U téhle mysterky si můžete sami zvolit obtížnost řešení od D4,5 až (skoro) k nule :-).
STRNAD OBECNÝ - EMBERIZA CITRINELLA
Hmotnost: 25–35 g
Délka těla: 16 cm
Věk: v průměru 2–3 roky, nejvyšší doložený věk v přírodě je více než 13 let
Tah: u nás stálý pták s krátkými potulkami v mimohnízdním období, severské populace převážně tažné
Prostředí: otevřená krajina s rozptýlenou zelení – okraje polí, luk a lesů
Snůška: 3–6 vajec
Délka péče na hnízdě: inkubace 12–14 dní, krmení mláďat 11–13 dní
Potrava: převažují semena, na jaře a v létě tvoří nezanedbatelnou složku potravy drobní bezobratlí
Právní ochrana: obecná ochrana náleží strnadovi obecnému podle § 5a zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění, v Červeném seznamu ptáků České republiky není uveden
Tak takhle si vykládali naši předkové známou písničku strnada obecného. Jiní ve zpěvu strnada slyšeli „Jak to sluníčko pěkně svítí !“ nebo typicky česky nepřejícné „Kéž by si, sedláčku, chcíp‘“. Slováci si zase se strnadem notovali „Zle, zle, zle, zle bez detí, keď vyrastie, uletí“. Ale i jiné národy si našly mnemotechnické pomůcky, jak si zpěv osvojit, viz např. německé „Wie wie wie wie hab‘ ich dich lieb“ nebo anglické „Litt le bit of bread and no cheese“. V podobném duchu různých interpretací strnadího zpěvu bychom mohli dlouho pokračovat. Strnad dokonce vystupuje i v Dubraviově alegorii Rada zvířat z 16. století , kde zpívá „Ty-ty-ty! – Jel bych vorat, nemám šlí“.
Je jasné, že lidé s tímto druhem přicházeli denně do styku a měli ho v oblibě, a tak nás množství nejrůznějších odkazů na jeho typický hlas nemůže překvapit.
V minulosti bylo běžné se se strnadem potkávat i v intravilánech obcí. Jak praví Vladislav Šír: „Když napadne více sněhu a uhodí silné mrazy, nezbývá strnadům než následovati příkladu vrabcův a jíti za nimi do měst a vesnic, kde se někdy dosti nuzně živí rozličným natroušeným zrním, které vybírati jest jim i z hnoje a trusu.“
A Karel Kněžourek píše: „Když pak se dostaví pravá zima s vánicemi, zaletují do osad na dvory, hnojiště, do chlévů a kolen dožebrávajíce se s ostatními nuzáky pomoci člověka.“ A nejednalo se jen o vesnice, Frič např. uvádí, že se strnadi obecní v zimě přiživovali například na zrní z koňských kobližek v Praze na Václavském náměstí.
Strnad obecný je u nás dosud běžným a známým druhem otevřené krajiny, kterou již od února oživuje svým jednoduchým a nezaměnitelným zpěvem. Přestože se jedná o „obyčejný“ druh ptáka, v mnoha ohledech je velmi zajímavý a může nám velmi dobře posloužit jako bioindikátor zemědělské krajiny. Ačkoli do nedávné doby patřil strnad obecný v České republice k jednomu z nejhojnějších druhů, v posledních letech došlo k postupnému snižování jeho početnosti. Cílem tohoto listingu je přiblížit čtenářům tohoto sympatického opeřence, nechat Vás zaposlouchat do strnadího zpěvu a zároveňupozornit na nebezpečí, která hrozí nejen jemu, ale i jiným ptákům našich polí a luk.
