Skip to content

Metasekvoj, strom z doby dinosauru Traditional Cache

This cache has been archived.

lumis66: Tak , už je čas na archivaci. Ale ne na dlouho, přijde nová keš v novém kabátě , s novým listingem, s novým názvem, věnovaná jak metasekvojím tak ještě jinému unikátnímu stromu. Děkuji za krásné logy a návštěvu.

More
Hidden : 4/24/2015
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Metasekvoj, strom z doby dinosaurů



Metasekvoje tisovcovitá (čínská) (Metasequoia glyptostroboides Hu & W.C.Cheng, 1948) je jediný recentní druh (10 fosilních) ve střední Číně, jenž byl bohatě rozšířený na konci druhohor a ve třetihorách. Název vznikl kvůli příbuznosti těchto druhů (z řec. meta=nad a Sequoia= sekvoje), podobné si však příliš nejsou. Jedná se o opadavý jehličnan z čeledi cypřišovitých. Do doby jejího objevu se mělo za to, že tento rod rostlin, žijící na konci druhohor a v třetihorách, vyhynul asi před 70 miliony let, neboť byl znám pouze ze zkamenělin. Jedná se tedy o tzv. živoucí fosílii. Rod obsahuje pouze 1 druh, charakteristika rodu i druhu se shodují

Foto a ilustrace: lumis66

První sběr vzorků tohoto stromu uskutečnil 21. července 1943 ve vesnici Mou-tao v dnešní provincii Chu-pej, tehdy však oblast správně spadala pod provincii S’-čchuan, čínský botanik Čan Wang z Národního úřadu pro výzkum lesů, jenž sídlil v tehdejším hlavním městě neokupované Číny – Čchung-čchingu. Čan Wang byl na výskyt neznámého obrovského stromu upozorněn v jedné místní zemědělské škole. Botanik předběžně tento strom identifikoval nesprávně jako běžný opadavý jehličnan Glyptostrobus pensilis. V létě 1945 získal od něho herbářovou položku profesor dendrologie Čeng Wan-ťün z Národní ústřední univerzity, který tuto identifikaci zpochybnil a domníval se, že by mohlo jít o nový druh, nebo dokonce o nový rod, ne-li dokonce čeleď jehličnanů. Protože na důkaz toho dostupný materiál nestačil, vyslal na místo nálezu jednoho svého žáka jménem Süe Ťi-žu k novému sběru v únoru a v květnu 1946. Vzorky potvrdily, že se jedná o nový druh nového rodu, který Čeng Wan-ťün předběžně pojmenoval Chieniodendron sinense. Protože však neměl dostatečný srovnávací materiál, zaslal vzorky do Pekingu do Fanova biologického ústavu, kde je prozkoumal jeho ředitel Chu Sien-su, který potvrdil, že se skutečně jedná o dosud neznámý rod, ale navrhl pro něj jméno Pingia grandis. V průběhu léta 1946 o objevu informoval Elmera Drew Merilla z Harvardovy univerzity. Teprve potom ho napadlo, porovnat vzorky i se zkamenělinami a nakonec zjistil, že jsou velmi podobné s fosilními druhy rodu Metasequoia. První zmínku o objevu živoucí metasekvoje v literatuře publikoval Chu v prosinci 1946, ale bez návrhu jména. V korespondenci s americkými kolegy ji Číňané jmenovali Metasequoia viva a pod tímto jménem ji také publikovali 31. května 1947, ale bez latinského popisu, takže toto jméno je neplatné nomen nudum. O rok později, v létě 1947, se do oblasti vypravila nová výprava s finanční pomocí od amerických kolegů (ti zaslali celkem 275 USD), která dorazila do Mou-tao 12. září a koncem září, na základě informací od místních obyvatel, nalezla původní oblast výskytu těchto metasekvojí v „Údolí metasekvojí“ (Šuej-ša-pcha). Výprava se vrátila s řadou nových vzorků a zejména s asi 2 kg semen, z nichž část putovala koncem roku do USA. Definitivní popis nového druhu „živé fosilie“ Čeng a Chu 15. května 1948 společně platně publikovali pod definitivním jménem Metasequoia glyptostroboides. V témže roce založili čínští vědci společnost, která se měla starat o zachování tohoto vzácného reliktu. První semena byla do Evropy odeslána z Číny 17. ledna 1948. V roce 1949 získala semena též botanická zahrada u zámku v Průhonicích, z nichž byl vypěstován i tamní exemplář metasekvoje, nejstarší v ČR. Stejně jako jinan dvoulaločný je metasekvoje čínská živoucí fosilie. Její zkamenělí předci byli známí dříve než dnes žijící zástupci této příbuzenské skupiny. Zkameněliny listů podobných metasekvoji jsou nacházeny v místech slojí hnědého uhlí, což dokazuje rozsáhlé rozšíření přímých předků v době třetihor. Vysoký věk čeledi tisovcovitých dokazuje i to, že nevykazuje žádnou uzavřenou oblast rozšíření, ale na malých areálech se vyskytují v rozdílných částech světa. Jedná se zpravidla o monotypické rody. Největším rozvojem si tyto stromy a druhy téhož původu procházely ve středním věku vývoje Země, kdy ještě nebyly vyvinuty listnaté dřeviny. V Evropě se z nich stala v roce 1948 senzace, což vedlo německé odborníky k pojmenování stromu ´Urweltmammutbaum´ (pravěký mamutí strom). Místní čínský název „shuisa“ po přeložení znamená „vodní modřín“, a vznikl v důsledku jeho podobnosti odhazování jehlic na podzim. Podle bažinatých oblastí, které obývá, se mu přezdívá také „vodní jedle“. Metasekvoje obsahuje kyanogenní sloučeniny shodné s látkami nalezenými v tisu.



