Délka aleje je 2,43km.Kališťská alej byla vysázena v roce 1908,tento přírodní skvost je zapsán na národním seznamu chráněných přírodních památek,tvoří významný krajinný prvek a dominantu okolní krajiny.
Modřín opadavý (Larix decidua)
je typickou středoevropskou dřevinou, u nás jej potkáváme v přírodě i ve stromořadích. Původní druh dosahuje 35 m i více. Koruna stromu je štíhle kuželovitá. Větve vodorovně odstávají a koncové tenké větvičky jsou převislé. Kmen pokrývá šedo nebo červenohnědá borka, ve stáří výrazně rozpraskaná. Jehlice vyrůstají ve svazečcích, raší v březnu až dubnu, hezky voní. Zjara jsou svěže zelené, na podzim zlátnou do teplé žluti. Ozdobné drobné šišky zůstávají na stromě dva až tři roky. Dekorativně působí zejména v zimě po opadu jehlic. Kromě využití jako solitér se osvědčil na živé ploty, které zajisté působí netradičně – za vegetace tvoří jemné jehlice příjemnou clonu a v zimě zůstávají větévky ozdobené sněhem. Vyplatí se také v místech, kde potřebujeme v zimě více světla. Dá se dobře tvarovat. Opadané jehličí se rychle rozkládá, nemusí se na podzim vyhrabávat. Kompaktní nízká odrůda Repens dosahuje 4 m, Compacta má úzký plný kuželovitý tvar kolem 6 m. Velmi bizardně působí Virgata, nízká odrůda s hadovitě pokroucenými řídkými větvemi
Modřín jako léčivka
Výtažky z modřínu opadavého skýtají účinné látky pro náš organismus. Patří mezi ně některé enzymy, hormony a stopové prvky, které zlepšují činnost centrální nervové soustavy, podporují obranyschopnost a posilují organismus. Výtažky z pryskyřic se zase používají k léčení kožních nemocí. Výtažek z pupenů zlepšuje stav při zánětech horních cest dýchacích a nosních dutin, při bolestech v krku a chrapotu.
Pozitivní energie
Ve „stromomluvě“ modřín říká: Pokud tě vše opustí, přijď ke mně. Jeho energie omlazuje fyzicky i psychicky, zbavuje nedostatku sebedůvěry, a prý pomáhá v řešení komplikovaných životních situací, povzbudí trpělivost a vytrvalost. Je symbolem obnovy a lepšího života. Dříve se úspěšně používal na vykuřování v obdobích moru. V magii používali vykuřování dřevem nebo pálení jehličí k tomu, aby odvrátili nepříznivé vlivy. Není divu, že se pro svou pozitivní energii modřín odedávna používá ve stavebnictví, k výrobě nábytku a k obkladům stěn.
Klouzek modřínový
patří mezi nejčastěji se vyskytující se druh. Je charakteristický citrónově žlutou barvou klobouku i pórů , od nížin až do hor. Pokožka klobouku je stejně jako u ostatních druhů klouzků slizká a dá se celá sloupnout.Klouzek modřínový má klobouk 4 -15cm široký, polokulovitý, pak zploštělý, citrónově až oranžově žlutý, slizký. Póry jsou žluté, dlouho zakryté žlutobílým závojem. Třeň je 4 -12 x 1 -2,5cm velký. Žlutý, hnědavě žíhaný a se žlutavým prstenem. Dužina je žlutá, pod kapkou roztoku síranu železnatého se zbarvuje hnědošedě. Chuť i vůně je houbová. Výtrusný prach je olivově hnědý. Výtrusy jsou bledě žluté, válcovitě elipsoidní, se ztlustlou stěnou, hladké. Cystidy jsou kyjovité, žlutě zbarvené a hnědě inkrustované. Dalším druhem rostoucím výhradně pod modříny je klouzek tridentský (Suillus tridentinus). má oranžově hnědý šupinatý klobouk a zprvu krásně, později špinavě oranžové ústí rourek.
Klouzek slizký
(Suillus aeruginascens) má plodnice celé šedohnědé nebo šedožluté. Je jedlý, ale vzácný. Výskyt : Klouzek modřínový roste od června do listopadu na jehličí, v trávě, většinou ve velkém počtu a vždy v dosahu kořenového systému stromu. Na známých místech je možné houbu pravidelně sbírat po desítky let. Teprve s úplným odumřením stromu ustane fruktifikace.Druh se běžně vyskytuje také pod vysazovaným modřínem japonským v některých parcích a zahradách. Vyskytuje se v Evropě, v Severní Americe, v Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandě.Klouzek tridentský vyžaduje vápnité půdy Použití: Klouzek modřínový je jedlá houba. Je třeba ale před jeho použitím sloupnout slupku s klobouku.