POZNÁVÁNÍ V PŘÍRODĚ
Strnad obecný je pták zhruba velikosti vrabce. Nejtypičtějším znakem samců je citrónově zbarvená hlava a žlutavá spodina těla. Při určování v terénu musíme mít ale na zřeteli, že rozsah žluté barvy je značně variabilní. Samice a zejména mladí ptáci mají žluté mnohem méně a její odstín bývá světlejší. U čerstvě přepeřených ptáků je navíc částečně kryta šedozelenými nebo hnědavými lemy nových per a teprve po jejich opotřebení získá hlava typickou žlutou barvu. Svrchní i spodní strana těla je hnědě žíhaná. Na svrchní straně nás při pohledu zezadu upoutá rezavohnědý kostřec a zvláště při odletu na ocase nápadně zasvítí bílé okraje.
Zobák je krátký a kuželovitý, s typicky „strnadím“ zalomením čelistí.
Strnad obecný se často zdržuje na zemi, kde se pohybuje drobnými skoky. Při rozčilení nebo před odletem často pocukává ocasem. Není plachý, ale zůstává ostražitý. Létá rychle, obratně a ve vlnovkách. Pro zpěv nebo jako pozorovatelnu volí exponovaná místa (vrchol keře nebo stromu, telegrafní drát či plot), pro odpočinek se ale nejraději skryje v olistěné koruně stromu nebo někde v houští.
POTRAVA
Strnadi se po celý rok živí bezobratlými, od září do dubna ale převažuje rostlinná složka, především semena trav a obilí. Z obilovin mají nejraději oves, ale nepohrdnou ani ječmenem či pšenicí. Z dalších druhů rostlin se často živí semeny trav (lipnice, ovsík, jílek), ale i rožců a jiných plevelů. U semen trav i obilí odstraňují plevy a pluchy ostrými hranami zobáku a takto oloupanou obilku pak spolknou, aniž by ji zbavovali osemení, jako to dělají pěnkavovití. Z bezobratlých konzumovaných strnady obecnými jmenujme motýly a housenky, dvoukřídlý hmyz, saranče, brouky, škvory, plže a pavoukovce. Strnadi nepohrdnou ani chlupatými housenkami bekyně nebo babočky kopřivové. Potravu sbírají ze země; z vegetace povětšinou jen tehdy, pokud na ni ze země dosáhnou. Mnohem menší podíl potravy tvoří hmyz sebraný z keřů a stromů, přičemž ho nejen sezobávají z větví a listů, ale umí ho šikovně sebrat i z nejtenčích větviček. Výjimečně strnadi za motýlem nebo broukem i krátce vylétnou. Nejraději pro potravu létají na okraje křovin, cest a náspů, na obilná pole a úhory; řepce a nepokoseným loukám se povětšinou vyhýbají. Obilná pole využívají podle toho, jak zrna jednotlivých osevů postupně dozrávají (nejdříve ozimy, pak jařiny).
ROZŠÍŘENÍ A POČETNOST
Hnízdní areál strnada obecného se rozprostírá od Norska a severního Španělska na západě až po Bajkal na východě. V 19. století byl z Velké Británie introdukován na Nový Zéland, kde se v zemědělsky využívané krajině široce rozšířil a prosperuje mnohem lépe než v původní vlasti. U nás ho potkáme od nížin až do hor, nejhojnější je ve středních polohách. Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR byl zaznamenán ve všech sledovaných kvadrátech. V období 2001–2003 hnízdilo na našem území asi 1,8–3,6 milionu párů, a proto u nás patří strnad obecný k nejhojnějším druhům otevřené krajiny. Výsledky Jednotného programu sčítání ptáků v ČR ale ukazují v letech 1982–2009 mírný pokles početnosti, a to zhruba o 20 %. Z dřívějších záznamů je navíc zřejmé, že tento druh byl ještě do 50. let 20. století mnohem početnější. V západní Evropě došlo k ještě dramatičtějšímu úbytku, o více než 50 % (viz graf). Pokles hnízdních stavů byl na většině našeho kontinentu bezesporu způsoben scelováním lánů a následnou intenzifikací a chemizací zemědělství. Postupné opouštění zemědělské půdy v poslední době mu naopak svědčí, bez něj by v současnosti strnadů ubývalo ještě rychleji. Česká populace strnada obecného je přes mírný úbytek velmi početná a navzdory malé rozloze naší země u nás hnízdí více než 10 % evropských strnadů obecných. Proto bychom měli vůči ostatním evropským zemím cítit morální odpovědnost a snažit se zabránit dalšímu snižování početnosti.
