Což že mi to přes nos přeletělo a vyhnal jsem lid kačerský do krajiny nehostinné, daleko za obec Huštěnovskou ba dokonce za plavební stoku ctihodného pána Bati sídlem ve městě Zlíně?
Vysvětlení je naprosto jednoduché neboť přibližně v těchto místech, na trati Huštěnůvky se v prvopočátcích nacházeli naši praprapra předci, kteří se zde rozhodli usídlit. Ano, zde přibližně v těchto místech se první Huštěnovice nacházely a ač první písemná zmínka o obci, tenkrát ještě Wesconeviz, spadá do roku 1220, archeologické nálezy z let 1933-36 dokazují, že první Huštěnovják tu byl daleko daleko dřív.
Předně bylo zjištěno na "Huštěnůvkách" sídliště neolitické (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), nálezem střepů a pazourkových nástrojů. Hlavním úspěchem bylo zjištění, že na trati Huštěnůvky stála kdysi celá a poměrně velká staroslovanská osada. Bylo zjištěno a probádáno na této trati 18 žárovišť s keramikou hradištní. Dále byla nalezena pazourková šipka, několik železných nožíků, přesleny a kamenné brousky. Střepů odneseno přes metrický cent.
Pro příliš časté zaplavení zdejší lokality nedalekými "záhyby" řeky Moravy se původní osada časem přesunovala. Na trati "Dvoříště" bylo zjištěno sídliště pravděpodobně období slezského. Potom postoupili níže na tzv. "Záhumenice", směrem k Babicím, kde otevřeli 5 popelitých jam. Střepy svědčí rovněž pro období slezské. Potom přešli na trať "Vinšovaté", kde otevřeli 2 popelité jámy s keramikou hradištní.
Konečně zakopli na trati "Lněné", kde vybrali 3 žároviště s keramikou hradištní. Byl tam poněkud jižněji nalezen i vzácný pazourkový nožík, oboustranně ozubený, 10 cm dlouhý, vzácný exemplář. Celkem bylo vybráno 24 žárovišť s keramikou hradištní. Na trati "Koňov" byl nalezen hradištní pazourek.
Postupná migrace původních obyvatel obce Huštěnovice skončila v letech 1261-1320, kdy byla postupně vystavěna osada s podlouhlou návsí více na západ, na sušších místech, kde Huštěnovice stojí do doby dnešní.
zdroj: hustenovice.cz
V KEŠI NENÍ TUŽKA!!!