Ve 13. a 14. století byly v našich zemích zakládány osady, kterým byla dávána jména „Lhoty“. Jméno to pocházelo od toho, že osadníci bývali osvobozeni od poplatků na jistou dobu či lhůtu. Od 16. stol. bylo zvykem dávati Lhotám jméno podle rychtáře nebo předního hospodáře. Proto se název Lhot často měnil.
Protože tato vesnice patřívala jednou svou částí klášteru louňovickému (pod Blaníkem), říkávali jí, Lhota Mnišská nebo Mnichova. Poplužní dvůr, k němuž patřilo 8 statků a chalup, náleželo v 16. stol. komorníkovi císaře Rudolfa, Jeronýmu Makovskému z Makové, který prodal vše r. 1597 městu Soběslavi.
Největší část Lhoty této patřila rodině Rybů ze Soběslavi a rod tento se udržel di našich dob a dal jí své jméno. Původní statek posledního rychtáře Michala Ryby byl rozdělen na tři.
Rybova Lhota je malá obec, která má asi 102 obyvatel. Nemá školu ani kostel, jen malou kapli, proto spadá pod obec Skalici, kde bývala škola i kostel.
V lese „Na Vrškách“ jsou zbytky starobylých mohyl. Na poli za jedním z místních domů vykopal pan řídící Švehla popelnice, jež jsou uloženy částečně v Soběslavi v muzeu a částečně v muzeu v Táboře.
Prosím nevkládejte kindrčurbes, ani podobné nesmysly... Děkuji