PROSTŘEDÍ
 |
 |
Strnada obecného nejčastěji spatříme v zemědělské krajině s rozptýlenou zelení, jako jsou okraje polí, křovinaté remízky, nebo pásy křovin lemující silnice a železniční tratě. Hojný je i v břehových porostech podél vodotečí. Dále ho běžně potkáme ve světlých lesích, v mlazinách, na mýtinách a samozřejmě na okrajích lesa. Zahradám a udržovaným parkům uvnitř měst se ale zpravidla vyhýbá. V příměstském prostředí mu jako náhražka původního prostředí mohou posloužit zanedbané rumištní plochy, pokud obsahují dostatečné množství rozptýlené stromové a keřové zeleně. Po vyhnízdění se i ptáci, kteří hnízdili v lese, přesouvají do otevřené zemědělské krajiny. V mimohnízdní době nocují v hustých křovinách nebo i rákosinách na suchu. V zimě na strnady často narazíme na strništích, náspech, v polních remízech, u zásypů pro bažanty, ale i na dvorech zemědělských usedlostí, v areálech zemědělských družstev a drůbežáren. V místech s vydatnějšími potravními zdroji lze zastihnout i hejnka o 20 až 50 jedincích.
HNÍZDĚNÍ
Po rozpadu zimních hejnek, ke kterému u nás dochází podle počasí od února do března, začnou samci obhajovat teritoria zpěvem, demonstrativním chováním, případně souboji se svými soky. Inu, jak tvrdí Josef Jungmann: „Když se strnadi hnízdí, samcové řevniví vyštipují násilně soumily své.“ Odtud tedy zřejmě pochází české expresivní sloveso vystrnadit někoho. Teritorium slouží převážně k tvorbě páru a umístění hnízda, pro sběr potravy není příliš významné, protože ta je většinou vyhledávána na neutrálním území mimo obhajované hnízdní okrsky. Až na několik zaznamenaných výjimek, kdy měl samec současně dvě samice, jsou strnadi obecní monogamní. Molekulární studie ze Švédska ale prokázala, že podíl potomků zplozených mimo vlastní pár je vyšší, než se předpokládalo na základě pozorování v terénu. Výskyt nevěry je poměrně vysoký – ve zhruba 70% hnízd bylo alespoň jedno mládě zplozeno jiným samcem.
Na to, že samci začnou zpívat již od února, dochází k začátku hnízdění relativně pozdě – až v druhé polovině dubna. Místo pro hnízdo vybírá a i stavbu samotnou obstarává výlučně samice. Hnízdo bývá umístěno na zemi nebo nízko nad zemí schované v trávě, kopřivách, ostružinách, ale i v keřích, jako je růže, trnka nebo hloh, případně na smrčku. Na začátku sezony najdeme převážnou většinu hnízd na zemi pod stařinou; později, kdy okolní vegetace skýtá lepší krytí, jsou často výše. Hnízda postavená nad zemí bývají větší a bytelnější než hnízda na zemi. Hnízdo zhotoví samice za 4 až 5 dní ze suché trávy, stébel, slámy, listů a mechu a vystýlá je kořínky, jemnou trávou, osinami a někdy i chlupy nebo žíněmi.
Samice snáší 3 až 6 vajec, přičemž se velikost snůšky do června nejdříve zvyšuje a poté klesá. Nejmenší snůšky jsou na Novém Zélandě a v Británii, největší v severovýchodní Evropě.
Podkladová barva vajec varíruje od špinavě bílé, přes bledě šedou až po hnědavou, přičemž je poseta hustými šedými skvrnami a zdobena typickými tmavými vlasovkami. Na vejcích sedí pouze samice, krmení mláďat na hnízdě se pak už účastní oba partneři. Mláďata se osamostatňují 1 až 2 týdny po vyvedení z hnízda. Běžně hnízdí strnadi dvakrát za sezonu, ale vzhledem k malé úspěšnosti je celkový počet postavených hnízd vyšší a náhradní snůšky najdeme ještě v srpnu.
