Dickova Traditional Cache

Jednoduchá keška zcela mimo cesty

Kavalier King Charles Spaniel

je společenské plemeno psa. Elegantní a dobře vyvážený pes s jemným výrazem a harmonickou stavbou těla.

      Plemeno pochází z Velké Británie, kde se postupnou selekcí vyvinulo z původně loveckých psů. Na počátku vývoje stojí panovník Karel I. a jeho syn Karel II. Oba byli velkými příznivci chovu a držení loveckých psů, kteří měli stejně blízko na královské kanape jako k lovu. Svou přítulností si získali srdce panovníka Karla II. a král rozhodl, že jim nesmí být žádné dveře uzavřeny, tedy že mohou jít kamkoliv, dokonce měli povolen vstup do anglického parlamentu a je tomu tak dodnes.
      V 18. století se nad tímto plemenem stahují mračna a větší oblibu si získává jim podobný drobnější psík s kratší nosní partií – King Charles španěl. Vše se ovšem obrací roku 1925, kdy na světově známé prestižní Cruftově výstavě pan Roswell Eldridge nabízí 25 liber každému, kdo na výstavu přivede psíka, který by se podobal psům ze starých obrazů z mistrovských dílem Van Dycka, Fragonarda a jiných. Britští chovatelé sáhli po psech, kteří byli v té době vyřazeni z chovu z důvodu dlouhé nosní partie. Roku 1928 byl založen klub pro Kavalír King Charles španěly.
      Tento dnes již čistě společenský psík si získal oblibu na celém světě. K nám se první pár dostal v roce 1975 z Londýna.
      

      A to byl i náš kamarád Dick a pozdější nadšený kačer - kavalír typu rubby, tedy celý hnědé barvy, který nás prakticky všude doprovázel více jak 14 let až do února 2015, kdy odešel do psího ráje. Bez něj jsme odlovili jen opravdu pár keší, jinak nás všude doprovázel, lezl za keškami do strání, prodíral se houštím, plaval na ostrůvky a pokud jsem musel vylézt na strom či na skálu, čekal dole a měl nelíčenou radost, že jsem nespadl a vrátil se k němu. Ještě loni v září s námi byl autem na cestě po Švýcarsku, po horách, ale jeho nadšení běhat po okolí už bylo čím dál menší, raději čekal v autě, kde s námi také spal.




     Po jeho konečném odchodu najednou bylo v bytě i v autě prázdno, takže nám trvalo jen pár dnů, než padlo rozhodnutí - takhle to dál nejde, psího kamaráda potřebujeme k životu naprosto nezbytně. A po měsíci jsme si jeli do Prahy pro ani ne tříměsíční štěně, jak jinak, zase kavalíra, jen barvu jsme volili jinou - bílo-hnědou, tedy blenheim a podle jeho životního elánu jej pojmenovali Drakem. A do 14 dnů jsme s ním už lovili kešky kolem Nejdku a ve 4 měsících už byl s námi na keškách celý den kolem Chomutova. To byl prubířský kámen a Drak prošel na jedna minus (to aby nezpychnul). Jen byl večer utahaný a trochu smutný, protože sebou neměl svoje oblíbené hračky - plyšovou myšku či pískavého pejska na špagátu a nikdo si s ním nehrál. Příště se musíme i my, člověčí dospěláci polepšit a více se našemu štěněčímu dorostenci věnovat.



      Tato keška je věnovaná našemu původnímu psímu kačerovi Dickovi, který je také poblíž kešky pochovaný.

      Pokud jeho hrobeček náhodou objevíte, položte mu na něj kamínek, Dick kamínky měl rád, ať je mu v psím nebíčku fajn, zaslouží si to. A kousek kešky je věnováno našemu novému psímu ďáblíkovi, držte nám palce ať z něj psího kačera zdárně vychováme, ať se nám to povede, ale zatím cvičí on s námi.

      Keška je jednoduchá, obtížnost a terén by měl odpovídat, velikostí je to PET tuba. Pokud byste nápovědu vzali doslova a lezli po stromech, přidejte si k terénu další 2 hvězdičky . Kočárkem ke kešce projedete dost obtížně, to samé platí pro kola, o autě či motorce nemluvě. Zkrátka, trošku divočina, jak měl Dick a taky jeho nástupce Drak má moc rád.

      Na jaře 2019 - zjistěna totální devastace povrchu stády divokých prasat na přístupové cestě mezi břízkami. Kdo chce, může si k terénu přidat půl hvězdičky ☺. Viz foto č. 9.

      Kešku umístěte zpět původním způsobem, ať nekazíte radost z hledání těm, co přijdou po vás!

      Poznámka pro milovníky přírody - kolem kešky a vůbec v širokém okolí se pohybuje množství ropuch obecných (lat. Bufo bufo), které se zejména v dubnu cestou k rybníku páří - nejvíce jsem jich viděl v lesíku a na louce na souřadnicích N 50°18.874´ E 012°57.640´ - ten menší, který „se veze“ je sameček.

      Podle zpráv kačerů a dle postesknutí mé ženy Míšy a současném stavu úkrytu kešky (prý kopřivy a jiné nepravosti, např. ostružiní a trnité šípky) přidávám na terén i na obtížnost kešky půl hvězdičky. Zjistil jsem, že i při plné vegetaci se dá projít i bez popálení od kopřiv. Pokud by někdo chtěl lézt na stromy (nedoporučuji), ať si na terén přidá ještě 2*!!! . Takže celý rok terén 3* a úkryt kešky 2,5*!

Děkuji a příjemný lov!

Poblíž této keše můžete u Boreckých rybníků navštívit a odlovit i tři tradiční kešky Hluboký rybník GC6VNT6, rybník Velký ostrovský GC6VW11 a rybník Dolní Hlinice GC6VW14, ve kterých naleznete indicie nutné pro řešení budoucí plánované mysterky. Nezapomeňte si indicie opsat, jinak byste se museli vracet.

      Kontrola majitele