Metasekvoje čínská je opadavý jehličnatý strom s odděleným samčím a samičím květenstvím. Dorůstá výšky přes 35 m, koruna má úzký pyramidální tvar, větve sahají až k zemi. Kůra je tmavohnědě šedá, brázditá, odlupující se v mládí v tenkých pruzích. Jehlice jsou opadavé, čárkovité, zploštělé, vyrůstají vstřícně. Zbarveny jsou světle zeleně, před. Šištice jsou skoro kulovité, asi 1,5 cm v průměru, zelené, na dlouhých stopkách. Mohutný strom s průběžným kmenem dorůstá výšky 15 metrů, ve své vlasti až 35m. Je adaptabilní vůči různým podmínkám a vyznačuje se jedinečným podzimním měděným zbarvením, díky němuž patří k oblíbeným okrasným stromům. Jedná se o rychle rostoucí jednodomou dřevinu. Metasekvoje může někdy být zaměňována za tisovec dvouřadý. Jedním z nejjednodušších rozlišovacích znaků je, že tisovec má nepravidelné a spíše střídavé rozmístění jehlic na větvičce, zatímco metasekvoje má jehlice na větvičce přísně vstřícné a stejně pravidelné je i odvětvování bočních větévek. Dalšími rozlišovacími prvky je např. borka (kůra), která je jen u metasekvoje podélně vláknitá a absence vzdušných kořenů, které se u tisovce běžně vyskytují.Mladé stromy mají pravidelně kuželovitý tvar a díky svému přeslenitému větvení působí jejich koruna velmi vzdušně a otevřeně.Větve vyrůstají od báze kmene a mají vstřícné pupeny. Pod každým výstupem větve je dobře zřetelný důlek (jizva), která vzniká v důsledku opadu postranních výhonů nad a pod pupeny. Větve vodorovně odstávají nebo jsou lehce vystoupavé. Metasekvoje je anemogamní, jednoděložná rostlina, která, má-li vhodné podmínky, v mládí velmi rychle roste. Má 2 dělohy. Má větévky dvojího typu: prodloužené, neomezeného růstu na koncích větví a na špičce kmene, zprvu zelené, pak hnědé, a zkrácené větévky omezeného vzrůstu v úžlabí dlouhých větévek, odlišně postavené a asi 8 cm dlouhé. Na podzim krátké postranní větévky opadají v celku a nemají pupeny, hlavní výhony shazují jen jehlice. Průměr kmene dosahuje více než 2 metrů a borka se odlupuje v tenkých pruzích. Brachyblasty jsou cca 8 cm dlouhé. Letorosty jsou velice tenké a jemné, lehce zploštělé. Barvu mají zprvu zelenou a jsou lysé, časem přechází do světle purpurové nebo jsou slabě červenavé. V mládí hladká, později šupinatá a vláknitá, podélně zbrázděná do tvaru žlábku. Je oranžově červená až červenohnědá, případně světlehnědá nebo lehce žlutohnědá. Ve spodní části kmene je deskovitě odlupčivá nebo se často dolupuje v podélných pruzích. Ztloustnutí báze kmene a zmíněné loupání je patrné teprve u starších stromů. Dvouřadě uspořádané na vstřícných brachyblastech, které na podzim opadávají společně s jehlicemi. Jsou 10 – 35 mm dlouhé, 2 mm široké, velmi měkké, na líci modrozelené, na rubu světle zelené s výraznou středovou žilkou. Čárkovité, ploché, na koncích mírně zašpičatělé nebo zakulacené, vstřícně postavené. Po vyrašení čerstvě trávově zelené, poté tmavnou. Na podzim, dle vlivu okolních podmínek jako je stanoviště či povětrnostní průběh, mají bledožlutou, lososovou nebo rubínově červenou barvu. Jehlice se na podzim zbarvují měděně a opadávají i s krátkými větvičkami. Doba květu je v rozmezí dubna až května.