TAH
Dosavadní kroužkovací údaje naznačují, že naše populace jsou vyloženě stálé. V mimohnízdním období ale dochází ke kratším potulkám a shlukování k vydatnějším zdrojům potravy, jako jsou stohy slámy, zemědělské objekty nebo zásypy pro bažanty. Za tuhých zim můžeme být svědky i větších přesunů. Strnadi ze severní Evropy jsou částečně tažní a zimují ve střední a západní Evropě. Zcela výjimečná jsou pak zpětná hlášení až z jižního Španělska, Maroka a Alžírska. Kroužkovací výsledky prokázaly, že na našem území zimují strnadi obecní z Estonska, Ruska a Finska. Tah probíhá ve dne.
DALŠÍ NAŠI STRNADI
Na našem území pravidelně hnízdí další tři druhy strnadů – strnad zahradní, rákosní a luční. Z dalších zástupců z čeledi strnadovitých (Emberizidae) u nás sněhule severní pravidelně, ale řídce protahuje a zimuje, zatímco dalších devět druhů patří mezi vzácné zatoulance.
 |
 |
 |
|
strnad zahradní
|
strnad rákosní
|
strnad luční
|
STRNAD A ČLOVĚK
Jen málokterý druh pěvce profitoval z činnosti člověka takovou měrou jako strnad obecný. Mýcení lesů, pastevectví a tradiční polní hospodaření vytvářelo od nepaměti celou paletu biotopů vhodných pro hnízdění, sběr potravy i přezimování a stavy strnadů utěšeně vzrůstaly. Po druhé světové válce ale nastal prudký zlom. Intenzifikace zemědělské výroby doprovázená rozoráním mezí, scelováním lánů, racionalizací sklizně i skladování obilovin a chemizací zdecimovala během několika desetiletí původně velmi početné populace strnada obecného ve většině evropských zemí. Po zákazu některých pesticidů a moření osiva jedovatými sloučeninami chloru a rtuti se stavy v některých zemích částečně vzpamatovaly. Sestupný trend početnosti ale bohužel pokračuje i v současnosti ruku v ruce s dalšími změnami, jako je brzké zaorávání strnišť a velkoplošné pěstování řepky olejky na úkor obilovin. Tyto negativní změny se ale zdaleka netýkají jen strnada obecného, v celé západní Evropě došlo v posledních 25 letech k dramatickému úbytku populací takřka všech druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Hlavním faktorem, který je za tento negati vní vývoj zodpovědný, jsou zmiňované změny v hospodaření, podmíněné jednak socioekonomickými faktory, ale do jisté míry i Společnou zemědělskou politikou Evropské unie. Jedním z hlavních limitujících faktorů pro populace ptáků zemědělské krajiny je bezesporu nedostatek potravy. Některé studie ukázaly, že zvýšení potravní nabídky v zimním období, například pomocí agroenvironmentálních opatření, snižuje úmrtnost a pozitivně se promítá do následných velikostí hnízdních populací.
JAK STRNADŮM POMOCI?
