Osada Střezina
původní malá osada Střezina s několika chalupamy se rozkládala na pravé straně řeky Metuje v sousedství vesničky Žabokrky.Již název Střezina napovídá že v dávných dobách tu stávala po vrcholem Černého lesa strážnice.Chránila před nepřítelem starou zemskou stezku vedoucí z Hronova pod Jírovou horou podél řeky Metuje ke Dřevíči,přes Střezinu k Polici nad Metují,Broumovu a dále přes hranice do Slezka.Úkolem stráže bylo starat se o bezpečnost na obchodní cestě, kupcům poskytovat ozbrojený doprovod a při vpádu nepřítele do země dávat o tom znamení domácímu obyvatelstvu - v noci ohni, ve dne kouřem.
Později v místě strážnice vzniikla formanská zájezdní hospoda, známá již od třicetileté války. Zde se zastavovali kupci, abz nakrmili koňe a po namáhavé cestě si odpočinuli. Hospoda sama držela několik párů koní jako přípřež prro těžké náklady do blíykého prudkého kopce na Bezděkov nebotˇ jiná cesta do Police nad Metují tenkrát nevedla. Klid jinak idilického horského Metujského údolí býval často přerušován rachotem těžkých formanských vozů, dostavníků, bryček a pošty doprovázené vytrubováním postilionů.
V polovině 17. století byla Střezina svědkem častých průtahů císařských a švédských vojsk která drancovala okolní krajinu a sužovala obyvatelstvo. K ochraně si místní vydržovali vojáky na stráži (tzv. Salaqardu nebo krátce kvardu) a museli je za to živit.
Koncem 19. století nastal na hronovsku mohutný rozvoj textilního a strojírenského průmyslu.
Výstavba nové silnice z Hronova do Police nad Metují na levém břehu Metuje v letech 1864 - 1868 a zahájení železničního provozu na trati Choceň - Meziměstí v roce 1875 ciitelně oslabili provoz staré kupecké cesty která ztratila na významu. Také zájezdní formanská hospoda časem zanikla a stala se hospodářskou usedlostí která však v roce 1956 vyhořela.
Střezina byla v letech 1869 - 1910 osadou obce Velký Dřevíč v okrese Broumov, po té v letech 1921- 1930 osadou obce Nízký Dřevíč.
po roce 1949 přestala jako osada existovat a stala se součástí Hronova.
Na Střezině v místě bývalého bělidla Františka Kocha vystavěl v roce 1888 František Žid mechanickou tkalcovnu. Tu postoupil svému zeťi Adolfu Klikarovi z Hronova. V roce 1907 byla továrna rozšířena a zaměstnávala přes 100 dělníků z širokého okolí. Vyráběla kanafasy, různé šátky, ručníky, podšívky, ubrusy a jiné bavlněné zboží.
Po znárodnění v roce 1948 spadala textilka pod bavlnářské závody n.p. Tepna11.
Od roku 1967 spravovaly objekt Východočeské dřevařské závody a vyráběli se tu montované domky.
V současnosti se tu nachází pobočka firmy Tamadex spol s.r.o. vyrábějící kovové výlisky, upevňovací techniku a kovové prvky do sádrokartonových konstrukcí.