Trocha toho místopisu
Potok pramení pod Zaječím kopcem v Markoušovicích v nadmořské výšce okolo 625 m. Na svém horním toku je nazýván Markoušovický, na dolním toku jej nazývají Zaječí potok. Na svém toku přibírá řadu malých potůčků. Většina přítoků je levostranných s prameny v Jestřebích horách jako například potůček Pětiletka, pramenící na Německých lukách.
Stav vody se v potoku mění v závislosti na počasí a ročním období. Zatímco na jaře se potok téměř pravidelně rozvodňuje, v létě naopak téměř vysychá. Kvůli povodním, které jsou nejprudší na jaře, kvůli tání sněhu z Jestřebích hor, byl potok v letech 1986 - 1991 na středním toku ve Velkých Svatoňovicích regulován.
Regulovaný tok potoka v obci Velké Svatoňovice
Na toku Zaječího potoka jsou dvě vodní nádrže. Ve střední části Velkých Svatoňovicích je rybník Aman (Amanův rybník, Amaňák), v dolní části, těsně před ústím do potoka Rtyňka leží rybník Podháj (mezi místními známý jako Batňák). Podháj byl vyhlouben v 50. letech minulého století.
Letecký pohled na Velké Svatoňovice. Na fotce jsou dobře viditelné rybníky Podháj i Amanův.
Zatímco Amanův rybník zachycoval vodu pohánějící pod ním ležící Amanův mlýn, u rybníku Podháj je zmiňován význám zásobárny vody pro případ požáru. Jeho význam pro většinu obyvatel je spíše rekreační. Na rybníce se rybaří, koupe se v něm a v zimě za dobrých podmínek i bruslí.
Potok měl samozřejmě i hospodářský význam. Kromě již zmíněného Amanova mlýna se na něm nacházel mlýn markoušovický, který se nacházel v budově čp. 3. Voda z potoka, přestože je v těchto místech ještě poměrně slabý, stačila k roztočení mlýnského kola. Více informací o mlýnu se ale nepodařilo dohledat.
Literatura:
Markoušovice a Starý Sedloňov, vydala obec Velké Svatoňovice v roce 2011.
Velké Svatoňovice, vydala obec Velké Svatoňovice v roce 2007 u příležitosti 650 let od prnví písemné zmínky o obci v nákladu 1500 ks.
O kešce
Kešku jsme umístili na podle nás nejkrásnější místo na toku potoka, kde voda překonává skalní práh a vytváří tak malý vodopád. Doporučujeme se sem vydat v časném létě, kdy je průtok vody ještě dostatečný, nebo i v zimě, kdy potok vytváří krásné ledopády (prosím buďte opatrní, opravdu to tu klouže). Po většinu roku je bohužel okolí dost zarostlé, ale i tak se vyplatí projít cestou z Velkých Svatoňovic údolím proti proudu potoka. Neujde vám tak další technická zajímavost - tunel kterým prochází společně cesta i koryto potoka pod náspem železniční tratě.
Přirozené koryto potoka v lese mezi Markoušovicemi a Svatoňovicemi.