Zachovat, udržovat a obnovovat rozptýlenou zeleň v zemědělské krajině. Křovinaté porosty podél polních cest, vodotečí nebo na náspech železničních tratí představují významné hnízdiště nejen strnada obecného, ale celé řady jiných druhů ptáků, jako je např. hrdlička divoká, ťuhýk obecný a pěnice hnědokřídlá. Výsadbou keřů a solitérních stromů (v ideálním případě s plody atraktivními pro ptáky, např. růže, trnka, ptačí zob, hloh, jeřáb, jabloň) zlepšíte potravní a úkrytové možnosti pro ptáky. Tato rozptýlená zeleň výrazně zvyšuje celkovou druhovou rozmanitost a krajinářskou hodnotu jinak poměrně fádní zemědělské krajiny. Podporovat pestrost potravních zdrojů. Pokud možno ponechat alespoň část strnišť přes zimu bez chemické ochrany nebo odložit jejich ošetření a kultivaci na co možná nejzazší termín. Pro zvýšení atraktivnosti svých polí pro ptáky mohou čeští zemědělci využít agroenvironmentální dotační programy Biopásy a Meziplodiny, které zvyšují a zpestřují potravní nabídku pro zrnožravé ptačí druhy na podzim a v zimě. Biopás je v podstatě pruhové potravní políčko o šíři 6–12 m umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků. Rovněž přínosné mohou být zatravněné pásy bez chemické ochrany, které rozdělí pole na menší celky. Pokud se travní porost kosí pouze na podzim jednou za dva roky, vzniká navíc optimální hnízdní biotop pro koroptev polní nebo strnada lučního. Minimalizovat používání pesticidů, zejména na okrajích polí. Ty představují nejpestřejší prostředí v zemědělské krajině, kde přežívají různé druhy plevelů i bezobratlých živočichů. Pokud je to nezbytné, aplikovat pesticidy za vhodného počasí (bezvětří), a to pouze v případech, kdy úroveň zamoření škůdci přesáhne únosnou mez. Pamatujte, že aplikace pesticidů v hnízdní době vede k výraznému snížení potravní nabídky a často i k úhynu mláďat. V zimním období strnadi obecní nepohrdnou přikrmováním zadinou, pšenicí, ovsem nebo ovesnými vločkami. Nezapomeňte, že spíše než do měst a vesnic strnady nalákáte do polního remízku nebo na okraj lesa. Protože strnadi nejraději potravu sbírají ze země, vytvořte na zemi jednoduchý zásyp krytý šikmou stříškou proti větru, sněhu a dešti. Dřevěnou stříšku o rozměrech např. 1×1m umístěte na čtyři kůly, přední kůly asi 60–80 cm vysoké, zadní jen 20 cm, případně stříška může sahat až na zem. Zásyp instalujte na přehledném místě, aby ptáci mohli včas zaregistrovat případné nebezpečí. Krmit můžete od listopadu do konce března, přičemž pamatujte na to, že největší nouzi pro strnady představuje období se sněhovou pokrývkou a potom konec zimy a předjaří, kdy je většina dostupných zdrojů potravy již vyčerpána.
HLASOVÉ PROJEVY
Zpěv tvoří poměrně jednoduchá a velmi snadno zapamatovatelná melodie, někdy žertovně přepisovaná jako již zmiňované cynické „Kéž by si, sedláčku, chcíp“. Strnadi obecní jsou vytrvalí zpěváci. Svou milou, leč poněkud jednotvárnou písničku samci přednášejí z vyvýšeného místa od února až do pozdního léta. Právě v době letních veder jejich zpěv zvláště vynikne, protože jiní ptáci v tuto roční dobu již umlkají. Kromě zpěvu se strnadi obecní často ozývají typickými hlasy znějícími jako „cik“, „cr“, „cirrp“ nebo „cí“. Žadonění větších mláďat na hnízdě je na bližší vzdálenost poměrně dobře slyšet a zní jako opakované „ci“.
Není bez zajímavosti, že se ve zpěvu u tohoto druhu vyskytují nářečí (dialekty), která se liší výškou a délkou závěrečných slabik. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že některá nářečí se vyznačují stoupavou, jiná zase klesavou melodií na konci strofy (viz obrázek). Samice se při výběru partnera řídí touto částí zpěvu a upřednostňují samce s místním dialektem. V Evropě pak tvoří strnadí nářečí pozoruhodnou geografickou mozaiku.
