Keš je umístěna na místě, odkud je dobře vidět silnice s pachovými ohradníky. Ke keši se lze pohodlně dostat po cyklostezce na kole nebo pěšky. K doporučenému parkovišti pro auta vede odbočka z hlavní silnice. Od doporučeného parkoviště nechoďte lesem přímo, ale udělejte oblouk severním směrem - v přímém směru je postavena poměrně nepříjemná oplocenka, která terén zhorší min o bod. Prosíme, nejezděte od hlavní silnice po cykostezce ke keši autem!
---------------------------------------------------------------------------------------------
Všimli jste si kolíků s pěnovými čepičkami zatlučených podél této silnice? Je to tzv. pachový ohradník, který by měl odradit zvěř od vstupu na vozovku a tím chránit jak ji tak také řidiče. V České republice je totiž ročně hlášeno kolem 5 tisíc srážek silničních dopravních prostředků se zvěří. Tento údaj zahrnuje pouze případy, kdy vznikla nějaká škoda na vozidle – případy srážek s menšími zvířaty jdou pravděpodobně do stovek tisíc!
Brzdi Bédo, uber plynu,
blížíme se k zatáčce,
za ní možná potkáš srnu,
nezná přechod pro chodce.
U lesíčka zajíc skáče,
jinde ptáček, žabička!
Brzdi Bédo, uber plynu,
ať z nich není placička.
Jaká zvířata jsou nejčastěji sražena vozidly?
Podle studie Centra dopravního výzkumu jsou to nejčastěji srnec obecný, prase divoké a jelen evropský. Z menších zvířat pak lasicovité šelmy, drobní pěvci, zajíci, žáby a hadi.
Daněk sražený dopravou. (foto K. Makoň)
Jaké mají srážky dopad na zvířata?
Zvíře po srážce s vozidlem téměř vždy uhyne. Úbytek jedinců na silnicích není např. pro prase divoké větší problém. U méně početných druhů naší přírody může ale úmrtnost na silnících vést k oslabení celé populace. Známý je tento fakt u vydry říční a u losa evropského.
Proč vůbec zvířata na silnici chodí?
Naše krajina je protkána doslova sítí komunikací, které zvěři přerušily cesty např. od nocoviště k napajedlu. Dnes jsou známy i velké migrační koridory, které využívá např. los, i kritická místa křížení těchto koridorů s dálnicemi. Zvířata nemají možnost silnice bezpečně obejít.
Stromy a keře kolem silnic navíc slouží jako posedy pro ptáky. A k vozovce zvířata táhne mnohdy i snadný zdroj potravy, například rozsypané obilí při žních, mršiny anebo z aut vyhozené potraviny.
Proč lezou na silnice žáby – ty přece mají rády vodu?
Ropuchy, někteří skokani a další druhy žab zimují na souši a na jaře se vrací do mateřských rybníků a tůní. Pokud silnice přetíná věkovitou tahovou cestu, kterou putují jaro co jaro tisíce žab, může se silnice změnit v žabí masakr.
Co se s tím dá dělat?
Kolem vozovky má být vysekán porost pro lepší přehlednost. V úsecích ohrožených střety se zvěří jsou pro řidiče instalovány dopravní značky „pozor zvěř“ a na okraje silnic umisťovány pachové značky z „pěny“, které zvěř odrazují. Dálnice a rychlostní komunikace jsou oploceny. Na migračních koridorech jsou budovány biokoridory přes silnice. Umístění a technické řešení nových dopravních cest lze lépe plánovat.
Žábám ale značky a nadchody nepomohou…
Na tahové cesty žab umisťují jiíž dlouhá léta dobrovolní ochránci přírody dočasné zábrany, kterými žáby směrují k bezpečnému podchodu nebo do sběrných nádob odkud je každý den přenáší na druhou stranu. Na nových silnicích se budují bezpečné podchody a trvalé zábrany.
Přenášení žab dobrovolníky v lokalitě zabezpečované dočasnými zábranami. (Archiv ČSOP Vlašim)
Jak může kačer pomoci?
Úplně jednoduše – stačí jezdit s vědomím, že krajinou jen projíždíme a na silnici se můžeme potkat s jejími domácími obyvateli. Sundat nohu z plynu se vyplatí zejména za soumraku. No a když vám náhodou zvíře vběhne či vlétne pod kola, tak ho nenechte ležet na silnici. Pokud není mrtvé, tak u něj počkejte a zavolejte do nejbližší záchranné stanice. Sražené srny a divoká prasata nahlaste místním myslivcům, sražená domácí zvířata na policii či do útulku.
A když chci pomoci nějak víc?
Pomoci můžete např. jako dobrovolník při zabezpečení tahových cest žab – např. ČSOP Vlašim zabezpečuje 2 840 m silnice a ročně je zde třeba přenést 6 000 -10 000 obojživelníků. Vítaná je i pomoc s mapováním nebezpečných úseků silnic, kde dochází často k úmrtím zvířat. Vaši pomoc uvítají v nejbližší záchranné stanici pro živočichy.
Mapa nebezpečných úseků je zveřejněná na http://www.srazenazver.cz/cz/
V textu byly použity údaje projektu „Dopravní nehody – srážky se zvěří“ Centra dopravního výzkumu.