ATENTÁT NA HEYDRICHA
Do výcviku na provedení operace byli povoláni rotmistr Jozef Gabčík a rotný Karel Svoboda. Svoboda byl ale koncem roku 1941 z důvodu úrazu při cvičném seskoku z operace vyřazen a na Gabčíkův návrh nahrazen Janem Kubišem. Základním předpokladem pro úspěch celé operace bylo maximální utajení. Gabčík, Svoboda i Kubiš byli přeřazeni od svých jednotek k II. odboru (zpravodajskému) MNO bez sdělování podrobností. Výsledek celé akce měl působit dojmem spontánního aktu odporu domácího odboje. Celý plán znali v Londýně pouze čtyři lidé, další znali jen dílčí části plánu. Organizátoři považovali celou operaci za víceméně sebevražednou a Gabčík s Kubišem na to byli několikrát upozorněni.
Samotný výcvik byl zahájen v létě 1941 ve výcvikových školách a stanicích SOE ve Skotsku, ve kterých prodělávali výcvik i britští commandos. Vojenský výcvik a bojové nasazení, kterými českoslovenští vojáci prošli, byly pro jejich příští úkoly nedostačující. Bylo nutné, aby prodělali výcvik v oblastech sabotáže, diverze a útočného boje.
Výcvik se skládal z ženijní části (ničení infrastruktury, komunikací, průmyslových objektů či transportních prostředků) včetně průzkumu, výroby a používání trhavých či hořlavých náloží a ručních bomb. Další částí byl vzdušný výcvik (seskok padákem, jeho balení, balení kontejnerů, jejich příjem ze vzduchu atd.) a výcvik ve střelbě (mířená i letmá střelba z různých druhů pěchotních zbraní včetně odstřelovací pušky či lehkého kulometu), v boji holýma rukama a výcviky topografický a spojovací (Morseova abeceda a Q-kód), vytyčování přistávacích ploch atd. Celý kurz trval 6 týdnů. Po jeho skončení se parašutisté vrátili zpět ke svým jednotkám, kde očekávali rozkaz k nasazení. Doba čekání závisela na technických možnostech SOE. V průběhu výcviku vypracovala SOE několik rámcových plánů atentátu na R. Heydricha, při kterém byly zvažovány různé možnosti prostředí, ve kterých bude čin proveden.
Dne 27. května 1942 provedli z Londýna vyslaní parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora, generála policie a jednotek SS, šéfa gestapa a jednoho z hlavních strůjců genocidy Židů, Reinharda Heydricha. Ten byl při jízdě z jeho sídla v zámku v Panenských Břežanech na Pražský hrad v zatáčce pod libeňskou Vychovatelnou těžce poraněn a 4. června na následky zranění zemřel. O aktu odplaty na zastupujícím říšském protektorovi, který po nástupu do své funkce v Protektorátu Čechy a Morava dne 27. září 1941 rozpoutal brutální teror, rozhodlo naše londýnské exilové vedení. Na tento úkol byly připraveny osádky tří desantů.
J. Gabčík a J. Kubiš ze skupiny Anthropoid měli být shozeni v noci z 29. na 30. prosince 1941 v prostoru mezi obcemi Ejpovice a Kyšice na tzv. Pohodnici. Pro nepřízeň počasí však parašutisté přistáli východně od Prahy u obce Nehvizdy. Protože však měli plzeňské doklady a také zdejší kontaktní adresy, na nichž měli hledat pomoc, přesunuli se, byť se značnými obtížemi, na Plzeňsko.
První úkryt nalezli parašutisté u Václava Stehlíka, železničního penzisty v Rokycanech na Pražském předměstí. V druhé polovině května 1942, kdy se zde parašutisté již neukrývali, udal Stehlíkův zeď František Mareška po hádce se svým tchánem Václava Stehlíka, že přechovával na půdě parašutisty. Celá rodina byla zatčena, včetně onoho udavače a jeho nešťastné manželky. Druhý den po jejich zatčení došlo k atentátu na R. Heydricha. Dne 28. května byla celá Stehlíkova rodina, kromě dvou malých dětí, o kterých gestapo nevědělo, na střelnici v Plzni Lobzích postřílena.
Další úkryt nalezli Gabčík s Kubišem u inspektora tajné policie Václava Krále. Ten opatřil oběma parašutistům občanské průkazy a pracovní knížky pod falešnými jmény. Ukrýval je střídavě ve svém bytě v ulici Pod Záhorskem 1 a v chatě E 1301 za radobyčickým mlýnem. Dále se v Plzni ukrývali členové skupiny Out Distance Adolf Opálka a Karel Čurda, kteří našli ubytování u obchodníka Vojtěcha Kučery v Resslově 2 a u vdovy Aloisie Hrdličkové v Klatovské 78. Parašutistům obětavě pomáhal též policista Jan Bejvl. Po zradě K. Čurdy, který se 16. června 1942 dobrovolně přihlásil na pražském gestapu, byly rodiny Václava Krále, Vojtěcha Kučery, Jana Bejvla a Aloisie Hrdličkové pozatýkány a v září vyvražděny. Na domě Pod Záhorskem 1 oběť rodiny Královy připomíná pamětní deska.
Do keše byly vloženy 3 x 3 CWG obou majitelů, měňte prosím kus za kus!
Keš prosím pořádně zakryjte, je v blízkosti cesty!