Typická strofa zpěvu strnada obecného se v zásadě skládá ze dvou částí – počáteční a závěrečné fráze. Začátek strofy je vrozený a obsahuje několik shodných, za sebou se opakujících slabik. Každý samec ovládá jeden až čtyři různé typy počáteční fráze, které během zpěvu po určité době střídá. Díky jedinečné kombinaci různých typů počáteční fráze se strnadi navzájem poznají podle hlasu. Závěrečná fráze v typickém provedení začíná jedním krátkým vyšším tónem, po kterém zpravidla ještě následuje jeden delší (ci-ci-ci-ci-ci ci cííí). Tyto závěrečné elementy se mladí samci učí od jiných strnadů v prvním roce svého života. A právě tyto elementy tvoří tzv. nářečí. Od roku 2011 u nás probíhá projekt Nářečí českých strnadů s cílem zmapovat dialekty strnadů obecných v České republice. Tyto dialekty studují a monitorují profesionálové s pomocí mnoha dobrovolníků, kteří hlasy strnadů nahrávají po celé ČR a zasílají jejich dialekty k vyhodnocení včetně souřadnic, kde byl záznam pořízen (přispět můžete i vy, pokud by vás téma zajímalo). Výsledkem vyhodnocování nahrávek je pozoruhodná mapa zachycující rozšíření jednotlivých nářečí v České republice.
A právě se strnadím nářečím bych Vás rád seznámil "na vlastní uši". Dovolím si Vás tedy tímto vpasovat do role strnadí samičky a za úkol Vám dávám identifikovat jednotlivá nářečí na nahrávkách níže v příloze. Spolu s výše zmíněnými odborníky jsme pro Vás vybrali nahrávky pěti nářečí, které jsou od sebe nejlépe odlišitelné: BC, BE, BHBL, BLBH a XLB. Vaším úkolem je k číslu nahrávky přiřadit jedno z těchto pěti nářečí. Všechna nářečí si pak vypsat za sebou bez mezer a toto poslat jako text PŘEDMĚTU na ověřovací email mrka.crvenrepka@gmail.com Pokud bude vše správně, přijde Vám automatická odpověď se souřadnicemi finálky, pokud odpovíte špatně, nic Vám nepřijde.
Upozornění: Právě se chystáš stáhnout soubor, který obsahuje informace nutné k nalezení této keše. Jako její majitel tě ujišťuji, že soubory jsou bezpečné, a to i přes to, že nebyly Groundspeakem ani reviewerem zkontrolovány. Soubor však stahuješ na vlastní nebezpečí.
V PŘÍLOZE NAJDETE:
1) online vzorové nahrávky - které jsou ořezané, krásně vyčištěné, prostě typické nahrávky daného nářečí - ty si naposlouchejte a porovnávejte s těmi, které máte luštit
2) online nahrávky k luštění - sadu autentických nahrávek z terénu. Cílem bylo představit Vám reálný zpěv v reálném prostředí, takže v pozadí uslyšíte i jiné ptáky a zvuky. Jde ale o reprezantativní nahrávky daného nářečí, žádnou záludnost v tom nečekejte - tedy platí, že co nahrávka, to jedno nářečí! Pokud jste ale četli celý listing, víte už, že to nebude zase úplně šup šup :-), neboť ne vždy je slyšet to, co potřebujete a tak se nářečí nedá poznat na první samečkovo zazpívání a je potřeba posuzovat delší část nahrávky či nahrávku jako celek.
3) Excelovský soubor - aby se Vám luštilo trochu lépe, můžete použít přiložený Excelovský soubor pro snažší vyplnění předmětu.
4) PŘÍPADNĚ SI MŮŽETE STÁHNOUT VŠE NAJEDNOU v ZIPu (stačí úplně nahoře na černém řádku kliknout na ikonku pro stáhnutí)
To je všechno, můžete se pustit do poslouchání :-).
DOVĚTEK:
Mým cílem není Vás mučit ale představit Vám spolu s mou předchozí keškou ohromnou různorodost ptačích hlasů. Měl bych radost, když by Vám luštění pomohlo poznat alespoň některé ptáky při vašich toulkách přírodou. Chápu ale, že to není téma pro každého a naprosto to respektuji. Pokud Vás téma nazajímá, nemám problém s tím Vám rovnou poskytnout finální souřadnice. Je na Vás, jestli si z toho uděláte tradičku nebo se zaposloucháte, nutit Vám to nechci a nechci, aby se Vám téma případně zprotivilo proto Vám nabízím svobodu volby - luštění plné verze; prozrazení; i dvě verze snížení obtížnosti viz hint :-). Věřte, že já s tím nemám problém, rád si přečtu log každého :-). Chcete-li souřadnice či luštit se sníženou obtížností, stačí použít hint nebo si o to napsat přes profil - prosím pouze přes EMAIL.
