Mame tu dalsi stredne obtiznou stromovku. Opet si overite svoje lezecke schopnosti a uzijete trochu adrenalinu. Zaroven se seznamite s jednim z nasich krkavcovitych ptaku. Zije kolem nas, hlavne na volnem prostranstvi a hnizdi na velkych stromech. Setkani s nim me inspirovala k vytvoreni teto kese. Samotna kes se nachazi nedaleko parkoviste pod Korabem U Sloupku. Nejsnaze se k ni dostanete, budete-li pokracovat pesky z doporučeného parkoviste po silnici na Mezholezy a po 150m odbocite vlevo na lesni cestu. K odlovu budete potrebovat stromolezecke vybaveni a min. 40m lana.
Nekterym z vas se muze zdat tato kes nedostupna, ale i mne jsou nektere mysterky obtiznosti 4 a 5 nedosazitelne a tak je nelovim. Myslim si, ze v okoli je nekolik lezeckych skupin, ktere dokazi pomoci.
Upozorneni. Nemate-li vhodne vybaveni, nebo nemate-li zkusenosti, tak tam prosim nelezte. Pozadejte zkuseneho a vybaveneho kamaradaci kolegu o podporu.
ODLOV KESE JE NA VLASTNI NEBEZPECI!
Jednoho zimniho dne jsme s geomanzelkou prochazeli lehce zasnezenym lesem a tu zaslechneme velky krik. Pomalu se blizime k mistu a vidime jak si jeden havran brani svuj strom proti ostatnim. Havrani ziji v hejnech, ale tento si brani sve stale stejne misto na strome ke spanku a je mozne, ze jej tam objevite i vy. Je na vas, abyste se podivali a objevili, zda tam hlida dodnes.
Havran polni
Jeho velmi hlasite krakani rozlehajici se zimnimi parky je nam vsem velmi dobre zname. Kazdeho vecera se havrani ve velkych hejnech usazuji na stromy ke spanku. Je velky priblizne jako vrana, dorusta 45–47 cm, vazi 200–625 g a v rozpeti kridel meri 81 – 94 cm. Telo ma cele porostle tmavym perim, ktere ma v jasnem slunecnim svetle charakteristicky kovove modry nadech, napadne jsou na jeho tele take tzv. kalhotky (odstavajici opereni na koncetinach) a silny, sedohnede zbarveny zobak, jehoz koren je u dospelych ptaku svetly a neopereny, cimz jej lze dobře odlisit od jinych stredoevropskych krkavcovitych pevcu. Mladi ptaci vsak maji az zhruba do sesteho mesice zivota koren zobaku opereny.
Rozsireni
Havran polni ma velmi rozsahly areal rozsireni a nalezi k nejrozsirenejsim a nejpocetneji zastoupenym evropskym krkavcovitym ptakum (pouze evropska populace cita asi 20–35 000 000 jedincu). Vyskytuje se prakticky v cele Evrope s vyjimkou severni casti Skandinavie a Islandu a v sirokem pasu od zapadni Asie az po vychodni pobezi Japonska. Je prevazne tazny, v zime se vsak obvykle stehuje pouze na kratsi vzdalenosti.
Hnizdeni
Havran hnizdi v koloniich, ktere mivaji casto i nekolik set paru. Havrani pary se vetsinou vraceji kazdym rokem, koncem unora nebo zacatkem brezna, na to same hnizdiste. Hned po priletu zacnou stavet velke neusporadane hnizdo z ruznych vetvi a nakonec je vystelou suchou travou, listim a jemnymi korinky. Pokud naleznou sve stare hnizdo, jen je vystelou.
Rozmnozovani
Behem namluv samecek prinasi sve vyvolene jako svatebni dar potravu. Pritom roztahne ocasni pera do verije, nacepiri peri a vydava zvlastni luskave zvuky. Samicka snese koncem brezna nebo zacatkem dubna ctyri az pet vajec a zahriva je asi osmnact dni. Samecek ji pritom obstarava potravu. Oba rodice krmi vylihla mladata az do chvile, kdy jsou schopna letu, coz byva vetsinou za jeden mesic.
Zpusob obzivy
Dospely havran polni je spise vsezravec, takze najde vzdy dostatecnou nabidku potravy v podobe hmyzu, ovocnych plodu a bobuli, zrni a semen. Slozeni jeho potravy zavisi take na rocnim obdobi. Havran polni obraci zobakem kameny a hroudy hliny a vyhledava pod nimi ukryty hmyz.
Zdroj:
Wikipedie, priroda.cz
Protoze tato kes by se mohla stat soucasti budouci serie, nezapomente si opsat bonusove cislo D=...