Byla jedna dračí maminka a moc ráda jedla hrušky. A té dračici se vylíhla dvě dráčata. Byla roztomilá a maminka je pojmenovala Norbert a Elián.
Bertík byl hodný, rád si četl, ale byl problém koupit mu knížky. Bertík měl totiž PTAÁDSE hlav. Všechny uměly číst, ale mluvit ne, protože Bertík měl jen TTŘEIC jazyků a ve všech tlamičkách dohromady ŠTESSETŠSTEÁTSŠEED zoubků.
Maminka vychovávala své dračí poklady každého jinak. Však také každý byl jedinečný. Nebyli by rádi, kdyby každý neměl svou lehoučkou šifřičku. Eliánek neměl stejně hlaviček jako Bertík. Měl jich míň. Když se vylíhl, chvíli to vypadalo, že nebude mít hlavu žádnou, ale jen chvíli. Jazyků měl CE UW ZB BD DF SU OQ DF SU, a i zubů měl BD SU XZ QS HJ RT SU ZB RT DF CE LN CE DF RT ZB SU OQ DF SU.
Dráčci vyrostli ve velké draky. A protože vypadali jinak než ostatní (tuctoví) draci, nezajímaly je princezny, ale měli rádi hrušky. Se svatým Jiřím byli kamarádi, ale před ostatními se musí schovávat. Když je najdete, nikdy je neuvidíte spolu. Vždycky je vidět jen jeden a to ještě ne celý. Druhý vysílá dračí rušivé vlny a GPS a jiné navigační pomůcky s tím někdy mají problém.