Pokud se do luštění pustíte, budu rád :-). Je na Vás, kolik toho vyluštíte sami - aby se Vám téma nezprotivilo, platí, že rád poradím - rád Vám z toho, co už máte vyluštěné, potvrdím, co máte dobře a co ne. Prosím opět - i v tomhle případě mi pište jen přes profil přes EMAIL, ne na ověřovací email výše. Do zprávy okopírujte celý list Excelu nebo pošlete přílohu - bude to tak pro mě snažší Vám rychleji odpovědět.
A protože odborníci, kteří mi ochotně poskytli nahrávky, jsou sami hodně zvědaví, jak Vám luštění šlo - která nahrávka se Vám identifikovala snadno, která těžko, kterou jste dali až na kolikátý pokus, případně kterou jste si nechali prozradit.... byl bych velmi rád, když by jste mi dovolili jim Vaše luštění anonymně postoupit. Stačí, když odpovíte na email gratulující Vám ke správné odpovědi (necháte správný předmět) a připojíte přílohu. Nebo mi přílohu pošlete přes můj profil.
Děkuju za návštěvu. A když budete mít chuť, budu rád, když do logu připojíte Vaše zážitky s pozorováním ptáků a jejich rozlišováním podle hlasu, zvlášť by mě zajímalo, jestli na vás luštění zanechalo stopy a jestli od teď třeba již bezpečně poznáte v přírodě alespoň jeden zpívající druh ;-). A pokud narazíte na kešku s podobnou tématikou, kterou ještě nemám v bookmarku, budu rád za info :-).
Phoenicurus
DOPORUČENÉ ODKAZY POKUD VÁS TÉMA ZAJÍMÁ:
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120139530/?lang=cs
http://www.strnadi.cz/files/SvobodaJiri.pdf
ZDROJE A PODĚKOVÁNÍ
- Projekt Nářečí českých strnadů organizuje katedra ekologie PřF UK, Ústav biologie obratlovců AV ČR a Česká společnost ornitologická.
https://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie
http://www.ivb.cz/
http://www.cso.cz/
www.birdlife.cz
http://www.strnadi.cz/
- Děkuji celé této pracovní skupině za velmi ochotné poskytnutí nahrávek - vzorových i těch určených k luštění, za jejich výběr i souhlas s jejich šířením pro účely této hry, zvláště děkuji panu Pavlu Pípkovi.
- Obrovský dík patří panu Petru Procházkovi za velmi ochotný souhlas s kompletním ocitováním jeho autorského textu o strnadovi obecném z brožury Pták roku 2011 jakožto i řediteli České společnosti ornitologické panu Zdeňku Vermouzkovi za souhlas s použitím brožury.
http://www.cso.cz/wpimages/video/Ptak_roku_2011.pdf
http://www.cso.cz/index.php?ID=2077
- Velmi děkuji také profesionálním fotografům - pánům Ivanu Dudáčkovi a Luboši Mrázovi za velmi ochotný souhlas s použitím jejich fotografií v tomto listingu; odkazy na pouzité fotografie:
http://www.ptaci.net/displayimage.php?album=122&pos=3
http://www.ptaci.net/displayimage.php?album=200&pos=2
http://www.ptaci.net/displayimage.php?album=123&pos=7
http://www.ptaci.net/displayimage.php?album=121&pos=2
http://www.naturfoto.cz/strnad-obecny-fotografie-21573.html
http://www.naturfoto.cz/strnad-obecny-fotografie-16901.html
http://www.naturfoto.cz/strnad-obecny-fotografie-21572.html