Kříž pod Veselím
V místě kde byla ještě koncem šedesátých let 20. století křižovatka, odkud se rozbíhaly cesty do Veselí, Hynčic, Oder a Bělotína, stával velký kamenný kříž. Byl zde údajně postaven proto, že se zde objevovaly ohnivé kruhy, vystupující z hlubin země, mnohdy kutálející se po okolních polích. Tyto nadpřirozené úkazy byly vysvětlovány různě. Nejvíce si lidé o tomto místě mysleli, že zde z hlubin země vystupují nečisté pekelné síly. V důsledcích těchto jevů se vozkům velice často plašívali koně, kteří jsou obzvláště citliví a vnímají to, co lidé vnímat nedovedou. Pro zamezení výstupu těchto zlých sil z útrob země, postavili lidé na tomto místě velký kamenný kříž. Po vysvěcení kříže sv. Marii Sedmibolestné, sv. Máří Magdaléně a sv. Janu Nepomuckému zjevování ohnivých kruhů ustalo a ani koně se již více neplašili. Tomuto účelu, na tomto místě kříž stával až do roku 1962, kdy zde projížděl nákladní automobil naložený dlouhými kládami, vyčnívajícími daleko za kola zadní nápravy. Zabočením směrem k Bělotínu došlo ke smetení prastarého kamenného kříže na zem. Kříž dopadl tak nešťastně, že se jeho horní část s ukřižovaným Kristem odlomila a roztříštila. Dlouho pak torzo kříže leželo bez povšimnutí zarostlé v trávě. Mezitím byla zdejší křižovatka přeložena o 200 m níže, směrem k Hynčicím. Stalo se tak při stavbě nové trasy silnice Odry – Bělotín, která byla realizována v letech 1969 – 70. Shodou okolností právě v tomto období stavěli bratři Mateiciucové svůj nový dům na svahu Veselského kopce. Mistr stavby silnice Odry – Bělotín jim prováděl nezbytné zemní práce na příjezdu k domu. Když zjistil, že bratři mají kladný vztah k památkám a historii, sdělil jim, že na staré křižovatce leží bezprizorní torzo kamenného kříže. A tak bylo otázkou krátkého času, kdy torzo kříže bratři Mateiciucové nainstalovali pro potěchu kolemjdoucích před svůj dům. Cit k památkám bratři projevili i při záchraně monolitu bývalého památníku z Jahnparku – Park rudoarmějců. Také tato památka našla své místo blízko jejich domu. Obelisk byl nainstalován na rozcestí silnice do Veselí a Veselského chodníku. Nyní se však vraťme ke kříži. Když byl nainstalován před domem u Mateiciuců, vyrostl vedle něj u nás vzácný druh severské břízy, který je dle dendrologů pozůstatkem poslední doby ledové. Bříza a kolem kříže vysazený břečťan dnes vytvářejí romantickou kulisu, u níž se ne jeden poutník zastaví. Vrchol kříže byl doplněn kamenným křížkem z likvidovaných hrobů oderského hřbitova. Postupem doby se však ukázalo, že porost břečťanu je tak vitální, že jím zarostla hodnotní sochařská výzdoba. Na čelní straně ji představuje Panna Maria Sedmibolestná. Z levého boku sv. Jan Nepomucký. Z pravé strany modlící se v pokleku sv. Máří Magdaléna, mající atributy, nádobu posledního pomazání, důtky jako znak utrpení a lebku jako znak smrti. Vročení se po důkladné prohlídce kříže podařilo najít na zadní straně. Takže památka byla vytvořena v roce 1848.
Dlouho pak původní místo bývalé křižovatky bylo zapomenuto. Až v období kdy oderský Historicko-vlastivědný spolek započal s opravami drobných sakrálních památek, bylo toto místo opět osazeno křížem. Tentokrát ale z dubového dřeva. Stalo se tak z píle p. Františka Eliáše, bývalého hajného z Oder a farníků z Veselí 3. 10. 1998. Vlivem povětrnostních podmínek však došlo k jeho pokřivení, takže to vypadá, jako kdyby kříž opět bojoval s pekelnými silami.
Zdroj: Květoslav Wiltsch, Historicko-Vlastivědný spolek v Odrách
Původní kříž, který stával na tomto místě se dnes nachází v Odrách nedaleko Jahnova kamene. Kříži je věnovaná samostatná keš Latinský kříž.
Kříž pod Veselím, v dálce Mendelův jírovec
Prohnutí kříže
Detail boku kříže
Detail patky kříže
Aktualizace listingu 18.11.2017
U křížku a v jeho bezprostředním okolí byly provedeny úpravy. Z dotace ministerstva zemědělství byla vytyčena naučná stezka o třech zastaveních. Jedno je právě u křížku, kde byl postaven altánek, koš a stojan na kola. Protože byl původní úkryt keše (díra pod soklem křížku) zasypána, posunul jsem novou krabičku asi o 30 m do blízkého lesíka.
