Kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie
Severně od obce Květov stojí na návrší osada Svatý Jan. Roku 1567 zde byl na místě původní kaple vystavěn kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie. Jedná se o pozdně gotickou jednolodní stavbu s pětibokým závěrem se sakristií na jižní straně a předsíňkou před západním průčelím. Kostel se nachází v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Od středověku je tato osada vyhledávaným poutním místem, odkud se poutníkům nabízí nádherný výhled do kraje. Kostel je veřejnosti přístupný v době bohoslužeb. V jeho sousedství se nachází rozsáhlý hřbitov, kde jsou uloženy ostatky ze hřbitova v Červené nad Vltavou, jenž byl zatopen při napouštění Orlické přehrady. V blízkosti kostela lze také identifikovat, podle symbolu na štítu budovy, objekt bývalého občerstvení pro poutníky i cestující na kdysi významné cestě z Milevska na Písek.
Zajímavostí je, že se v blízkosti osady až do konce 19. století těžilo v dolech Velká Halda olovo a stříbro. Tyto doly byly starší než Kutnohorské doly a byly založeny na popud Jana Lucemburského. Hlavní štola byla hluboká 65 metrů a dolů se lezlo po žebřících. Vytěžená ruda byla dopravována zprvu povozy a později po železnici do Příbrami
Již v době předhusitské zde bývala kaple a zdejšího plebána ustanovovala zvíkovská vrchnost. V 16. století byla kaple pustá, ale v roce 1567 zde zbudoval květovský rolník Jan Kotrba vlastním nákladem kostel.
V roce 1777 byl kostelík obnoven orlickým hospodářským úředníkem Františkem Fukou. Kostelík je zbudován v pozdně gotickém slohu, bez klenby s prkenným stropem. Loď je čtvercová, 11 m dlouhá i široká a 5 m vysoká. Oblouk je hrotivý a má výšku 3,70 m. Presbytář je tvořen pěti stranami osmiúhelníka a je také přikryt prkenným stropem.
Na hlavním oltáři je obraz sv. Jana Křtitele v krásném rozvilinovém rámu. Rám je ozdoben dřevenými medailonky, na nichž jsou namalovány obrázky sv. patronu.
Oltář i s obrazem v raném baroku pochází z počátku 17. století. Původně byl ve filiálním kostele ve Skřípli u Osova. Když kníže Karel Schwarzenberg slavil svatbu s Vratislavou Josefinou z panství osovského, dal do Skříple převést oltář sv. Šimona a Judy ze zrušeného kostela ve Zvíkovském Podhradí. Tamější obraz sv. Jana dal pak přenést ke sv. Janu nad Květovem.
V kostele bývaly ještě dva rovněž rozvilinové postraní oltáře, které však již byly nahrazeny novějšími. Byly to původní staré oltáře z kostela v Červené nad Vltavou, které sem byly přeneseny po obnovení tamního chrámu. Zásluhou a nákladem knížete Karla Schwarzenberga byly všechny tři oltáře v roce 1935 vyzlaceny. Obrazy byly obnoveny od ruských beženců sdružených v Kondakov Institute v Praze pod vedením malířky, bývalé kněžny z jižního Ruska.
Obraz P. Barbory pochází z r. 1710 a byl darován kostelu červenskému od tehdejšího zemana červenského Jana Maška. Obraz sv. Václava byl malován farářem Kamarýtem podle obrazu malíře Karla Svobody. 14 obrazů krížové cesty je původní malbou p. Šebele, asistenta prof. Adolfa Hejduka. Plastika hlavy sv. Jana Křtitele pochází ze 17. století a je zavěšena na stěně chrámu nad triumfálním obloukem.
V kostele je kalich zhotovený z pozlacené mosazi, na jehož noze je vyryto: Joanes tem Taufer Pauli Gerzabek v Torf Kuzers 1758. (Janu Křtiteli od Pavla Jeřábka ze vsi Kučeře).
Kostel má elektrické osvětlení, které zde bylo zřízeno zásluhou obyvatelů okolních obcí v roce 1935.
Před kostelem najdeme pomník padlým v 1. světové válce. Pomník nese jména padlých z Květova a Oseka, Kučeře a Velké.
Zdroj: www.milevskem.cz a archivovaná GC1PAHP by Zizanci (díky!)
... a na závěr k samotné kešce
Na stejném místě byla uložena keš GC1PAHP, která je již delší dobu archivována.
Ti, kteří už zde jednou úspěšně hledali to budou mít velmi jednoduché. Pro ostatní doporučuji hledat spíše očima.