Dul Schoeller a elektrarna - Libusin
Slava a pad dolu, kde skoncila tezba kladenskeho uhli
Kazdy, kdo projizdel casti obce Libusin oznacene pri vjezdu ceduli Libusin-Dul, si toho velkeho komplexu dolu jiste vsiml. Dul Schoeller, ktery tvoril prirozenou dominantu mista, mel nekolik nej:
- jama Nejedly III byla nejmladsi tezni jamou v reviru
- provoz jamy Nejedly I zasahoval do 19., 20. i 21. stoleti
- do vyhloubeni jam dolu Slany byla jama Nejedly III nejhlubsi tezni jamou v kladenskem reviru
- a prave zde 29. cervna 2002 definitivne skoncila tezba uhli na Kladensku
Dul Schoeller byl poslednim dolem na Kladensku. Od konce roku 2010 zapocala postupna demolice arealu, cimz ztracime dalsi z pozustatku zdejsi dulni cinnosti. Chceme proto slavu „Selerky“ pripomenout aspon touto kesi..
Z historie
Pro potreby otevreni zapadni casti doloveho pole na katastru Libusin se v roce 1895 zapocalo s vrtanim. Uhelna sloj mocna 10 metru byla navrtana 1. srpna 1896, a to v hloubce 495 metru. V dobe vrtani byl veden prekop z nedalekeho dolu Jan.
10. cervna 1899 se zapocalo s hloubenim jamy Schoeller v mistech vrtu, kterym byla odvadena voda a cerpana dolem Jan. Hloubeni provadela dolujici spolecnost Mirosovske kamenouhelne tezarstvo, ktere se v dobe hloubeni jamy prejmenovalo na Mirosov – Libusin – Svatonovicke tezarstvo. Jama mela kruhovy profil o vnitrnim prumeru pet metru.
K 31. rijnu 1901 byla jama dohloubena na konecnych 533,3 metru. Pravidelna tezba zacala 15. unora 1902, v roce 1905 dul koupila Prazska zelezarska spolecnost, ktera zde vystavela elektrarnu. Od roku 1901 byl dul take propojen vleckou s nadrazim Bustehradske drahy (Kamenne Zehrovice). V roce 1915 byl prekopem propojen s dolem Wannieck.
Po znarodneni v roce 1946 doslo ke zmene nazvu na dul Nejedly. Jama Schoeller je od roku 1962 znacena jako Nejedly I. Tezba na teto jame skoncila v roce 1973 po dohloubeni sousedni jamy. Od te doby slouzila jen pro vetrani.
Sousedni jama je oznacovana jako Nejedly III (Nejedly II je dul Wannieck; Nejedly IV je jama Hradecno, ktera slouzila jako vetrna jama dolu Schoeller). Jama byla hloubena v letech 1969–1972. Dohloubena byla na konecnych 638,66 metru. Mela kruhovy profil o prumeru 7,5 metru a zacala tezit v roce 1973. Ve snaze koncentrovat tezbu uhli se jama postupne propojovala prekopy s doly Prago, Mayrau, Max a Ronna, v roce 1997 byla propojena i s dolem Tuchlovice.
Nazev jamy, respektive jeji oznaceni, se nemenilo. Pouze nazev dolu se menil. Od Dolu Nejedly, n. p., na Dul Klement Gottwald, n. p., pozdeji koncernovy podnik, pak kratce statni podnik a nakonec Dul Kladno, statni podnik.
V zaveru roku 2001 postihla dul udalost, ktera predznamenala jeho konec. 29. listopadu 2001 se zde vznitila metanovybusna smes, vybuch si vyzadal ctyri lidske zivoty. Po teto katastrofe byl dul zarazen mezi plynujici, coz predevsim znamenalo povinnost zavest vyssi bezpecnostni opatreni.
Vybaveni dolu podle novych norem by s sebou neslo velke naklady, proto bylo zacatkem roku 2002 rozhodnuto o ukonceni tezby. Posledni uhelny vuz vubec celeho kladenskeho uhelneho reviru vyjel na povrch 29. cervna 2002.
Shrnuti o jamach dolu Schoeller
Jama Nejedly I – Schoeller
- hloubeni: 1899–1901
- tezba: 1902–1973
- uzivani pro vetrne ucely: 1973–2002
- profil jamy: kruhovy (prumer 5 m)
- hloubka: 533,3 m
Jáma Nejedlý III
- hloubeni: 1969–1972
- tezba: 1973–2002
- profil jamy: kruhovy (prumer 7,5 m)
- hloubka: 638,66 m
Stavby na dole Schoeller v Libusine
Pri porovnani dobovych katastralnich map se stavem pred likvidaci, je zrejme, ze v arealu zustala vetsina provoznich objektu
Dul byl zalozen na severovychod od stare cesty z Kladna na Kacici a vychodne od krizovatky na ni nove navazujici silnici z Libusina. Na obou stranach krizovatky byly planovany obytne domy pro zavodniho a inzenyry dolu. Severni stranu uzaviralo pohostinstvi.
Dul mel ctvercovou kompozici, v jejimz stredu se nalezala jamova budova s ocelovou tezni vezi. Jamova budova mela novorenesancni fasadu (citelnou uz pouze na rimsach tympanonu s napadnym kruhovym okenkem) a mela velky pocet vysokych oken. Bohuzel po zmene na vydusnou, byla fasada budovy osekana a okna zazdena.
