Vodní a bažinná společenstva mrtvého ramene řeky Bečvy s přilehlými fragmenty nivních vlhkých luk a lužních lesů. Významné ptačí hnízdiště.
Výměra: 7,51 ha
Nadmořská výška: 226 - 228 m
Vyhlášeno: 1956
Ještě v 19. století byla Bečva přirozeně meandrující řekou a její okolí bylo každoročně zaplavováno. Postupně vznikala slepá ramena, která byla osídlována typickými druhy rostlin a živočichů. Na počátku 20. století bylo koryto řeky napřímeno, čímž se změnil i vodní režim a poklesla hladina podzemní vody. Mrtvé rameno v PR Škrabalka se postupně zanášelo nahromaděnými sedimenty, ubývalo v něm vody a rameno pak zarůstalo vegetací. Tímto přirozeným vývojem mrtvého ramene řeky vznikly cenné vodní, mokřadní a lužní biotopy, které jsou hlavním důvodem ochrany PR Škrabalka.
GEOLOGIE
Podloží je tvořeno holocenními nánosy řeky Bečvy, v nichž dominují písčité štěrky. Nivní půdy jsou hlinité až hlinitopísčité.
V minulosti probíhala v bezprostřední blízkosti rezervace intenzivní těžba štěrků, která byla patrně jednou z významných příčin změny hydrologických poměrů v neprospěch vodních ploch.
KVĚTENA
Území lze rozdělit do tří typů biotopů. První z nich je společenstvo lužního lesa, který je v zachovaném stavu s bohatým prostorovým i druhovým členěním a s vyvinutým keřovým patrem. Na něj přímo navazují společenstva mrtvého ramene. Ostrůvkovitě se zde vyskytují luční společenstva tvořená převážně druhy typickými pro aluviální psárkové louky.
V rezervaci roste přes 220 druhů vyšších rostlin, mezi nimi zvláště chráněné druhy. Šípatka vodní se zde znovu objevila po povodni v roce 2007
O původnosti zdejší populace bledule letní jsou tradiční pochyby, neboť v roce 1984 sem bylo vysazeno 23 exemplářů pocházející z tzv. Akce Dno (záchranný transfer rostlin odsouzených k likvidaci vybudováním Novomlýnských nádrží pod Pálavou). Ale v té době již v rezervaci existovala vitální mikropopulace na místě mimo nové výsadby.
Jinou zajímavostí je nepočetná skupina diploidních rostlin šmelu okoličnatého, které jsou typické pro populace v Ostravské pánvi, zatímco v nivě Moravy byly dosud převážně zjištěny rostliny triploidní.
ZVÍŘENA
Hydrobiologický průzkum mrtvého ramene řeky Bečvy prokázal relativně pestré společenstvo minimálně 66 taxonů zajímavého složení. Zajímavý je nález larev komára, který nesaje na člověku, ale napadá žáby.
Mezi zatím zjištěnými 18 druhy plžů je také doklad návaznosti územní na karpatský systém, skalnice lepá.
Složení entomofauny a aviafauny se kvalitou i kvantitou podobá druhové skladbě zapojeného porostu lužního lesa. Zatím byly nalezeny jen běžné druhy motýlů, ale 14 druhů vážek, mj. vážka ploská, vážka rudá a šídlatka velká.
Z ryb byli překvapivě zjištěni pouze lín obecný a karas obecný.
V roce 1995 bylo v rezervaci zaznamenáno 19 druhů hnízdících ptáků, mj. strakapoud, pěnice slavíková, žluva hajní, sýkora lužní. Počátkem 60. let 20. století byly z lokality uváděny také druhy více vázané na vodní biotopy - potápka malá, bukáček malý, čírka. I když není známo, jestli zde také hnízdili, je pozdější absence potápky malé, bukáčka obecného a obou čírek dokladem posunu ve vývoji celé rezervace k horšímu.
Při důkladnějším průzkumu v roce 1999 bylo potvrzeno 54 druhů ptáků.
VYUŽITÍ
Územím prochází frekventovaná turistická trasa z Lipníku nad Bečvou na hrad Helfštýn.
Podél ní byla vybudována naučná stezka.
Na trase byly 4 zastávky:
- Přírodní rezervace Škrabalka
- Tůně a jejich obyvatelé
- Rostlinná společenstva
- Ptáci
Délka trasy: cca 0,6 km
Typ trasy: celoročně dostupná pro pěší i cyklisty
Trasa je součástí červeně značené turistické stezky vedoucí turisty z Lipníku nad Bečvou k hradu Helfštýn.
A teď hurá na finálku:
Pokud na úvodních souřadnicích VIDÍŠ na hrad Helfštýn, tak souřadnice finálky jsou N 49° 31.313' E 17° 35.975'
Pokud na úvodních souřadnicích NEVIDÍŠ na hrad Helfštýn, tak souřadnice finálky jsou N 49° 31.295' E 17° 35.608'
FINÁLNÍ SOUŘADNICE - ZMĚNA OD 14.2.2017
7.10.2018 změna úkolů, infotabule nadobro zmizely.