Dvaadvacetiletá Verena Bergert z Mikulášovic (Nixdorf) obchodovala s drobným galanterním zbožím a sjezdila s ním široké okolí. Na svých cestách potkala svou známou (Francisku Sänder) z rodné obce, se kterou se sblížila, přijala ji do své živnosti jako nosičku a společně chodily krajem. To ještě netušila, jakou právě udělala fatální chybu. V sobotu 3. září 1836 se děvčata zastavila cestou po svých obchodech v Růžové (Rosendorf). Večer a téměř celou noc strávila na zábavě se zdejšími ochránci hranic. Na příští den jim proto nezbývalo mnoho sil na další cestu. Proto už nedaleko za vesnicí směrem na Kamenickou Stráň (Kamnitzleiten) vyhledaly dívky místo k odpočinku a v lese se uložily ke spánku. Ve skutečnosti ovšem tvrdě spala jen jedna z nich. Verena se stává obětí své společnice, která na ni zákeřně zaútočí a zabije ji v touze získat její skrovný majetek a přivlastnit si tak její živnost. K tomuto zvrácenému jednání je vedena také žárlivostí pramenící z milostného vzplanutí obou dívek ke stejnému chlapci. Hned po dokonání svého hrůzného činu sebere koš se zbožím a vydává se přes Dolský mlýn do Jetřichovic (Dietersbach). A tam už začíná prodávat ukořistěné zboží, ale brzy ji zde dopadly úřady. Hned putovala do vězení v Litoměřicích a v roce 1837 byla odsouzena k trestu smrti oběšením. Na místě vraždy nechal ještě tentýž rok postavit majitel zdejšího pozemku Florian Guth kříž s letopočtem 1837. Ten byl po roce 1945 zničen. Díky nadšencům, kteří podle dobových dokumentů vytesali kříž nový a usadili ho na původní místo, máme možnost připomenout si i tyto zaniklé památky.
Verena
je německou variantou jména Veronika, používá se i Verona nebo původnější Berenika - jméno je řeckého původu a znamená nositelka vítězství. Někdy je jméno vykládáno i jako řecko-latinského původu znamenající pravý obraz.
Vesnická památková zóna Kamenická Stráň
Kamenická Stráň (součást obce Růžová) stojí vysoko nad levým břehem Kamenice severně od dominanty širokého okolí: Růžovského vrchu (619 m). V osadě se zachoval jedinečný soubor roubených chalup, většinou s podstávkou a s hrázděnými patry, a proto byla roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Přes osadu prochází naučná stezka Růžová a žlutá turistická značka ze Srbské Kamenice přes Růžovský vrch a Kamenickou Stráň k Dolskému mlýnu (nádherná, vzhledem ke značným výškovým rozdílům však poměrně náročná).
Ves Kamenická Stráň (původně Neudorf - Nová Ves, později Neudorf Kamnitzer - Nová Ves Kamenická, později Kamnitzleiten - Kamenická Stráň) se poprvé písemně připomíná až roku 1614, její původ se ale předpokládá nejpozději na přelomu 15. a 16. století. Stojí v blízkosti hrany strmého levého břehu Kamenice, která teče asi o 150 m níže, a kde se také ještě na katastru Kamenické Stráně nachází i známý Dolský mlýn. Původní obyvatelé se živili prací v lese, plavením a zpracováváním dřeva (pálení uhlí a výrobou smůly), dnes osada slouží převážně k rekreaci. A nutno dodat, že je skutečně malebná, tak vás prosím abyste nenarušovali soukromí místních majitelů nemovitostí parkováním svých vozidel a nepřekračovali tak zákaz vjezdu a zanechali svá vozidla na parkovišti.
K vlastní keši:
Přístup ke keši je jednak pro pěší z naučné stezky Růžová nebo žluté turistické značky, která stejně jako cyklostezka 3076 vede z Jetřichovic přes Dolský mlýn a Kamenickou Stráň do Růžové (cyklisté v tomto směru musí počítat s tím, že od Dolského mlýna až po vyhlídku nad kaňonem Kamenice spíše kolo povedou, vzhledem k těžkému terénu). Nejbližší startovní místo pro ty, kteří přijedou autem, je parkoviště na začátku naučné stezky u obce Růžová. V žádném případě však neporušujte zákazovou dopravní značku a nevjíždějte na komunikaci na Kamenickou Stráň. Je určena pouze pro dopravní obsluhu.
Až přijdede od silnice nebo po naučné stezce na rozcestí U obrázku, dejte se za šipkou. Krabička je velikosti small Lock&Lock 350 ml, a proto je určena pouze k výměně a vkládání CWG a trackovatelných předmětů bez přívěsků. Logbook vkládejte, prosím, do krabičky jako poslední a vytahujte ho za šňůrku. Krabičku vkládejte zpět a zamaskujte tak, aby zůstala opět skryta nežádoucím očím.
Kdo bude pozorný, možná při návratu z Kamenické Stráně cestou na parkoviště, spatří po pravé straně silnice ve stromě zakletou dívku. Dívejte se pozorně.
Prameny:
www.ceskosaske-svycarsko.cz/legenda-povest-o-smircim-krizi (volně podle textu Eduarda Bienerta)
Natálie Belisová a kolektiv: Průvodce naučnou stezkou Růžová
Smírčí kříže: Pomníky krvavých příběhů (Enigma)