Démoni a zjevení
Podle středověkých badatelů patřil k děsivým lesním duchům Krušných hor „Ohnivec“, jenž měnil svou podobu. Chvilku byl skřítkem, jindy divokým zvířetem, nebo hořícím předmětem a nejraději se zdržoval v bažinách. Zvláštním zjevením byl „krásný lesní muž“, protože pocházel z Krásného lesa, ale nikdo ho nikdy nespatřil. Ozýval se děsivým formanským voláním. Podobně se projevovali i krušnohorští hejkalové, ti se objevovali u hraničních kamenů. Jeden z místních na ně nevěřil. Když ale jednou procházel kolem hraničního kamene, něco mu sáhlo na rameno, on shodil kožich, do kterého byl oblečen a utíkal, co mu síly stačily. Jindy hejkalovy výkřiky „héééj“ lidi tak vyděsily, že si útěk domů odstonali.
Z vodních démonů, žijících v horských jezírkách a rybnících pod horami, jsou známy vodníci či hastrmani. V Krušných horách se zjevovali někdy v podobě rybáře, jindy bílého koně. A vodní ženušky. Dokázaly lidi nečekaně odměnit, ale také jim ublížit.
Ve zvířecí podobě se démoni zjevovali jako medvědi, vlci, hadi, mloci a nestvůrní červi. Kronikář Lehmann popisuje, že jednomu sedlákovi z vesnice Rashau se při opravě domu zjevil červ s kočičí hlavou a ohnivýma očima a tlustý jako paže. Nejčastěji se v neprostupných lesích a srázech Krušných hor zjevovali přízrační psi v černé a bílé barvě. Skákali lidem na záda a škrtili je. Říkalo se, že bílý pes s ohnivýma očima střeží poklad ukrytý v močálu. Kolem krušnohorských bažin šel jednou před půlnocí pocestný. Najednou uviděl asi deset kroků před sebou dvě hořící koule. Když přišel blíž, spatřil bílého psa se svítícíma očima s tlapou položenou na železné bedně. Pes třikrát kývl hlavou. Muž byl ale tak zděšený, že se neodvážil na bednu sáhnout. Když odbila dvanáctá, pes zmizel a s ním i poklad….
Nezapomeňte si opsat bonusové číslo!!!