Kdo má chuť, může se přes most zajít podívat na Salzerovu redutu, ale uvidíte na ní i z místa odlovu.
Salzerova reduta
Salzerova reduta II patří spolu s Korunní pevnůstkou, Vodními kasárnami a Terezskou bránou k předním památkám olomoucké bastionové pevnosti. Salzerova reduta II byla vybudována v 50. letech 18. století. Spolu s dalšími detašovanými objekty na jihu pevnosti (Salzerovou redutou I, Salzerovou redutou III a Přední pevnůstkou 38) patřila mezi tzv. "Vodní pevnůstky". Úkolem těchto redut, obklopenými vodními toky, bylo prohlubovat obranu na jihu olomoucké barokní pevnosti a ovládat přístupové komunikace od jihu Olomouce. Kromě toho bylo úkolem Salzerovy reduty II také chránit nedaleké stavidlo na hlavním toku řeky Moravy.
Salzerova reduta II se aktivně podílela na obraně Olomouce pouze jednou, a to krátce po svém dokončení. V roce 1758 se spolu s ostatními Vodními pevnůstkami zasloužila o zpomalení pruských obléhacích prací. Boční palba z těchto pevnůstek pak způsobila pruskému obléhacímu sboru značné ztráty na životech i materiálu.
Původní podoba Salzerovy reduty II se změnila v letech 1834-1835, kdy byla pod vedením kapitána-poručíka Cornelia Wurmba rozšířena a celkové zesílena. V roce 1866 byla na pevnůstce provedena obranná opatření v ceně 10 722 zlatých. Salzerova reduta II byla v časech prusko-rakouské války osazena celkem 4 děly. K posledním stavebním úpravám (především uvnitř objektu) došlo v první polovině 90. let 20. století, kdy byla reduta využívána jako restaurační zařízení a diskotéka.
Salzerova reduta II leží bezprostředně u hlavního toku řeky Moravy. Pevnůstka je tvořena mohutnými zčásti kasematovaným valem, jehož vnější zděná část (tzv. eskarpa) dosahovala výšky 5m. Val široký 10m a jeho předprseň dostahuje tloušťky 5,6m. V týle valu je zděný kasárenský objekt, který byl původně určen pro ubytování 80 vojáků. Před valem se nachází příkop, který byl postřelován pěchotními zbraněmi ze dvou kaponiér. Příkop bylo možné zatopit do výše 1,8m.
Vnější obrannou linií Salzerovy reduty II tvořila tzv. envelopa. Jednalo se v podstatě o hliněný val s 9m širokým příkopem, který mohl rovněž být zatopen. Envelopa, která chránila před přímou palbou eskarpu hlavního valu, sloužila jako protipěchotní překážka a nebyla na ní umístěna žádná děla.
zdroj: cedule u vchodu pevnůstky
