Tajemny svet pikritoveho jezirka Traditional Cache

This cache has been archived.

lumis66: Nedostanu se tam v dohledné době ze zdravotních důvodů a tak ji dám do archivu s tím, že zde vytvořím novou keš. Děkuji za pěkné logy a návštěvu.

More
Hidden : 4/9/2015
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Tajemný svět pikritového jezírka


Přírodní zajímavost Pikritový lom u Straníku najdete hned vedle cesty z obce Kojetína do obce Straník. Pokud jste si ještě nestilhli odlovit dvě blízké earth keše Pikrit mandelstones (Hoodne tvrde mandle) GC13MZF a Pillow lava (Hoodne teply polstarek) GC13MZ7 pak si je můžete odlovit při návštěve této kešky, kterou najdete na půl cesty mezi nimi. V lomu se až do padesátých let 20. století těžily olivinické těšínity, které sloužily jako stavební kámen a na výrobu štěrku. V současné době je lom již dávno opuštěný a jako v téměř každém opuštěném lomu i zde vzniklo jezírko ze spodních vod.



Ve stěně opuštěného lomu uvidíme odkryté horizontální žíly horniny olivinického těšínitu. Ale vraťme se k samotnému jezírku. Jezírko a jeho blízké okolí si zvolili jako své útočiště některé druhy obojživelníků a živočichů. Patří mezi ně skokan hnědý, čolek obecný a jiná vodní havěť. Na okolních skalkách můžete najít slepýše křehkého. Podívejme se na tyto tvory blíže, jistě si zaslouží abychom o nich věděli víc. Takže, exkurze do jejich tajemného světa začíná.

Skokan hnědý (Rana temporaria)


je obojživelník z čeledi skokanovití. Patří k nejhojnějším žábám střední Evropy ale jejich stavy se neustále snižují a to díky činnosti člověka. Skokani hnědí mohou dorůst délky těla 10 cm. Zbarvení těchto žab je dosti proměnlivé, obecně se však pohybuje v odstínech hnědé barvy. Na hřbetní straně těla bývají nepravidelné skvrny. Na nohách jsou tmavší příčné pruhy. Zadní nohy jsou silně vyvinuty a umožňují skoky o délce až 1 m a také velmi dobré plavání a potápění. Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí. Potravou je mu různý hmyz, pavouci, žížaly, slimáci či drobní korýši. Koncem října či začátkem listopadu vyhledávají skokani zimoviště. Zimují buď na dně menších vodních nádrží (avšak s hloubkou minimálně 50 cm) nebo v mrazu prostých úkrytech v zemi. Probouzejí se časně na jaře, už když začíná odtávat led. Rozmnožování probíhá časně na jaře, hned po probuzení žab ze zimní strnulosti. Pokud žáby přezimovaly na dně vodní nádrže, většinou se ve stejné nádrži i množí. Samci se ozývají mručivým : vrrru – vrrru – vrrru…. Snůška má podobu rosolovitého chuchvalce plovoucího při hladině a obsahuje obvykle 1000 až 2500 vajíček, ale velké samice s dobrou kondicí mohou naklást až 4000 vajíček. Ve vajíčkách je tmavý pól (směřující vzhůru) a světlý pól (směřující dolů). Pulci se líhnou za 3 až 4 týdny, k proměně v malé žabky potřebují asi 2 až 3 měsíce. Pohlavní dospělosti dosahují ve třetím roce života.

foto Richard Bartz



Čolek obecný (Lissotriton vulgaris)


je 6 - 10 cm velký obojživelník. Samec je větší, dosahuje velikosti maximálně 10 cm, samice bývají menší. Je nejběžnějším druhem čolka v Česku. Jedná se o štíhlého čolka s drobnými končetinami a dlouhou hlavou. Pokud se vyskytuje ve vodě, jeho kůže je hladká, na souši ji má suchou a jemnozrnnou. Čolek obecný má pohlavní dimorfizmus, odlišné charakteristické zbarvení pro samečka a samičku. Samečci mají světle a tmavě podélně pruhovanou hlavu, hřbet a boky kovově zelené, hnědavé s tmavými skvrnami. Při svatebním obřadu jsou barvy intenzivnější. Mezi nejnápadnější znaky patří vysoký zvlněný hřeben, který se táhne téměř po celé délce těla. Samička má obyčejně okrové nebo hnědé zabarvení s malými tmavými skvrnami. Břicho je po stranách žlutavě lesklé. Larvy jsou světle hnědavé, ploutevní lem ocasu je zakončen do špičky. Dýchají vnějšími keříčkovitými žábrami. Přední nožky jsou slabé. Rozmnožování probíhá ve vodě od dubna do června. Samečkům v té době narůstá vysoký hřeben. Po oplodnění začne samička klást do listů vodních rostlin 150 - 300 vajíček. Vylíhlé larvy jsou asi 10 mm dlouhé a zpočátku se nedokáží samy pohybovat. Zpočátku se živí prvoky, později začínají lovit drobné korýše a další kořist. Proměna probíhá od července do září, kdy získávají matnou suchou kůži žlutavé nebo hnědavé barvy. Žijí zahrabaní v zemi a vodu vyhledávají hlavně k rozmnožování ve stáří tří let.Jeho potravu na souši tvoří drobný hmyz (brouci), larvy hmyzu, pavouci, svinky a malí červi, dešťovky a plži. V časném předjaří mohou hlavní potravu tvořit vajíčka skokana hnědého. Ve vodě loví hmyz, červy a drobné korýše. Žije v listnatých lesích, parcích, na loukách, v děrách a v mechu. Rozmnožuje se na menších vodních nádržích, lesních rybníčcích a v kalužích. Můžeme se s ním setkat i v blízkosti lidských obydlí.

