FKM#12 - Mravenec lesni Traditional Geocache

Mravenec lesní (Formica rufa L.)

.

Popis

Čelo, temeno hlavy a celý zadeček je černohnědý (až černý), hruď červenohnědá. Na pronotu (předohruď – ploška mezi hlavou a krovkami) a mesonotu (hřbetní povrch středohrudi) bývá tmavá skvrna. Skoro žádné ochlupení. Tento druh má zakrnělé žihadlo s jedovou žlázou na konci zadečku obsahující známou kyselinu mravenčí a kusadla, která plní mnoho funkcí (obrana, transport materiálu, porcování potravy).

Výskyt

Staví typické kupy v jehličnatých lesích. Velmi užitečný, protože spotřebuje množství hmyzu. Jde o Eurosibiřský druh rozšířený na celém území Evropy (kromě jižní části), mírném pásu Sibiře, Kavkazu a Severní Ameriky. Obývá jehličnaté i listnaté lesy.

Hnízdo (Mraveniště)

Mravenec lesní staví z jehličí a větviček vysoké osamělé kupy na lesních světlinách nejčastěji ve smrkových lesích. Mraveniště má dominantní orientaci směrem k jihu, kde je pozvolnější svah zajišťující lepší nakládání s energií a zvýšenou akumulaci tepla. Bývá obvykle vysoké kolem 50 cm a uprostřed je vždy pařez, ve kterém oplodněná královna založila kolonii, která bývá osídlena až 40 let. Oblý tvar a výška hnízda je ovlivněná mírou osvětlení mraveniště, při nedostatku světla dosahuje hnízdo výšky až 2 m, aby zachytilo co nejvíce slunečních paprsků. Pro regulaci teploty má hnízdo svůj klimatizační systém, který udržuje stálou teplotu pomocí otevírání a zavírání vchodů. Podzemní část mraveniště bývá dvakrát větší než část na povrchu. V zimě se mravenci stahují hlouběji do podzemí, kde spí.

Způsob života

V březnu královny kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou díky speciální potravě pohlavní jedinci (samci a samice). Krátce po vylíhnutí nastává doba páření (od května až do září). Při kopulaci samička získává sperma od více samců, které uschovává v semenné schránce a dle potřeby klade oplodněná nebo neoplodněná vajíčka po celý svůj život. Z oplozených vajíček se líhnou dělnice nebo samičky a z neoplozených vajíček samci. Velká část pohlavních jedinců se při „svatebním letu“ stává kořistí ptáků a dalších predátorů. Oplodněná královna ztratí křídla a snaží se založit novou kolonii. Jelikož to sama nedokáže, vleze do hnízda svého druhu, kde bývá přijata, nebo do hnízda mravence otročícího (formica fusca), kde zabije stávající slabší královnu a převezme její místo. Takováto kolonie dočasně obsahuje dva druhy mravenců, ale postupem času ubývá původních obyvatel, kteří nakonec vymizí.

Potrava

Mravenec lesní je všežravec živící se živým i mrtvým hmyzem a jinými malými živočichy, sladkou šťávou zralých plodů, olejnatými semeny a také výměšky ze žláz mšic a červců takzvané medovice.

Lokalita

Keš se nachází na Čepirožské výsypce. Výsypka dolu Šmeral u obce Čepirohy bezprostředně navazuje na úbočí Čepirožské výšiny. Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1973 uvolněním 59 ha plochy do rekultivace. Projekt řešil kompletně celou plochu s ohledem na okolí lesoparkové rekultivace v okolí města Mostu v rozsahu 34 ha lesní-lesoparkové plochy včetně přístupových komunikací. Výsypka je zpřístupněna systémem parkových cest. Široký sortiment stromů i keřů, včetně okrasných dřevin a zakomponování lesních palouků podtrhuje charakter příměstského lesoparku.

zdroj: Wikipedie.org

O kešce

Keška je umístěna cca 50 m od cesty. Netřeba se pro ni drát cestou necesto přímo za šipkou :)