Unikatem je tezni vez systemu Tomson, kterou se podarilo, spolecne s tezni budovou, v roce 2001 zapsat na seznam nemovitych kulturnich pamatek CR. Tento atypicky zpusob konstrukce kozlikove tezni veze neni u nas moc rozsireny a na Kladensku byla vybudovana pouze jedna.
Strojovny stoji v ose byvaleho vjezdu do arealu a jsou oznaceny jako strojovny I. a II. Strojovna I. mela dvoububnovy lezaty parni tezni stroj PAS z roku 1905. Ten byl odstranen v roce 1950 bez nahrady. Strojovna II. mela stroj Breitfeld Danek z roku 1890, ktery byl v roce 1963 nahrazen elektrickym teznim strojem CKD. Ten byl v provozu az do ukonceni tezby. I tento stroj je zapsan na seznam nemovitych kulturnich pamatek.
Jednou z nejstarsich staveb je zamecnicka dilna u stare vratnice (jeste stoji). Zminit bychom meli take kominy. Postupne zde staly tri. Posledni z techto tri patril mezi nejkrasnejsi. I ten vsak padl pri demolici 7. prosince 2010.
Od roku 1968, kdy se hloubila jama Nejedly III, probihala celkova rekonstrukce a dostavba arealu. Postavena byla nova tezni vez, strojovna, kompresovna, tridicka, zasobniky uhli, kotelna a petipatrova budova hornickych koupeli a saten.
Ve strojovne byly umisteny dva poloautomatizovane tezni stroje. Hala byla postavena z ocelovych nosniku a obvodovy plast byl vyzden z cihel. Strop mel ocelove preklady, na ktere byly ulozeny zelezobetonove stropni desky. I zde se musi mluvit jiz v minulem case….
Jak dál?
Likvidace dolu zapocala vlastne jiz v roce 2006, kdy byla zbourana tridirna a dopravni mosty. O rok pozdeji doslo k demolici nove kotelny.
Masova likvidace dolu zacala ale az v rijnu 2010. Osobne jsem se o demolici dozvedel na facebooku (aspon k necemu je dobry), kdy zde byla vytvorena udalost Pieta za Schoellerku (6. 12. 2010). Ve skutecnosti se jednalo o oslavy svatku sv. Barborky, ktere usporadalo obcanske sdruzeni Arteum ve spolupraci s Dagmar Subrtovou a Renatou Malou.
Vzhledem k tomu, v jakem stavu v te dobe Selerka byla, bylo vzpomenuto i na ni. Ja sam jsem ji navstivil 9. prosince a byl jsem opravdu prekvapen. Misto strojovny byla jenom hromadu sutin a tezni vez byla z poloviny zborena.
Jeste pred Vanocemi se mi donesla od Tomase Voldraba zprava, doplnena i fotografii, ze tezni vez 10. prosince v 15:54 definitivne padla.
Na Selerku se snazim jezdit jednou mesicne. Nastesti demolice nejde tak rychle jako v pripade dolu Tuchlovice, kdy byl cely dul zbouran behem ctyr mesicu.
Logicky vyvstava otazka, zda neco z dolu zustane zachovano. Zustane, ale bude toho zalostne malo. Zachovana bude tezni vez a tezni budova jamy Nejedly I (Schoeller). V planu demolice je i strojovna, u niz se Klub pratel hornickych tradic (KPTH) se snazi, aby byla zapsana mezi nemovite kulturni pamatky. A vypada to, ze by to mohlo i vyjit.
Ovsem s tim souvisi dalsi problem – otazka budouciho vyuziti. Zatim se na ni jen tezko hledaji odpovedi. Reseni by se mohlo najit vice, zatim je vsak vsechno jen v rovine spekulaci.
_______________________________
Elektrarna dolu Schoeller
Elektrarna vznikla roku 1930 hned vedle hlubinneho dolu, takze byla zasobovana uhlim primo z vlastnich zdroju. Vykon byl zprvu asi 10 MW, k cemuz prislusel 100 metru vysoky tovarni komin. V dobe vystavby bylo takovychto kominu na nasem uzemi asi desitka. Komin prestal vyfrkovat pravdepodobne v roce 1986.
Elektrarne dominuje krome komina i vysoka hala, ktera je tvorena zelezobetonovym ramem. Strecha jiz chybi, ale i tak pobyt uvnitr dava pocit, ze clovek je v chramu a trcici komin je jeho vezi. Interier kdysi ozil napriklad pri nataceni videoklipu k pisni Mala dama skupiny Kabat.
Elektrarna je bez technologii, majitel ji uziva ke svym aktivitam. Za umozneni pristupu mu patri velike diky.
Zdroj informaci:
- Registr VCPD FA CVUT (http://registr.cvut.cz), V005018 - Ustredni elektrarnu Libusin, posledni aktualizace: 5. 12. 2012
- Tomas Voldrab, Ustredni elektrarna Libusin, Hornicky zpravodaj, 3/2009
O kesi
Neni za potrebi nijak rozhrabovat siroke okoli, nikam lézt, ani vstupovat na cizí pozemek.
Ulozeni kese je zrejme a pro vetsinu zkusenych kaceru na prvni pohled jasne. P.S. Pokud ma nekdo touhu mi osobne cosi sdelit piste mi to zpravou pres profil a ne do logu kesky, dekuji za pochopeni.