Foto Piet Spaans



Slepýš křehký (Anguis fragilis)


je představitel beznohých ještěrek. V ČR je silně ohrožen a jeho stavy poslední dobou klesají. Rozeznávají se dva poddruhy slepýše křehkého: Anguis fragilis fragilis, Linné 1758; je rozšířen po celé Evropě Anguis fragilis colchicus, Nordmann 1840; vyskytuje se v Íránu a na Kavkaze a v jihovýchodní Evropě. K nalezení je i na východním Slovensku a velice vzácně se objevuje i na jihovýchodě Moravy. Je rozšířen prakticky po většině území Evropy, od Pyrenejského poloostrova až po Kavkaz a Ural. V Irsku, na Krymu, na jihu Španělska a některých středomořských ostrovech se nevyskytuje, chybí též v severní Skandinávii a Laponsku. Mimo Evropu se vyskytuje v severním Turecku, Íránu a severní Africe. Slepýš křehký žije téměř na celém území ČR, od nížin až po víc jak 1000 m n. m., nejpočetnější populace však vytváří zhruba od 400 do 700 m n. m. Dorůstá obvykle délky 30 cm, maximálně do 45 cm. Má malou, poměrně vysokou hlavu, která je tupě zakončená. Od protáhlého trupu je téměř neoddělená. Po celé délce hřbetu se táhnou dva pruhy větších šupin. Zbarven je nenápadně hnědě, s jedním, dvěma, nebo i třemi tmavými pruhy a modročerným břichem u samic, samci mívají břicho spíše břidlicově šedé, často se žlutavou kresbou. Slepýš však může být svým zbarvením i kresbou značně variabilní, někteří jedinci mají nádech spíše do žluta, jiní naopak přecházejí až do červenavého odstínu mědi. Někteří samci mají blankytně modré skvrny na bocích. Pohybuje se plazením jako hadi, ale není tak mrštný. V Česku se běžně vyskytují v lesích na pasekách, v křovinatých stráních i na loukách od nížin až do horských poloh. Slepýši žijí skrytě, přes den se ukrývají pod kameny, v pařezech, pod listím a teprve za soumraku vylézají ven. Objevují se zejména po dešti, kdy na zemi pátrají po dešťovkách a slimácích. Také březí samičky lze zastihnout při slunění.Slepýš přes zimu hibernuje a vylézá na jaře, koncem března až počátkem května (záleží na podnebí a počasí). Slepýš křehký je věrný svému stanovišti, proto ho můžeme na témže místě potkávat i několik let. Převážně však žije skrytě a to i díky svému pomalému pohybu. Vyhledává vlhčí místa. Na zimu se ukrývá často do kompostů na zahrádkách, přebývá ve vyhnilých pařezech nebo zimuje v norách hlodavců, skalních škvírách, kamenitých sutích nebo dokonce na odpadních skládkách. Zimu přečká ve společnosti svých druhů případně jiných zástupců plazů nebo obojživelníků. Přes zimu hibernuje, tj. ukládá se k zimnímu spánku. Slepýši loví v noci. Aktivní jsou především časně zrána a za soumraku nebo po teplých deštích, kdy hledá potravu. Narazit na něj můžeme ale i přes den, a to od jara do podzimu. Většinou se ale přes den ukrývá, především v mechu a pod kameny. Potravou slepýšů jsou z větší části žížaly a slimáci, případně i různí členovci, larvy a červi přiměřené velikosti. V případě nebezpečí slepýš může odlomit část ocasu, který sebou ještě nějakou chvíli mrská. Slepýši ocas po čase částečně regeneruje. Páření probíhá krátce po probuzení ze zimního spánku, ke kladení vajec (rození mláďat) dochází na přelomu července a srpna, výjimečně k němu může u některých populací dojít až počátkem září. Samice mohou mít až 15 mláďat, výjimečně i více. Slepýš křehký je vejcoživorodý, vaječný vývoj probíhá v těle samice a mláďata se klubou při průchodu vejce kloakou. Slepýš je zcela neškodná ještěrka, která však bývá neznalými zaměňována s hadem a preventivně likvidována. Je to nejen nesmyslné, ale také nezákonné, neboť je chráněn jako silně ohrožený druh.

Foto Hans Hillewaert
Zdroj textu a fotografií Wikipedia

A nyní k samotné keši.

Kešku jsem pro vás připravil ve velikosti mikro a neobsahuje tužku. Není třeba kvůli ní obcházet jezírko a je vlastně téměř u cesty. Při jejím odlovu se k ní chovejte ohleduplně, prosím, není to jen vyfouknutý polotovar, ale bylo potřeba jí věnovat nějakou práci. Kešku vždy vraťte přesně tak, jak jste ji našli. Špatným a nepřesným uložením je ohrožena její případná skvělá budoucnost a brzké odhalení nějakým mudlou. Pokud se tedy budete chovat ke kešce dobře, bude tu dlouho a pro všechny lovce. A mimochodem, při jejím ukládání jsem si u jezírka neskutečně fajně odpočinul. Až si odlovíte, spočněte, není kam spěchat, lávové kameny okolních earthek vám neutečou, nějaký ten pátek tu už jsou a jistě ještě nějaký pátek budou.Přeji vám příjemný lov a pokud se bude keš líbit budu moc rád za každý dlouhý log nebo bodík J

Additional Hints (Decrypt)

X fbor, ar anubeh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...