Původní areál zahrnuje střední Čínu na rozhraní provincií S’-čchuan a Chu-pej z nadmořských výšek 400 – 2000 m, kde se v současné době vyskytuje zejména už jen v nepříliš velkých areálech. Od konce čtyřicátých let 20. století se však pěstuje v parcích po celém světě. Protože je dobře mrazuvzdorná, pěstuje se i v ČR. Po celém světě se na vlhkých místech vysazuje jako parková dřevina a slouží k dekorativním účelům, ve východoasijských státech jsou v ulicích vysazována celá stromořadí, jelikož dobře snáší městské prostředí. Nemalý lesnický význam má v USA, kde se jako rychle rostoucí dřevina pěstuje jako surovina pro výrobu papíru. V ČR hojně vysazována v parcích jako okrasný strom (Olomouc), popř. v lesích. V České republice se této dřevině zatím příliš nedaří, přesto patří mezi druhy, které mají v našich podmínkách budoucnost

Zdroj fotek a informací: Wikipedia

A ke keši samotné?


Keš, kterou jsem pro vás připravil je náhradou za archivovanou a pěknou keš uživatele Jrycz, který tu svou bohužel archivoval z důvodu častého vymudlení. A ani se mu nedivím, není nic horšího pro ownera než když mu ukradou jeho krabičku, taky mě to vždy zamrzí. Ale byla by škoda, nechat tyhle krásné stromy bez kešky, bez povšimnutí. Historie a krása těchto stromů si zaslouží pozornost a ukázání všem kešerům. Snad se tato keš také nestane častějším úlovkem mudlů než vás, poctivých lovců kešek. A to nezáleží na mě, ale na vás. Krabičku jsem umístil trochu mimo dohled mudlích očí, ale přesto vás poprosím o opatrnost jak při vyzvedávání tak i při ukládání do úkrytu, ale někdy je u úkrytu opravdu velmi živo a v tom případě raději odlov o chvilku odlovte (majitel objektu, u kterého je keš umístěna o ní ví, ale i tak se chovejte nenápadně). Keš je na dohled od stromů a nemůžete je přehlédnout. Je ve velikosti mikro. Následujte hint. Po zalogování ji vždy pevně uzavřete a uložte přesně tam, jak jste ji našli tak, aby nebyla nápadná. Dejte ji prosím víčkem ven a co nejdál do úkrytu aby nešla bez speciální pomůcky vytáhnout!!! Tou speciální pomůckou je nějaký kovový předmět, šroubovák, dlouhý hřebík, šroub, drát nebo něco podobného z magnetického kovu o průměru maximálně 2 cm a délce alespoň 15 až 20 cm. Krabička je městská klasika (nic propracovaného, asi některé zklamu a omlouvám se) ale snad vás i tak potěší a budu rád za dlouhé logy a případné fotky. Děkuji za návštěvu, lumis66.

Additional Hints (Decrypt)

Mninf fv gxnavpxh n cbhmvw fcrpváyav cbzhpxh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)