roce 2016
Státní orgány, které se zde angažují (Národní památkový ústav, Odbor památkové péče, Magistrát Prahy, Městská část Praha 15) využívají svých pravomocí, aby přiměly majitelku o nemovitost pečovat. Z vyjádření všech ale vyplývá, že komunikace s Andreo Isholovou je problematická a nekonstruktivní. V dopise, který zaslala v roce 2015 píše, že není schopna ani ochotna pro záchranu zámečku nic udělat. V současné době došlo u některých objektů zcela k likvidaci dřevěných stropních a kovových konstrukcí, což se dá skoro nazvat řízenou demolicí. Propadlé střešní a stropní konstrukce. obvodové zdivo se propadá, objevují se praskliny (odborná komise listopad 2016). Městská část Praha Petrovice na vlastní náklady vybudovala nové vysoké a pevné oplocení mezi zámečkem a areálem hřiště školy v Dopplerově ulici. Mnozí žáci totiž v touze za dobrodružstvím nebo při hledání zakopnutého míče pronikali mezi ruiny a bezdomovci si také často zkracovali cestu na autobus přes školní pozemky. I když podle památkového zákona může úřad obce rozhodnout, že nezbytná opatření k záchraně kulturní památky se provedou na náklad vlastníka, v tomto případě (vzhledem k finanční obtížnosti), to není reálné. Takže zámek je v současné době zapsán na Seznamu ohrožených nemovitých památek ČR....... To je naše demokracie opravdu tak bezzubá??????????

8. Budoucnost
K té starostka Městské části Petrovice - JUDr. Olga Hromasová říká: "Ruiny budou široko daleko a následně vznikne megalomanský developerský projekt".

Než se nebohý zámek konečně dočká spravedlnosti a vlídného majitele, zřejmě z něj nic nezbude.... červené plochy na mapě jsou ve vyrestituovaném majetku A. Isholové.



Prameny:
Petrovice – 770 let, Petr Říha, vydala městská část Petrovice 2006
Zdroje z webu
Lidové noviny, 11.4.2015
Petrovický zpravodaj, 2016

KE KEŠI SAMOTNÉ
Cílem je ukázat památku, o které se moc neví. Úkoly jsou jednoduché a chtějí jen ukázat zámek opravdu ze všech stran. Vlastní finálka je kvůli množství keší a mysterek v blízkém okolí vzdálena, tak se nelekejte vzdálenosti a hurá pro ni! V keši není tužka ani žádné předměty na obchod.
1. Způsob LOVENÍ keše
S citem a jemně, žádné násilí ani prudké pohyby, je to takový pomalý odlov.
2. Způsob ZAVÍRÁNÍ keše
Krabku "zavírej" s citem! To jest ne strašlivou silou. "Zavírej" tak akorát, když málo "zabouchneš dveře", tak to je taky špatně.
3. Způsob ULOŽENÍ keše
Použij sílu svých paží a velkým obloukem........!

Souřadnice keše jsou ve tvaru:
N 50° 02.0AB
E 014° 32.9CD

Upozornění
V zájmu osobní bezpečnosti zde prosím nechoďte v noci, s kočárkem (pro náletové stromy neprostupné) a nevstupujte za hraniční pletivo!
Žije zde pár životních ztroskotanců, kteří by mohli být dotčeni narušením svého prostoru. Stage jsou mimo zámeček a mimo oplocení. Neprocházejte zde za větru či bouřky – ze zdí padají nenadále kusy omítky! Procházka je aspoň na půl hodiny. Zámeček nelze úplně obejít, protože jeho plot navazuje na pozemky základní školy.

V zimním období zde uvidíte z provizorních komínů stoupat štiplavý dým z pálených pet lahví. Za igelitovými okny hoří svíčky a míhají se stíny postav. V létě na vnitřním prostranství je běžně vidět squattery, které poznáte již v autobuse dle oblečení a nezbytných igelitek, vystupujících na blízké autobusové zastávce.

A co vy, zažili jste při odlovu keše něco zajímavého? Pište své postřehy a náměty.

Líbila se keš? Třeba by se ti líbily i další: Petrovické trojmezí I., http://coord.info/GC4PX58, Petrovické trojmezi II., http://coord.info/GC55B6Z a Hostivařské molo http://coord.info/GC68N32

Additional Hints (Decrypt)

Ibqn

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

422 Logged Visits

Found it 318     Didn't find it 31     Write note 37     Needs Archived 1     Temporarily Disable Listing 15     Enable Listing 15     Publish Listing 1     Needs Maintenance 2     Owner Maintenance 1     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 81 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.