Po rozpadu Rakouska–Uherska, na konci roku 1918, vzniká na území tohoto bývalého státu několik nových státních útvarů, které musí řešit nově vzniklé dopravní problémy. Tyto problémy musí řešit i nově vzniklé Československo. Důležité komunikace stavěné před vznikem samostatného Československa směřují k Vídni a nově vzniklému státu chybí páteřní komunikace. Nedostatek finančních prostředků v nově vzniklé republice však brání rozvoji těchto komunikací. První vlaštovkou pro rozvoj silniční sítě je založení silničního fondu v červenci roku 1927. Tam jsou soustředěny finanční prostředky vybrané z různých daní souvisejících s provozem motorových vozidel. Avšak ani tyto prostředky nestačí na nastartování výrazného zlepšování silniční sítě. Od konce dvacátých let začíná prudce narůstat silniční provoz. Nutnost stavby páteřní komunikace napříč celou republikou se stává nutností. V průběhu roku 1935 přicházejí nezávisle na sobě dva návrhy na stavbu dálkových komunikací napříč republikou.
Mapa Německé říše a Protektorátu Čechy a Morava z roku 1941.
Kromě dálnic byla od roku 1935 plánována, vyprojektována a na některých místech dokonce i rozestavěna a dána do provozu - dálková silnice z Plzně do Moravské Ostravy. Původní plán byl vést silnici po trase Prostějov - Olomouc - Velký Újezd - Potštát - Odry - Fulnek - Bílovec - Ostrava. V roce 1938 však během výstavby došlo k naplnění Mnichovské dohody a pohraničí i s rozestavenou silnicí se ocitlo na území Německé říše (neoficiálně označované jako Třetí říše). Narychlo byla navržena trasa po úpatí Beskyd a Hostýnských vrchů, konkrétně Prostějov - Přerov - Hranice - Valašské Meziříčí - Frenštát pod Radhoštem - Moravská Ostrava. Nejvíce je rozestavena část dálkové silnice mezi Přerovem a Bystřicí pod Hostýnem. Plně využit je dnes např. obchvat obce Želatovice, ale naprostá většina rozestavené silnice je nevyužita a po jejím tělese vede jen účelová komunikace. Na trase z Valašsského Meziříčí bylo rozestaveno několik úseků a některé jsou dnes v provozu.V provozu je dnes (jako silnice I/58) úsek z Rožnova pod Radhoštem do osady Pindula v průsmyku přes Beskydy. Rozestaven byl obchvat Frenštátu pod Radhoštem.
Silnice 441 vedoucí na Jakubčovice n.O. dne 2. června 2015.
Rozestavěná silnice z Velkého Újezdu do Oder byla po válce sice dokončena, ale už ne jako dálková. Nemá žádnou návaznost a dnes je z ní jen silnice druhé třídy II/441 regionálního významu.
Silnice 441 vedoucí na Odry dne 2. června 2015.
Někteří místní lidi ještě do nedávna této silnici druhé třídy z Oder do Jakubčovic říkali dálnice, ale po vybudování nedaleké dálnice D1 (D47) se od tohoto názvu upustilo.
Použitá literatura:
1) Dalnice.com
Informace o keši:
1) I když silnice není dálnicí, někteří řidiči si to dle jejich rychlé jízdy myslí. Dávejte proto pozor při vstupu nebo vjezdu na silnici.
2) Po nalezení keš vraťte na původní místo.
Historie umístění keše:
27. září 2015 změna souřadnic a typu schránky z důvodu založení skládky na původním umístění keše.