Nejmladší brněnská stanice ve smyslu pojmenování (stanice byla z původního názvu Chrlice přejmenována po mnoha letech nerozhodného váhání na Brno-Chrlice v roce 2012) leží na jihovýchodním okraji města Brna ve stejnojmenné městské části mezi ulicemi Rebešovickou a Obilní. U nádraží je autobusová zastávka a přechodová lávka pro pěší.V roce 2014 byla stanice Brno-Chrlice zvolena v anketě Nádraží roku nejhezčím nádražím v ČR.

Z historie 

Stanice byla otevřena současně s otevřením tratě v roce 1889 . Stavbu tratě provedla Severní dráha císaře Františka (KFNB) a poprvé došlo k typizaci výpravních budov. Znamená to, že stejná výpravní budova je i ve stanicích Sokolnice-Telnice, Rousínov a Ivančice na Hané. Vyprojektovala je projekční kancelář dráhy Theodora Hoffmanna ve čtyřech typech. Tři větší typy mají z části společný pětidílný půdorys, tvořený prostřední části se dvěma krajními ryzality na níž navazovaly z obou stran podélné trakty zakončenými kolmými křídly. Rozdíly spočívaly v délce jednotlivých části, počtu okenních os a výškovém členění. V Chrlicích je střední typ, který má střední část patrovou, boční křídla a podélné trakty jsou přízemní. Budova je postavena v romantickém slohu. Díky předimenzováním rozměrů se dochovala bez přestavby, ale bohužel bez okrasných prvků na fasádě, které zmizely v 60 letech při rekonstrukci. V letech 1993 - 1996 došlo k elektrifikaci celé tratě. Komplexní přestavba nádražní budovy železniční stanice Brno-Chrlice proběhla v roce 2011.

Legenda: A - směr Brno hl. n. , B - stavědlo 1 a přejezd, C - výpravní budova, D - kolejová váha, E -  pěší lávka přes kolejiště, F - stavědlo 2, G - zaústění vleček do stanice, H - směr Sokolnice-Telnice

Technický popis

Železniční stanice Brno – Chrlice leží v km 8,801 jednokolejné elektrifikované trati Brno hlavní nádraží - Přerov (300). Jedná se o stanici mezilehlou se čtyřmi dopravními a pěti manipulačními kolejemi. Ze stanice vycházejí dvě vlečky ( Navos a. s. a Raven ). Pro cestující jsou k dispozici dvě nástupiště s pevnou hranou. Vnější nástupiště přiléhá k výpravní budově a má délku 160 metrů a druhé je jednostranné ( mezi kolejemi ) má délku 161 metrů. Stanice je vybavena staničním zabezpečovacím zařízením druhé kategorie, elektromechanické s jedním řídícím a dvěma závislými výhybkářskými přístroji umístěnými na zhlaví stanice ve stavědlech (ST 1,ST 2). Traťové zabezpečovací zařízení ve směru na Brno hl. n. je druhé kategorie releový poloautomatický blok a ve směru na Sokolnice – Telnice je druhé kategorie hradlový poloautomatický blok. Návěstidla jsou světelná s rychlostní návěstní soustavou typu AŽD 71. V obvodu stanice je jeden přejezd (vedle ST 1) zabezpečen světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením (PZS) se závorami bez pozitivní signalizace.Naproti staniční budově na nejvzdálenější koleji je kolejová váha.

plán nádraží

O keši

Okolo keše je zamudleno především při příjezdu vlaku. Nevstupujte do  kolejiště! Prosím nepřikládejte fotky k logům, kde je vidět logbook, skrýš atd... Děkuji. Takové logy budou smazány!!! V kešce se nachází tužka. a je vhodná pro výměnu TB či CWG. Budu rád za foto vlaků ve stanici. Přeji příjemný a nerušený odlov.

Prosíme vážené cestující, aby neloupali perníček. 

Zdroje a odkazy : Mojmír Krejčiřík : Česká nádraží I. díl zelpage.cz, Železniční zabezpečovací zařízení, brno.cz, druhebrno.smerem.cz